OSH | Odborový svaz hasičů

Jaká je životní úroveň v České republice?

Na otázku odpoví publikace MPSV Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu domácností českých zaměstnanců za poslední dvě dekády, procentní nárůst příjmů domácností seniorů nebo za co domácnosti nejvíce utrácely a jak spoří či byly zadluženy. To vše najdete v publikaci „Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2014“, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Průměrný měsíční příjem domácností zaměstnanců se v letech 1993 – 2014 zvýšil ze 3571 na 13 819 korun na jednoho jejího člena. Větší procentní nárůst zaznamenaly domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2014 o více než 9 tisíc korun vyšší než v roce 1993 a činil 12 197 korun. V publikaci mimo jiné najdete: . průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na  přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 25 607 korun (v metodicky srovnatelném období nominální index 2014/2000 činil 193,7 %), . průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 korun v roce 1993 na 11 065 korun v roce 2014, . index spotřebitelských cen 2014/1993 dosáhl 276,2 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 - 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců, . v roce 2014 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 642 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 8 268 korun. Celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů, . z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard korun v roce 1993 na 1 923,2 miliardy korun v roce 2014, . zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard korun v roce 1994 na 1 230,2 miliardy korun v roce 2014, přičemž zcela převažovaly korunové půjčky (od roku 2000 zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení). V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření ´Příjmy a životní podmínky domácností´  a byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy. Publikace vyšla v českém i anglickém jazyce.     (hab) kategorie: Aktuálně, esondy.cz

Na otázku odpoví publikace MPSV
Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu domácností českých zaměstnanců za poslední dvě dekády, procentní nárůst příjmů domácností seniorů nebo za co domácnosti nejvíce utrácely a jak spoří či byly zadluženy. To vše najdete v publikaci „Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2014“, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Průměrný měsíční příjem domácností zaměstnanců se v letech 1993 – 2014 zvýšil ze 3571 na 13 819 korun na jednoho jejího člena. Větší procentní nárůst zaznamenaly domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2014 o více než 9 tisíc korun vyšší než v roce 1993 a činil 12 197 korun.
V publikaci mimo jiné najdete:
. průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na  přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 25 607 korun (v metodicky srovnatelném období nominální index 2014/2000 činil 193,7 %),
. průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 korun v roce 1993 na 11 065 korun v roce 2014,
. index spotřebitelských cen 2014/1993 dosáhl 276,2 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 - 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců,
. v roce 2014 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 642 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 8 268 korun. Celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů,
. z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard korun v roce 1993 na 1 923,2 miliardy korun v roce 2014,
. zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard korun v roce 1994 na 1 230,2 miliardy korun v roce 2014, přičemž zcela převažovaly korunové půjčky (od roku 2000 zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení).
V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření ´Příjmy a životní podmínky domácností´  a byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy.
Publikace vyšla v českém i anglickém jazyce.
 
 
kategorie: Aktuálně, esondy.cz

Naši partneři

Menu