Nebavte se o důchodovém věku, říká akademička
Vědecká pracovnice zkoumající stárnutí vyzývá vládu, aby „hodila do šrotu“ důchodový věk a místo toho zavedla nárok na základě počtu odpracovaných let, která kdo odpracoval. Profesorka Harperová říká , že pro důchod by se měl brát za základ počet odpracovaných let.
Dolní sněmovna debatuje o důchodovém zákonu, podle kterého by nárok na důchodový věk u žen stoupl ze 60 na 65 let v roce 2018, a potom by se zvýšil na 66 pro obě pohlaví do roku 2020, aby se pokryly stoupající náklady, protože více Britů žije déle.
Profesorka gerontologie na univerzitě v Oxfordu je spoluautorkou zprávy o dopadu zvýšené délky života na důchody, která vyšla pod titulem Žít déle a mít se dobře?
Prohlásila, že délka života se za desetiletí zvyšuje asi o tři roky a je proto jasné, že důchodový systém se musí upravit.
„Je absurdní jít do důchodu, když je nám 50, a dožíváme se 100 let.“
Dále řekla, že zvyšování důchodového věku by nemělo reflektovat nesrovnalosti délky života jednotlivců, a bylo by spravedlivější odejít od důchodového systému založeného na věku a namísto toho ho spojit s počtem odpracovaných let.
„Představa, že všechny hodíme do jednoho pytle a řekneme, že každý kdo má 65 je na tom stejně nemá vůbec žádné opodstatnění.“
Rozdíl 11 let
Vědci ve výzkumu zjistili, že muž s nízkým příjmem, který žil nezdravým životním stylem a odešel do důchodu ve špatném zdravotním stavu ve věku 65 let by mohl očekávat, že ještě bude žít dalších 12 let.
Odchod do důchodu v dobrém zdravotním stavu by prodloužil život člověka o dalších 1,8 let. Jesltiže by žil zdravým životním stylem, mohl by žít dalších 4,6 roků, a pokud by měl vysoký příjem, mohl by přidat další 4 roky, a jestliže by nepracoval manuálně, mohl by si přidat ještě další 0,7 roku.
„Jste-li muž v této zemi a nejste zdravý, máte nízký příjem, pracujete manuálně, tak když odejdete do důchodu v 65 bude vaše očekávaná délka života pravděpodobně pouze asi 75-77 let,“ říká profesorka Harperová.
„Jestliže jste ale zdravý, máte vysoký příjem, pracujete dejme tomu jako vedoucí a profesionál, mohl byste snadno dosáhnout 80 a to je diference dobrých 11 let.“
Dále profesorka Harperová uvedla, že pokud by každý musel pracovat 45 let před tím než by dostal důchod, tak manuální pracovník s očekávanou nízkou délkou života, který začal pracovat v 16 by mohl v důchodu ještě žít 15 let, tak jako i profesionál, který se zapojil do pracovního procesu později po svém dalším vzdělávání. Podíváte-li se na očekávanou délku života těch, kteří zůstanou studovat až do svých 20-25 let, tak ti si mohou pravděpodobně dovolit pracovat dalších 5 let.
Jestliže by vláda pokračovala ve zvyšování důchodového věku, řekla profesorka Harperová, stále rostoucí počet lidí by mohl skončit tak, že by byli příliš nemocní a nemohli pracovat, než by dosáhli dochodového věku.
„Musíme vzít v úvahu to velké odstupňování a zajistit, abychom neměli skupinu lidí, kteří budou ve stavu nemocenské neschopnosti dříve než odejdou do důchodu.
Jestliže by se důchody odvíjely od počtu odpracovaných let, muselo by se najít zaopatření pro některé skupiny lidí, kteří byli mimo pracovní proces a nepracovali.“
Profesorka Harperová poukázala na lidi, kteří se starali o závislé osoby – jako třeba ženy starající se o děti – registrované nezaměstnané a na ty, kteří opustili práci, aby si zvýšili svoji kvalifikaci celoživotním učením a vzděláváním se.
Dále řekla: „Nechceme, aby tato představa zastrašila ty lidi,kteří opustí zaměstnání pro dobro společnosti, ekonomiky a pro sebe samé.“
Vědci měli přístup k 1.8 milionu záznamům datujícím se zpět do 70 let, které ošetřuje Club Vita.
21. června 2011
Dave Prentis, předák druhého největšího odborového svazu veřejného sektoru v UK, UNISON „povolává do zbraně“ kvůli důchodové reformě. Říká: „Toto je boj za náš život... a my musíme zvítězit.“
Pro OSH
přeložil Milan Skalník
Fotogalerie: Nebavte se o důchodovém věku, říká akademička
Naši partneři
