Na početním stavu posádky záleží

Terry Peters Exchange Fire Fighter / Canadian Correspondent

Významná studie Národního institutu norem a technologií USA názorně prokazuje výhodu optimálního počtu osádky.Terry Peters to dokazuje

Jestliže hledáme, konzultujeme a intervenujeme v našem zájmu, může se to neuvěřitelně vyplácet nejen velkému městu anebo malému hasičskému sboru, ale potenciálně to může také přinášet prospěch v mezinárodním měřítku. Příkladem toho je studie právě zveřejněná v USA, která obsahuje nanejvýš inspirativní zjištění. Pozorně ji sledují po celé větší Kanadě, v Mezinárodním odborovém svazu amerických a kanadských hasičů (IAFF) a rád bych také doporučil všem členům UFUA (Odborový svaz hasičů Austrálie), aby si ji také povšimli.

Klíčový faktor

Tato nestranná významná studie, kterou zveřejnil Národní institut norem a technologií ministerstva obchodu USA (NIST), ukazuje, že početní velikost  posádky hasičského vozidla má podstatný vliv na schopnost hasičské služby chránit životy a majetek konkrétně při požárech obydlí. A teď se na to podívejme v určité perspektivě. Samozřejmě, jestliže nemáte na místě požáru dost hasičů, není to jen o tom, že práce bude obtížnější, ale všechno se stane mnohem nebezpečnější nejen pro nás, ale také pro veřejnost. Vypadá to jako selský rozum! Ale pokračujeme, abychom našli příklady, že to není chápáno, ať jsme kdekoli na světě. Pokud by nám naslouchali jenom lidé, kteří jsou schopní dát ten problém do pořádku, nebyli bychom se museli o tuto věc vůbec přít! Takže nakonec není selský rozum tak selský, pokud přijde na obsazení hasičského auta.

Tato studie teď k této polemice otevřela další dveře. Má podporu ve spolehlivých údajích ukazujících výsledky různých situací, které zahrnovaly 22 úkolů při likvidaci požáru. Studie zjistila, že čas na provedení úkolů se velmi liší v závislosti na úrovni úkolů určených dané posádce. Dosud bylo k dispozici málo srovnání na vědecké bázi.

Zkouška dvou a pěti

NIST zkoumal v celé řadě podle různých scénářů, včetně požárů v obytných budovách, kde také dochází k naprosté většině smrtelných požárů. Výzkumníci a jejich spolupracovníci provedli více než 60 řízených experimentálních požárů, aby určili relativní výsledky a účinky na velikost posádky, čas příjezdu první posádky a časové intervaly mezi příjezdy dalších vozidel. Byl měřen čas posádek dvou, tří, čtyř a pěti hasičů, když vykonávaly standardní hašení a úkoly záchrany při hašení skutečného požáru ve zkušebním zařízení. Ty zahrnovaly (abychom vyjmenovali několik z nich) hledání nájemníka, záchranu, použití žebříku, ventilaci a čas dopravy vody k požáru.

Hovoříme-li čísly statistiky, je tento výzkum promlčený, podíváme-li se na čísla americké administrativy, která ukazují, že v roce 2008 při počtu 403.000 požárů v obytných budovách přišlo o život téměř 3.000 lidí a zraněno bylo asi 13.500. Na konto těchto požárů připadalo 84 % všech úmrtí při požáru a přímé škody dosáhly celkové výše 8.5 miliard US dolarů. Zatímco údaj 100 úmrtí hasičů zůstává každoročně přibližně stejný, každý rok se jich zraní o desetitisíce více.

Otálení zvyšuje riziko

Tato studie se bezpochyby ukáže být prospěšná pro hasičské sbory čelící krátkozrakosti s ohledem na početní obsazení vozidel a já doporučuji každému, kdo tomu stojí tváří v tvář, aby se na tato fakta podíval a usuzoval na základě tohoto nejnovějšího výkumu. Zprávu si je možné stáhnout na webu NIST (U.S. Department of Commerce´s National Institute of Standards and Technologies).

S podporou normy NFPA č. 1.710 (NFPA – US National Fire Protection Association) dodává tato studie silnější argumenty a průraznost tomu, aby se stanovilo a kvantifikovalo to, co už celou dobu říkáme. Přes ekonomické obtíže stále poroste požární nebezpečí a každá minuta prodlení, aby se dosáhlo zlepšení, představuje zvýšené nebezpečí úmrtí, úrazů a škod na majetku.

Veřejní činitelé musí pochopit, že snižování počtů hasičů není řešením – jenom to vystavuje životy (včetně jejich) většímu nebezpečí.

Z časopisu The Australian Fire Fighter

převzal a přeložil Milan Skalník