Zdravotní a bezpečnostní rizika hasičské práce

  “Firefighters: feeling the heat“ Fabienne Scandella Pracovnice ve výzkumu European Trade Union Institute   Psychosociální rizika  Těmto rizikům v hasičském povolání se věnuje nedostatečná pozornost, a je to také převládající mužský postoj „chlapa“ kdy hasiči potlačují emoce a pocity při fyzikálních nebezpečích – vysoký žár, výbuchy, kouř, nebezpečné látky, radioaktivita aj.  Stres - každodenní účet, který platí hasiči  Podmínky, ve kterých hasiči pracují, jsou živnou půdou stresu. Různé stresující situace a stavy je možné najít jak v samotné práci, tak i v tom, jak je tato práce organizovaná. Krizové situace, kdy to znamená, že se pracuje bez ohledu na čas, jsou zcela zřejmě vysoce stresující. Poplach totálně zasáhne každého a otřese zaběhnutou rutinou hasičské stanice. Všechny činnosti včetně spánku v době pohotovosti jsou přerušeny. Hasiči, kteří jsou v pohotovosti, přeruší všechno a připravují se na výjezd. Hodiny začnou odměřovat čas počínaje předvýjezdovým stavem a stresující tíha nebezpečného zásahu přestane působit teprve až skončí celá operace. Navíc k časovému stresu se zde přidavá realita  různých druhů zásahu a jejich průběh. Obzvláště jsou to drsné a vyčerpávající pracovní podmínky, pokud jde o fyzickou, fyziologickou aneb emoční náročnost a vědomí podstoupeného nebezpečí a o to, co je v sázce – to všechno, zejména když to sečteme, přispívá ke zvýšení stresu u zasahujících.  Také organizační a vztahové aspekty hasičské práce mohou být stresující. Nedostatek silného a sebevědomého vedení nebo např. přerušení spojení na místě zásahu mohou silně produkovat stres. V organizační oblasti jsou to zástupci odborů, kteří poukazují na zanedbání ze strany zaměstnavatele a různé prvky organizace hasičské práce. Je to pracovní doba, rovnováha práce a osobní život, personální a odborná práce, přidělení práce, komunikace mezi hasiči různého postavení a funkcí, posouzení sociálního postavení atd., a to všechno konkrétně může být devastující pro psychosociální stav hasičů. Takže hasiči nejsou imunní vůči stresu který souvisí s prací a může mít na tělo somatické účinky (např. onemocnění srdce, vysoký krevní tlak), účinky psychosomatické nebo psychologické (např. deprese, vyhoření). Problém zneužívání alkoholu a dalších druhů látek (např. látek zbavujících úzkosti, drog) a který pomohly objasnit některé studie o hasičských službách, by mohly podnítit myšlenku o prevenci a to by mohlo být alespoň částečně považováno za odpověď související s chováním vyplývajícím z chronického stresu.  Evropská rámcová dohoda (2004) o stresu souvisejícím s prací vyžaduje od zaměstnavatelů, aby podnikli kroky, které by preventivně chránily hasiče, eliminovaly nebo snížily stres související s prací hasičů. Nelze akceptovat, aby hasiči byli vystavováni nadměrnému stresu na základě tvrzení, že to je neodmyslitelné od práce hasičů. Zatímco se nic nedá dělat s charakteristikami nehod a situací, které jsou samy o sobě těžce stresující, je možné je vzít jako přesné faktory v předoperačních stanoveních nebezpečí a přiměřeně tomu přizpůsobit řízení a vedení zásahů. Ať tak nebo onak, mnoho stresorů se vztahuje k organizačním a personálním aspektům hasičské práce. I když se nedá nic dělat se stresujícími organizačními řády odvozenými ze závazné povinnosti zajistit nepřetržitou službu (např. práce v noci), existuje široká řada specifických, konkrétně kolektivně dohodnutých opatření, která je možné využít a omezit mnoho zdrojů stresu v organizační a personální práci.  Zdá se, že zaměstnavatelé v některých zemích připouštějí problém rozsahu stresu mezi hasiči a někteří hledají, jak se s ním vypořádat tím, že nabídnou zaměstnancům školení v zátěžové situaci nebo školení pro řízení zásahu. Tento druh opatření zaměřený na jednotlivce může pomoci vyrovnat se se stresory, které není snadné ovlivnit. Ale nejsou to žádná kouzla. Společný preventivní přístup zaměřený na eliminování zdroje stresu přinese jistě směrodatnější a přesvědčivější výsledky.              Pro OSH přeložil Milan Skalník

“Firefighters: feeling the heat“

Fabienne Scandella

Pracovnice ve výzkumu European Trade Union Institute

Psychosociální rizika

 Těmto rizikům v hasičském povolání se věnuje nedostatečná pozornost, a je to také převládající mužský postoj „chlapa“ kdy hasiči potlačují emoce a pocity při fyzikálních nebezpečích – vysoký žár, výbuchy, kouř, nebezpečné látky, radioaktivita aj.

 Stres - každodenní účet, který platí hasiči

 Podmínky, ve kterých hasiči pracují, jsou živnou půdou stresu. Různé stresující situace a stavy je možné najít jak v samotné práci, tak i v tom, jak je tato práce organizovaná. Krizové situace, kdy to znamená, že se pracuje bez ohledu na čas, jsou zcela zřejmě vysoce stresující. Poplach totálně zasáhne každého a otřese zaběhnutou rutinou hasičské stanice. Všechny činnosti včetně spánku v době pohotovosti jsou přerušeny. Hasiči, kteří jsou v pohotovosti, přeruší všechno a připravují se na výjezd. Hodiny začnou odměřovat čas počínaje předvýjezdovým stavem a stresující tíha nebezpečného zásahu přestane působit teprve až skončí celá operace. Navíc k časovému stresu se zde přidavá realita  různých druhů zásahu a jejich průběh. Obzvláště jsou to drsné a vyčerpávající pracovní podmínky, pokud jde o fyzickou, fyziologickou aneb emoční náročnost a vědomí podstoupeného nebezpečí a o to, co je v sázce – to všechno, zejména když to sečteme, přispívá ke zvýšení stresu u zasahujících.

 Také organizační a vztahové aspekty hasičské práce mohou být stresující. Nedostatek silného a sebevědomého vedení nebo např. přerušení spojení na místě zásahu mohou silně produkovat stres.

V organizační oblasti jsou to zástupci odborů, kteří poukazují na zanedbání ze strany zaměstnavatele a různé prvky organizace hasičské práce. Je to pracovní doba, rovnováha práce a osobní život, personální a odborná práce, přidělení práce, komunikace mezi hasiči různého postavení a funkcí, posouzení sociálního postavení atd., a to všechno konkrétně může být devastující pro psychosociální stav hasičů.

Takže hasiči nejsou imunní vůči stresu který souvisí s prací a může mít na tělo somatické účinky (např. onemocnění srdce, vysoký krevní tlak), účinky psychosomatické nebo psychologické (např. deprese, vyhoření). Problém zneužívání alkoholu a dalších druhů látek (např. látek zbavujících úzkosti, drog) a který pomohly objasnit některé studie o hasičských službách, by mohly podnítit myšlenku o prevenci a to by mohlo být alespoň částečně považováno za odpověď související s chováním vyplývajícím z chronického stresu.

 Evropská rámcová dohoda (2004) o stresu souvisejícím s prací vyžaduje od zaměstnavatelů, aby podnikli kroky, které by preventivně chránily hasiče, eliminovaly nebo snížily stres související

s prací hasičů. Nelze akceptovat, aby hasiči byli vystavováni nadměrnému stresu na základě tvrzení, že to je neodmyslitelné od práce hasičů. Zatímco se nic nedá dělat s charakteristikami nehod a situací, které jsou samy o sobě těžce stresující, je možné je vzít jako přesné faktory v předoperačních stanoveních nebezpečí a přiměřeně tomu přizpůsobit řízení a vedení zásahů. Ať tak nebo onak, mnoho stresorů se vztahuje k organizačním a personálním aspektům hasičské práce. I když se nedá nic dělat se stresujícími organizačními řády odvozenými ze závazné povinnosti zajistit nepřetržitou službu (např. práce v noci), existuje široká řada specifických, konkrétně kolektivně dohodnutých opatření, která je možné využít a omezit mnoho zdrojů stresu v organizační a personální práci.

 Zdá se, že zaměstnavatelé v některých zemích připouštějí problém rozsahu stresu mezi hasiči

a někteří hledají, jak se s ním vypořádat tím, že nabídnou zaměstnancům školení v zátěžové situaci nebo školení pro řízení zásahu. Tento druh opatření zaměřený na jednotlivce může pomoci vyrovnat se se stresory, které není snadné ovlivnit. Ale nejsou to žádná kouzla.

Společný preventivní přístup zaměřený na eliminování zdroje stresu přinese jistě směrodatnější a přesvědčivější výsledky.            

 Pro OSH

přeložil Milan Skalník

Fotogalerie: Zdravotní a bezpečnostní rizika hasičské práce