Ministryně M. Marksová se dnes zúčastnila jednání Rady ČMKOS

  15.12.2014 13:53 Odbory žádají zvyšování životního minima a přísnější dohled nad agenturním zaměstnáváním Úroveň úrazového pojištění, agenturní zaměstnávání nebo, životní minimum a bezpečnost a ochrana zdraví při práci, to byly hlavní body, kterými se zabývala dnešní Rada Českomoravské konfederace odborových svazů. Jejich projednávání se na pozvání předsedy ČMKOS Josefa Středuly zúčastnila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Odbory žádají zvyšování životního minima a přísnější dohled nad agenturním zaměstnáváním Úroveň úrazového pojištění, agenturní zaměstnávání nebo, životní minimum a bezpečnost a ochrana zdraví při práci, to byly hlavní body, kterými se zabývala dnešní Rada Českomoravské konfederace odborových svazů. Jejich projednávání se na pozvání předsedy ČMKOS Josefa Středuly zúčastnila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Na tiskové konferenci předseda Josef Středula novinářům řekl, že odbory považují za nevhodné a nerozumné, že politici odmítají zvyšování životního minima. „My si myslíme, že je to špatně, protože životní minimum je striktně navázáno na životní potřeby občanů a vyjadřuje hranici, kdy už člověk není schopen řešit tísnivou životní situaci. Skutečnost, že životní minimum bylo spojeno s minimální mzdou, považujeme za velmi nešťastné, zvláště, když minimální mzda je nižší a v hrubém vyjádření bude činit od ledna 9200 korun. To je špatná zpráva. Člověk pracující za minimální mzdu může klidně skončit a jít na úřad, kde dostane vyšší příspěvek od státu. To znamená, že Česká republika má pracující chudobu přímo upravenou v zákonech. Proto žádáme ministerstvo práce, aby navrhlo zvýšení životního minima, které by mělo lidem stanovit minimální životní standard na vyšší úroveň,“ vysvětlil J. Středula. Ministryně Marksová řekla, že zvyšování životního minima se nechystá, stát chce podle ní jen cíleně podporovat určité skupiny. Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého od roku 2012 činí 3410 korun. „S premiéremjsme se dohodli na cílené finanční podpoře určitých skupin lidí. Například na podporu školních obědů pro děti, jejichž rodiče na to nemají, nebo na cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat," vysvětlila M. Marksová. "Věřím, že debata bude pokračovat, protože ne všichni lidé, kteří jsou závislí na životním minimu, si to zapříčinili vlastní vinou," dodala. Ministryně dnes s odboráři probírala řadu dalších aktuálních problémů, například agenturní zaměstnávání a úrazové pojištění. „Kolegové nám signalizovali, že u řady subjektů, které v rámci veřejných financí dochází k tomu, že navyšování platů zaměstnancům se děje tak, že, při navýšení tarifní mzdy se lidem odebere osobní ohodnocení. To znamená, že u nich prakticky nedojde k navýšení platů. To považujeme za špatné a paní ministryně přislíbila v rámci realizace zákona o státní službě, že v lednu tuto problematiku projednáme podrobně a budeme hledat řešení. Navíc prvních pět tarifních stupňů ve státní službě bude od ledna pod úrovní minimální mzdy,“ upozornil J. Středula. Dalšími tématy společného jednání byla otázka minimální mzdy, postavení zástupců zaměstnanců, otázka důchodového věku a agenturní zaměstnávání. „V agenturním zaměstnávání stále narážíme na řadu problémů, které evokují spíše devatenácté než jednadvacáté století,“ upozornil J. Středula. „Na společném jednání také zaznělo ocenění paní ministryni a celé vládě za velmi kvalitní způsob vedení sociálního dialogu. Takovou úroveň jsme v novodobých dějinách České republiky nezaznamenali,“ pochválil ministryni předseda Josef Středula.   „Chtěla bych poděkovat panu Středulovi za pozvání na jednání Rady ČMKOS, na kterém jsem mohla diskutovat s předsedy odborových svazů o uvedených tématech. Osobně si nesmírně vážím odborářů a jejich práce. Nemají to lehké, když u různých zaměstnavatelů registrují zacházení se zaměstnanci, které rozhodně neodpovídá dvacátému prvnímu století a v tak vyspělé zemi, jako je Česká republika. Tak si to nepředstavujeme, ale bohužel ty případy se dějí a jsou to právě odbory a odboráři, kteří zaměstnance brání. Je ale na zaměstnancích, aby si takové způsoby zaměstnavatelů a pracovních agentur nenechali líbit a začali protestovat. Jako jednotlivci však neuspějí a ještě riskují, že budou z práce vyhozeni. Jedině když budou ve firmách fungovat odbory a když budou odbory silné, tak se to může podařit. Proto děkuji všem odborářům za jejich práci, že se nebojí využívat svoje základní právo, organizovat se v odborech, i když riskují různé postihy, i ztrátu zaměstnání,“ řekla na adresu odborů a odborářů ministryně Michaela Marsksová.       V případě agenturního zaměstnávání se ministryně Marksová s odboráři shodla na nutnosti stanovení pravidel pro tuto činnost, aby se zamezilo působení agentur přinejmenším na hraně zákona a špatným podmínkám agenturních pracovníků. Počítá se se stanovením určitých kvót pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a také s tím, že by agenturní zaměstnanci měli mít stejné podmínky jako kmenoví. V případě úrazového pojištění zaměstnavatelů se Marksová stejně jako odbory osobně přiklání k veřejnoprávnímu řešení. Podle odborů by vláda měla pro tyto účely zřídit jednu veřejnou pojišťovnu s tripartitní správou. Zaměstnavatelé však po jednání tripartity před dvěma týdny uvedli, že podporují pojištění u komerčních pojišťoven. Tématem se bude zabývat koaliční rada, pro niž ministryně práce připraví podklady. Následně rozhodne vláda. Ministryně Michaela Marksová nabídla odborům, aby se sešli v lednu a daná témata projednali do hloubky a hledali společná řešení. Nabídka byla přijata. (Více informací na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/295541-zvyste-zivotni-minimum-chteji-odbory-po-ministryni-prace/).   Předseda ČMKOS Josef Středula informuje novináře o jednání s ministryní Michaelou Marksovou Ministryně Marksová řekla, že si práce a odvahy odborů při obhajobě práv zaměstnanců velice váží  (Text a foto: kov) kategorie: Aktuálně, esondy.cz  

Odbory žádají zvyšování životního minima a přísnější dohled nad agenturním zaměstnáváním

Úroveň úrazového pojištění, agenturní zaměstnávání nebo, životní minimum a bezpečnost a ochrana zdraví při práci, to byly hlavní body, kterými se zabývala dnešní Rada Českomoravské konfederace odborových svazů. Jejich projednávání se na pozvání předsedy ČMKOS Josefa Středuly zúčastnila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Na tiskové konferenci předseda Josef Středula novinářům řekl, že odbory považují za nevhodné a nerozumné, že politici odmítají zvyšování životního minima. „My si myslíme, že je to špatně, protože životní minimum je striktně navázáno na životní potřeby občanů a vyjadřuje hranici, kdy už člověk není schopen řešit tísnivou životní situaci. Skutečnost, že životní minimum bylo spojeno s minimální mzdou, považujeme za velmi nešťastné, zvláště, když minimální mzda je nižší a v hrubém vyjádření bude činit od ledna 9200 korun. To je špatná zpráva. Člověk pracující za minimální mzdu může klidně skončit a jít na úřad, kde dostane vyšší příspěvek od státu. To znamená, že Česká republika má pracující chudobu přímo upravenou v zákonech. Proto žádáme ministerstvo práce, aby navrhlo zvýšení životního minima, které by mělo lidem stanovit minimální životní standard na vyšší úroveň,“ vysvětlil J. Středula.

Ministryně Marksová řekla, že zvyšování životního minima se nechystá, stát chce podle ní jen cíleně podporovat určité skupiny. Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého od roku 2012 činí 3410 korun. „S premiéremjsme se dohodli na cílené finanční podpoře určitých skupin lidí. Například na podporu školních obědů pro děti, jejichž rodiče na to nemají, nebo na cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat," vysvětlila M. Marksová. "Věřím, že debata bude pokračovat, protože ne všichni lidé, kteří jsou závislí na životním minimu, si to zapříčinili vlastní vinou," dodala. Ministryně dnes s odboráři probírala řadu dalších aktuálních problémů, například agenturní zaměstnávání a úrazové pojištění.

„Kolegové nám signalizovali, že u řady subjektů, které v rámci veřejných financí dochází k tomu, že navyšování platů zaměstnancům se děje tak, že, při navýšení tarifní mzdy se lidem odebere osobní ohodnocení. To znamená, že u nich prakticky nedojde k navýšení platů. To považujeme za špatné a paní ministryně přislíbila v rámci realizace zákona o státní službě, že v lednu tuto problematiku projednáme podrobně a budeme hledat řešení. Navíc prvních pět tarifních stupňů ve státní službě bude od ledna pod úrovní minimální mzdy,“ upozornil J. Středula.

Dalšími tématy společného jednání byla otázka minimální mzdy, postavení zástupců zaměstnanců, otázka důchodového věku a agenturní zaměstnávání.

„V agenturním zaměstnávání stále narážíme na řadu problémů, které evokují spíše devatenácté než jednadvacáté století,“ upozornil J. Středula.

„Na společném jednání také zaznělo ocenění paní ministryni a celé vládě za velmi kvalitní způsob vedení sociálního dialogu. Takovou úroveň jsme v novodobých dějinách České republiky nezaznamenali,“ pochválil ministryni předseda Josef Středula.  

„Chtěla bych poděkovat panu Středulovi za pozvání na jednání Rady ČMKOS, na kterém jsem mohla diskutovat s předsedy odborových svazů o uvedených tématech. Osobně si nesmírně vážím odborářů a jejich práce. Nemají to lehké, když u různých zaměstnavatelů registrují zacházení se zaměstnanci, které rozhodně neodpovídá dvacátému prvnímu století a v tak vyspělé zemi, jako je Česká republika. Tak si to nepředstavujeme, ale bohužel ty případy se dějí a jsou to právě odbory a odboráři, kteří zaměstnance brání. Je ale na zaměstnancích, aby si takové způsoby zaměstnavatelů a pracovních agentur nenechali líbit a začali protestovat. Jako jednotlivci však neuspějí a ještě riskují, že budou z práce vyhozeni. Jedině když budou ve firmách fungovat odbory a když budou odbory silné, tak se to může podařit. Proto děkuji všem odborářům za jejich práci, že se nebojí využívat svoje základní právo, organizovat se v odborech, i když riskují různé postihy, i ztrátu zaměstnání,“ řekla na adresu odborů a odborářů ministryně Michaela Marsksová.      

V případě agenturního zaměstnávání se ministryně Marksová s odboráři shodla na nutnosti stanovení pravidel pro tuto činnost, aby se zamezilo působení agentur přinejmenším na hraně zákona a špatným podmínkám agenturních pracovníků. Počítá se se stanovením určitých kvót pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a také s tím, že by agenturní zaměstnanci měli mít stejné podmínky jako kmenoví.

V případě úrazového pojištění zaměstnavatelů se Marksová stejně jako odbory osobně přiklání k veřejnoprávnímu řešení. Podle odborů by vláda měla pro tyto účely zřídit jednu veřejnou pojišťovnu s tripartitní správou. Zaměstnavatelé však po jednání tripartity před dvěma týdny uvedli, že podporují pojištění u komerčních pojišťoven. Tématem se bude zabývat koaliční rada, pro niž ministryně práce připraví podklady. Následně rozhodne vláda.

Ministryně Michaela Marksová nabídla odborům, aby se sešli v lednu a daná témata projednali do hloubky a hledali společná řešení. Nabídka byla přijata.

(Více informací na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/295541-zvyste-zivotni-minimum-chteji-odbory-po-ministryni-prace/).

 

Předseda ČMKOS Josef Středula informuje novináře o jednání s ministryní Michaelou Marksovou

Ministryně Marksová řekla, že si práce a odvahy odborů při obhajobě práv zaměstnanců velice váží