„Otázek je hodně,“ říká profesor Michael Aschermann, kardiolog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. „Věk odchodu do důchodu se určitě zvyšovat bude, ale pro naši společnost je to dost předčasné. Generace není v takové fyzické formě, aby mohla jít do důchodu později, než je současná hranice odchodu do penze. V některých zemích je kondice populace vyšší, lidé jsou zdravější a věk odchodu do penze se posunout může,“ soudí profesor Aschermann.

Těžká fyzická práce víc opotřebuje

Stejný názor má i přednosta interní kliniky pražské FN Motol profesor Milan Kvapil: „Obecně člověku začínají ubývat síly od 25 let věku. U někoho proces stárnutí je rychlejší, někomu síly ubývají pomaleji. Je mnoho lidí, kteří pracují duševně, a nebude pro ně problém jít do penze v 67, protože stále jsou výkonní. Ale ti, kteří celý život pracují manuálně a mají fyzicky náročnou práci, rozhodně v 67 letech už nezastanou to co v padesáti.“

Profesor Kvapil se domnívá, že v 67 letech už bude hodně lidí, kteří svou běžnou práci v takové výkonnosti, která se od nich očekává, nezastanou. Natož v ještě vyšším věku.

"Mnoho podniků nebere lidi nad padesát let a rekvalifikační kurzy pro ně také nejsou. Navíc řada manuálně pracujících má problémy s tím, aby se ve zdraví vůbec penze dožili, a to se dnes chodí v 62 a něco. Jak by to bylo při odchodu v 67 letech, nedokážu přesně posoudit, ale určitě u fyzicky pracujících by to byl velký problém,“ soudí klinický psycholog doktor Martin Kořán z pražské Nemocnice Na Homolce.

S věkem přibývají choroby

Všichni lékaři se shodují, že s přibývajícím věkem se člověku tzv. sečte životní styl. Dnešní uspěchaná doba dává přednost rychlému stravování, růstu obezity, nedostatku pohybu a z toho plynoucím kardiovaskulárním potížím.

Ruku v ruce s tím ale jde zhoršení zdravotního stavu občanů. Pětina dospělé populace má vysoký krevní tlak a přes milión lidí vysoký cholesterol. Obě tyto choroby nebolí, ale mohou způsobit infarkt nebo mozkovou mrtvici, či dokonce náhlou smrt. A na tyto nemoci se v ČR umírá nejvíc.

Stres podlamuje zdraví

Doktor Kořán tvrdí, že mnozí lidé pracují v neustálém stresu ze zvládnutí úkolů, které nadřízení na ně navalí. A právě stres vede k rychlému opotřebení organismu, k pocitu „vyhoření“. „Vidíme to hlavně u manažerů podniků nebo institucí, ale i u vedoucích pracovníků na nižších stupních řízení. Jsou často vyčerpaní, nervózní, podráždění, dřív se unaví,“ tvrdí Kořán.

„Odpovědět na otázku, zda do penze v 67, je opravdu těžké. Bude to přísně individuální,“ tvrdí doktor Kořán. Profesor Kvapil pak říká, že to bude možné tehdy, když důslednou prevencí chorob, propagací zdravého životního stylu a dostatku pohybu se podaří ozdravět populaci. V mnoha zemích na to právě takto šli a dnes jsou na odchod do důchodu ve vyšším věku připraveni.