Rozhovor pro zpravodajský server iHNED

Štěpánek: Na konci roku lze čekat výrazný úbytek policistů Jak se policejním odborům zamlouvá středeční rozhodnutí poslanecké sněmovny, podle něhož budou ...

Štěpánek: Na konci roku lze čekat výrazný úbytek policistů
Jak se policejním odborům zamlouvá středeční rozhodnutí poslanecké sněmovny, podle něhož budou policisté dále sloužit až 150 hodin přesčasů zdarma? Které části služebního zákona je třeba přepracovat? Na tyto otázky odpovídal serveru iHNed.cz předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Milan Štěpánek.
reklama


Praha, 27. září 2007 (iHNed.cz)
Poslanecká sněmovna včera rozhodla o tom, že ponechá ve služebním zákoně pasáž, která policistům stanoví odpracovat 150 hodin přesčas zdarma, teprve pak se mohou dostat k odměnám. (více čtěte ZDE) Jak se k tomuto stavíte?

Při pohledu na rozložení politických sil v naší republice je zřejmé, že možné přijetí novely navrhované skupinou poslanců nebylo předem jasné a rozhodnutí není výrazně překvapující. Z našeho pohledu z toho nevyplývá žádná zásadní změna postupu, který je veden několika směry.

Za prvé, pokud ustanovení o neplacených přesčasových hodinách v zákoně existuje, budeme nadále vyvíjet tlak na vedení policie, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Konkrétní případy projednávám na pravidelných setkáních s policejním prezidentem a jeho náměstky. Z materiálů, které mám k dispozici, je zřejmé, že využívání neplacených přesčasových hodin je mnohdy diametrálně odlišné v jednotlivých krajích, potažmo okresech a základních útvarech. To logicky způsobuje nespokojenost policistů.

Další cestou, o které jsme hovořili již na počátku roku s kolegy z Odborového svazu hasičů, je možnost ústavní stížnosti proti uvedenému ustanovení. V poslední době jsem zaregistroval pojem "vyhrožování ústavní stížností". Byť se tento výraz netýkal nás, byl bych rád, aby taková iniciativa byla chápána jako předložení sporné věci orgánu, který by měl fundovaně a po právu rozhodnout. V právním státě jde přece o legitimní nástroj.

Považuji za vhodné zmínit se o druhé stránce případného odstranění neplacené přesčasové služby, a tou je finanční náročnost. Roční objem finančních prostředků je pro tento případ odhadován na cca 1,8 miliardy Kč a bylo by tedy nutné tyto prostředky získat ze státního rozpočtu. Bylo by velmi riskantní, pokud by kvůli této změně došlo k negativnímu zásahu do tarifních tříd, zvláštních příplatků, odměn nebo do výsluhových nároků. Naším cílem je co nejvíce minimalizovat dopady na příjmy policistů v nižších třídách, ale současně nezpůsobit pokřivení celého systému odměňování.

Rád bych se ještě krátce zastavil u výsluhových nároků, které bývají často předmětem kritiky. Chci jen uvést, že se rozhodně nejedná ve srovnání s evropskými policejními sbory o žádný exces, ani pokud se týká jejich výše.

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) tvrdí, že služební zákon nelze opravovat tím, že se zruší jedno jeho ustanovení. Vláda prý proto v příštím roce chystá komplexní novelu služebního zákona, která má definitivně odstranit jeho největší nedostatky. Které části služebního zákona nejvíce volají po nápravě?

Situace v bezpečnostních sborech a především v policii vyvolala na začátku roku sérii jednání mezi vedením rezortu a odborovými svazy. Během těchto jednání jsme se shodli na tom, že bude vytvořena expertní pracovní skupina, složená ze zástupců ministerstva vnitra, všech bezpečnostních sborů (PČR, Hasičský záchranný sbor, Vězeňská služba, Celní správa) a odborových svazů, které zastupují jejich příslušníky. Cílem práce skupiny je vytvořit materiál, který bude komplexním pohledem na problematiku a díky složení skupiny se nestane předmětem politických třenic.

Návrh novely, který bude výsledkem práce skupiny, by měl reagovat nejen na problematické a obecně známé oblasti, ale i na zjištění, plynoucí z aplikační praxe. Těmi jsou například otázky prostupnosti bezpečnostních sborů, kariérní řád a další legislativně technická ustanovení, která běžně nejsou veřejnosti známa.

Uvedená pracovní skupina byla ustanovena k 1. září. Delegovali jsme do ní zástupce, který předloží naše návrhy a připomínky. Jedná se o poměrně široký okruh, který se dotýká jak odměňování (přesčasy, příplatky), tak i zmíněných legislativně technických otázek. Ve výčtu nelze opomenout ani jeden z důvodů propuštění ze služebního poměru, který je podle našeho názoru v rozporu s právním řádem. Komise by měla posuzovat také problematiku služebních hodností a hodnostního označení. Toto je třetí směr naší činnosti, o kterém jsem se nezmínil v první odpovědi.


Nakolik podle Vás současná podoba služebního zákona ovlivňuje motivaci policistů v jejich práci?

Rád bych uvedl, že otázku motivace policistů nelze spojovat pouze se zákonem, stejně jako nelze klást rovnítko mezi nespokojenost policistů a neplacené přesčasové hodiny. Příčin je více. Patří sem nejen otázky spojené s odměňováním podle nového zákona, ale i pracovní prostředí, vztahy mezi podřízenými a nadřízenými, pohled společnosti k policii. Velkou roli hraje zakořeněný systém policejní práce, tedy zejména činnosti, které policisty nadměrně zatěžují a které jsou zjevně neúčelné. Jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina policistů slouží a chce sloužit zodpovědně, ale potřebují určitou představu, že dojde ke zlepšení této situace.

Jako příklad mohu uvést malé obvodní oddělení, čítající devět nebo deset policistů, které je kvůli lokalitě a bezpečnostní situaci více zatíženo nápadem trestné činnosti než jiné útvary v rámci okresu. Policistům zde nezbývá nic jiného než pokrývat výkon služby, včetně citovaných nadbytečných činností, z jejich početního stavu tak, aby vykonávali službu alespoň ve dvou. Samozřejmě s každou další novou věcí se zvyšuje objem práce a nelze jinak, než obětovat svůj čas. A sehnat nové policisty na takové oddělení, které je tzv. "mlýnicí", není jednoduché, ne-li nemožné.

Myslím si, že nejen já vidím problém v podstavech policistů. Opakované odkládání účinnosti zákona o služebním poměru nezpůsobilo jen negativní dopad na otázku odměňování, ale také odsunulo a "zahustilo" očekávané odchody na letošní rok.

Přestože se v posledních měsících obrací trend vývoje početních stavů, ke konci roku očekáváme výraznější úbytek. Ten bude z větší části složen z policistů, jejichž služební poměr je delší než 25 let, a kteří jsou motivováni zaslouženými výsluhovými nároky. Součástí řešení podstavů u policie musí být nejen nábor, ale i udržení všech policistů, kteří jsou stále na vážkách, zda setrvat či nikoliv. Ve svém rozhodování jsou ovlivňováni některými skutečnostmi, které jsem výše uvedl. Dále i různými fámami nebo ztrátou motivace, vyhořením. Mnohdy jsou příčinami i věci, které se ve své podstatě mohou jevit jako malichernosti. Ale pokud policista nevidí před sebou alespoň náznak změn k lepšímu, může být jeho zvažování výrazně ovlivněno. Proto považuji za nutné pozitivním přístupem tyto kolegy ve službě udržet, aby předpokládaný úbytek byl co nejnižší a byl co nejméně tvořen policisty v produktivním věku.

Už jsem konstatoval mnohokrát a znovu opakuji, že u policie mnohdy chybí lepší komunikace a obyčejný lidský přístup. Kdo zná situaci, chápe potřebu změn, zejména ve stylu práce. Otevřeně si musíme přiznat, že se nejedná o úkol na několik týdnů nebo měsíců, a vážím si všech, kteří i přes nelehkou situaci chtějí u policie nadále setrvat.

Převzato z www.nosp.cz