Akustická zkouška jednotného systému varování a vyrozumění bude tentokrát spuštěna centrálně

Ve středu 5. listopadu 2008 proběhne na celém území České republiky pravidelná zkouška provozuschopnosti jednotného systému varování a ...

Ve středu 5. listopadu 2008 proběhne na celém území České republiky pravidelná zkouška provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění. Ve 12:00 se stejně jako každou první středu v měsíci rozezní sirény, které budou vysílat zkušební nepřerušovaný tón po dobu 140 sekund, u elektronických sirén jsou občané vyrozuměni také hlasově. V některých krajích může být zkouška spuštěna s několikaminutovým zpožděním.

Zkouška systému ve všech krajích bude tentokrát spuštěna centrálně z Prahy, z operačního a informačního střediska Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Děje se tak dvakrát ročně, zbylých deset zkoušek je aktivováno z operačních a informačních středisek Hasičských záchranných sborů jednotlivých krajů.

Do celého systému jednotného varování a vyrozumění je v současnosti zapojeno více než 6000 koncových prvků, tedy sirén a rozhlasů, které spravuje Hasičský záchranný sbor ČR nebo jednotlivé obce. Provázanost systému varování a vyrozumění s hromadnými informačními prostředky umožňuje včasné a plošné informování osob o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí (živelní pohroma, závažná havárie, teroristický útok apod.).

Provozuschopnost celého systému pomáhá zajišťovat Opravárenský závod Olomouc, jehož pracovníci v terénu pravidelně kontrolují a provádí potřebnou údržbu a opravy radiové infrastruktury v podobě 145 vysílačů a pracovišť systému selektivního rádiového návěštění.

Dle zákona zajišťuje varování a vyrozumění obyvatelstva Hasičský záchranný sbor ČR, dále obecní úřad a právnické a podnikající fyzické osoby.

Jednotný systém varování a vyrozumění je v ČR budován od roku 1991. Systém tvoří síť poplachových sirén, které zabezpečují bezprostřední varování obyvatelstva, a dále pak soustava vyrozumívacích center (operační a informační střediska HZS ČR), soustava dálkového vyrozumění (doprava signálu a informací mezi vyrozumívacími centry), soustava místního vyrozumění (infrastruktura pro ovládání poplachových sirén a vyrozumění osob). Sirény mohou být dálkově spuštěny z operačních a informačních středisek HZS krajů a generálního ředitelství HZS ČR a pak také jednotlivými obcemi. HZS ČR má rovněž právo vstoupit do sdělovacích prostředků a informovat obyvatelstvo prostřednictvím televize a rozhlasu.

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu „Všeobecná výstraha." Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Po tomto signálu bezprostředně následuje mluvená tísňová informace, kterou se sdělují obyvatelstvu údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a opatření k ochraně obyvatelstva. K poskytování této tísňové informace se využívá i koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace.

Obyvatelstvo může být následně informováno i sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.

Dalším signálem (nikoliv varovným), který sirény mohou vysílat je „Požární poplach", jenž slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty.

Existuje několik typů sirén: nejmodernější - elektronické - opatřené hlasovým modulem, elektrické rotační - s přijímačem dálkového ovládání, elektrické rotační ovládané místně tlačítkem. Někde jsou umístěny i místní rozhlasy, které umožňují vysílání varovného signálu i předání hlasové tísňové informace a jsou zařazeny v systému dálkového ovládání.

V současnosti probíhá postupná obměna starších typů koncových prvků varování - tedy elektrických rotačních sirén, za modernější typy - elektronické sirény a místní rozhlasy s vlastnostmi elektronických sirén, které umožňují po zvukovém signálu odvysílat i konkrétní slovní varování.

A trocha prevence na závěr, protože nedávný rozsáhlý výzkum veřejného mínění, který v květnu a červnu pro HZS ČR uskutečnila společnost STEM, bohužel ukázal chabé znalosti lidí v této oblasti. Pouze 47 % respondentů uvedlo, že ví, jak se zachovat když zazní siréna s varovným signálem.

Pokud občané sirénu s varovným signálem „Všeobecná výstraha" uslyší, měli by zpozornět a řídit se dalšími pokyny z rozhlasu nebo médií. Např. při úniku nebezpečné látky je třeba se schovat v nejbližší budově, zavřít okna, dveře, dle možností je utěsnit, vypnout klimatizaci a větrání. Další informace v takové situaci lidé získají z médií a od záchranných složek.

kpt. PhDr. Petr Kopáček, tiskový mluvčí MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR