Vývoj základní národohospodářské proporce mezi vývojem mezd a vývojem produktivity práce
Českomoravská konfederace OS Oddělení makroekonomických analýz a prognóz V Praze dne 22. února 2008 Vývoj základní ...
Českomoravská konfederace OS
Oddělení makroekonomických
analýz a prognóz
V Praze dne 22. února 2008
Vývoj základní národohospodářské proporce mezi vývojem mezd a vývojem produktivity práce
Zpracoval: ing. Martin Fassmann
Stručný komentář
Vývoj národohospodářské produktivity práce se vypočte jako podíl reálného tempa hrubého domácího produktu a tempa růstu zaměstnanosti.
Vývoj mezd pro posouzení této základní národohospodářské proporce nemůže v žádném případě vycházet z dat publikovaných ČSÚ a obecně chápaných jako vývoj mezd. Jedná se totiž o výběrové šetření v oblasti mezd které nezahrnuje mzdy v podnicích pod 20 pracovníků. Pro tento účel se konstruuje „makroekonomická průměrná mzda“ (MPM), která není nic jiného, než celkový objem mezd a platů získaný ze systému národních účtů vydělený celkovým počtem zaměstnanců. Takto zjištěný vývoj celkových mezd se pak - opět poznamenáváme pro účely odhadu této proporce – nedefluje spotřebitelskými cenami, ale celkovým růstem cenové hladiny tedy deflátorem HDP.
Vývoj základní proporce je uveden a následující tabulce. Zcela jasně se ukazuje, že po celou dobu byl mzdový růst pomalejší, než růst celkové produktivity práce.
2004 2005 2006 2007odh
Růst HDP s.c. 4,5 6,4 6,4 6,6
Růst zaměstnanosti - 0,6 1,2 1,3 1,9
Růst produktivity práce 5,1 5,1 5,0 4,6
Růst nominální MPM 6,7 4,4 6,5 7,5
Deflátor HDP 4,5 - 0,2 1,7 3,4
Růst reálné MPM 2,1 4,6 4,7 4,0
Ministr práce a sociálních věcí Nečas vyjářil obavy z inflační spirály, kteru by mohly roztočit požadavky odborářů na zvýšení mezd. V nynější době podle něj mzdy rostou rychleji, než produktivita práce. Makroekonomické oddělení ČMKOS velmi jednoduše a srozumitelně dokazuje, že pan ministr, stejně, jako když jsme s ním několikrát vloni jednali o jeho a našich poznatcích k inflaci, nemá pravdu. Údaje o produktivitě práce mají samozřejmě základ ve výrobní sféře, ale je známo, že tato sféra se s nepodnikatelskou vzájemně ovlivňují a to právě zejména v oblasti mezd, kdy se v určitých obdobích vždy jedna dotahuje na druhou. Při tom je žádoucí, aby nůžky mezi nimi se příliš neotvíraly. Takové rozevření nad únosnou mez se nyní rýsuje vzhledem ke "štědrému" rozhodnutí vlády navýšit letos objem prostředků na platy ve veřejném sektoru o 1,5%. To např. v podmínkách bezpečnostních sborů nestačilo ani na plošné zvýšení tarifů, protože jedna řetina lidí, postupujících v platovém stupni, "spolkne" převážnou část těchto peněz. Zbývající drobečky tedy ředitelé rozdělí mezi své podřízené formou odměn, což může vzhledem k deformaci odměn i osobního příplatku v roce 2007, kdy sloužily ke kompenzaci platových propadů, vést ke zvyšování napětí mezi skupinami zaměstnanců. Takovouto mzdovou politikou může vláda během několika let rozložit i dosud fungující složky veřejných služeb. V současné době, kdy již v podstatě jsou vyčerpány prostředky jednání jak na úrovni jednotlivých svazů a jejich rezortníc partnerů, tak na úrovni centrály ČMKOS a vlády, budou odborové svazy nepodnikatelské sféry koordinovat svůj postup vzájemně, i s centrálou. S přihlédnutím k dalším reformám, které mají letos jít z vlády do parlamentu, lze velmi pravděpodobně očekávat, že dojde ke koordinovaným protestním akcím. Pokud se tak stane, neměli by příslušníci bezpečnostních sborů, kteří budou mít v době demonstrace volno, zůstat sedět u svých počítačů a úpěnlivě fňukat na různých diskusních fórech, jak je jim ubližováno, ale měli by přjít ukázat svou nespokojenost a veřejnosti. Vloni v červnu, když jsme demonstrovali proti předzvěsti těchto mzdových dopadů na Václavském náměstí, jsme mezi demonstrujícími odboráři kromě členů OSH žádné jiné příslušníky bezpečnostních sborů nenašli. Ostatně soudím, že hasiči patří do první (vyšší) skupiny zvláštního (rizikového) příplatku.
Vladimír Mühlfeit