Plat a současně i výsluhy pobírá několik tisíc státních zaměstnanců. Jde o bývalé vojáky, policisty, hasiče, celníky, vězeňské dozorce a příslušníky civilních tajných služeb. Např. na ministerstvu obrany je to čtvrtina civilních zaměstnanců, tedy něco přes dva tisíce lidí. Jejich průměrná výsluha je 11 840 korun měsíčně, někteří ale berou i 60 tisíc korun.

Průměrná výsluha bývalých policistů či hasičů činí 10 475 korun měsíčně. Celkově vyplácí stát na výsluhách všem vysloužilcům přes sedm miliard korun ročně. Z toho ministerstvo vnitra skoro čtyři miliardy, obrana dvě a půl miliardy, po půl miliardě pobírají bývalí celníci a dozorci. Otázkou je, zda se politici sjednotí a změnu prosadí, shoda není totiž ani v koalici.

Změnu žádá např. ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a řada  koaličních i opozičních poslanců, ale proti se staví ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a částečně i policejní odbory.

Stropnický si věří, lobbisty porazí

Stropnický Právu řekl, že dosavadní praxe je už neudržitelná. „Příslušník armády či jiného sboru se při přechodu na civilní post stává pro stát nejdražším úředníkem,“ uvedl. Dodal, že v úřadech také nedělá dobrotu, když vedle sebe sedí dva úředníci a jeden pobírá vedle platu navíc výsluhu.

Stropnický si uvědomuje, že bude těžké porazit silné lobby, které vojáci a policisté mají, ale bez pák zcela není. „Když jednám o sporných bodech zákona o vojácích s náčelníkem generálního štábu, tak jim říkám: Vy chcete vojákům zvýšit mzdy, ale kasa není bezedná a musíme některé benefity zreálnit,“ uvedl Stropnický.

Chovanec Právu řekl, že škrty ve výsluhách neplánuje. „Výsluhy se vyplácí za odsloužené roky rizikové práce pro svoji zemi, nikoli jako příspěvek k současnému zaměstnání, takže o takové plošné změně neuvažuji,“ sdělil. Obává se zřejmě masových odchodů policistů, ke kterým v minulosti docházelo vždy, kdy politici začali o snížení výsluh uvažovat. Což nakonec vždy přispělo k tomu, že k změně nikdy nedošlo.

Nečasova vláda pouze zavedla 15procentní zdanění výsluh, čímž si vysloužila řadu žalob ze strany vojáků i policistů. Poslanci branného výboru Ivan Gabal (KDU-ČSL) a Antonín Seďa (ČSSD) považují souběh výsluh za urgentní. „Bude silná lobby proti, ale měli bychom to řešit, protože je to nespravedlivé a zcela proti filozofii výsluh,“ uvedl Seďa.

Odbory chtějí strop

Podle něj by měly být zachovány výjimky pro případ lidí, o které je eminentní zájem, třeba z tajných služeb. Pro změnu je i šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Výsluhový příspěvek je jakousi náhradou hendikepu, který člověk má, když ve věku 40 až 45 let startuje druhou kariéru mezi vrstevníky. Ale když pouze přechází do stejně výhodného či výhodnějšího místa ve státní správě, tak není důvod mu tu ztrátu kompenzovat,“ řekl Právu Kalousek.

Policejní odboráři se na plány politiků dívají s nedůvěrou, ale líbilo by se jim, kdyby byly výsluhy zastropovány. „Fér by bylo, když hasič nebo policista nebude moci pracovat na ministerstvu vnitra a pobírat i výsluhu, nebo voják na ministerstvu obrany,“ řekl Právu šéf Unie bezpečnostních sborů Jiří Vítek. Podle něj má výsluha sloužit jako bonus za službu vlasti: „Za to, že jsou příslušníci sborů omezení ve svých právech, že nemohou podnikat, být členem politické strany, den před službou nemohou pít a podobně.“

Za alarmující považuje, že např. šéf hasičů Miroslav Štěpán odešel s výsluhou 60 tisíc měsíčně. „Je nemorální, aby lidé brali výsluhu 30 až 40 tisíc, ale měla být zastropována ve výši průměrného platu v podnikatelské sféře,“ dodal. Loni byla 25 100 korun. Obrana vyplácí jednomu bývalému vojákovi výsluhu 65 tisíc měsíčně, třináct bere nad 50 tisíc.