Vláda přes rozhodnutí Sněmovny sahá na platy státních zaměstnanců

Zaměstnancům státu, kteří jsou svými platy vázáni na státní rozpočet, reálně hrozí, že letos dojde k poklesu jejich platů, ačkoli Sněmovna ...

Zaměstnancům státu, kteří jsou svými platy vázáni na státní rozpočet, reálně hrozí, že letos dojde k poklesu jejich platů, ačkoli Sněmovna rozhodla, že platy zůstanou na loňské úrovni. Podle pondělního rozhodnutí vlády totiž všechna ministerstva musí přinejmenším do května nevyplácet jedno procento peněz určených na platy.

Nejde o pár korun. V přepočtu na rok celkem o 1,37 miliardy. Kdybychom to vydělili půl miliónem zaměstnanců, kterých se opatření může týkat, v průměru by připadlo snížení příjmů na jednoho zaměstnance o 2,7 tisíce korun, tedy asi 200 Kč měsíčně.
Podle premiéra Jana Fischera však rozhodnutí vlády vůbec neznamená, že by úředníkům a dalším zaměstnancům veřejného sektoru klesly platy.
„Šéfové by měli být velmi opatrní s vyplácení odměn, velice obezřetně zvyšovat osobní příplatky či příplatky za vedení,“ okomentoval premiér rozhodnutí své vlády s tím, že případné úspory se pak mohou dotknout jen pohyblivé, nikoliv základní složky platu.
Podle rozhodnutí vlády se kabinet k tomuto svému rozhodnutí vrátí v květnu. Pokud bude vývoj ekonomiky příznivý, bude možné vázané jedno procento uvolnit a vyplatit. Pokud se bude vývoj ekonomiky ubírat špatným směrem, mělo by vládní opatření platit dál.
Podle expertů nyní bude záležet na ministrech příslušných resortů a dalších vedoucích pracovnících, jakým způsobem a kde budou prostředky na platy krátit.
Odbory jsou proti
„S tím nesouhlasíme,“ řekla Právu předsedkyně odborové ústředny sdružující právě zaměstnance placené státem Alena Vondrová. Podle ní se jedná o reálný pokles platů, který vyvolá i organizační problémy. Zmrazí to například možnost postupů do vyšších platových tříd, krácení odměn může vyvolat i soudní spory.
„Navíc nepůjde o žádné vázání, jde o trvalý trend,“ varuje Vondrová s poukazem na připravovanou tzv. exit strategii vlády. Tam totiž mezi body protikrizových opatření a způsobů ke snížení schodku veřejných financí je i snižování mzdových výdajů resortů o jedno procento ročně následující tři roky. „To není náhoda, to je trend,“ vysvětlila Vondrová.
Na platy zaměstnanců navázaných na státní rozpočet má jít letos kolem 137 miliard korun. Tato částka od devadesátých let pravidelně stoupá, s výjimkou letošního roku, upozorňují ale analytici.
Vondrová: je to pohrdání poslanci
„Rozhodnutí vlády o vázání jednoho procenta mzdových prostředků navíc je bezprecedentní,“ řekla Právu Vondrová, jde totiž opačným směrem, než rozhodla Sněmovna. Ta platy na letošní rok svým rozhodnutím z prosince loňského roku zmrazila, nikoli snížila.
Pro zmrazení platů v prosinci hlasovaly především dvě strany – ČSSD a KSČM.
Podle prvního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky vázání není definitivní, vláda nepřesunula peníze na platy jinam. Nicméně je to rozhodnutí, které považuje za nešťastné, které může vyvolat zejména ve školství problémy, znejistí zaměstnance.
„Je to však rozhodnutí vlády, tedy exekutivní, které nová vláda, která vzejde z parlamentních voleb, může zvrátit,“ řekl Právu Sobotka.
Podle Jiřího Dolejše (KSČM) je možné opatření vlády buď hodnotit jako postupnou demontáž rozhodnutí Sněmovny, nebo opatrnost kabinetu při očekávání vývoje ekonomiky v letošním roce. V každém případě, říká Dolejš, toto dilema vyřeší květnové volby.
Jiří Vavroň, Právo