VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY
PRO POJIŠTĚNÍ MAJETKU A ODPOVĚDNOSTI
OBČANŮ
M – 100/05
OBSAH
Část 1. Společná ustanovení
Část 2. Pojištění majetku
Část 3. Pojištění odpovědnosti za škodu – obecná ustanovení
Část 3.1 Pojištění odpovědnosti za škodu v běžném občanském životě
Část 3.2 Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo držby
pojištěné nemovitosti
Část 4. Závěrečná ustanovení
ČÁST 1.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Soukromé pojištění (dále jen „pojištění“) majetku a odpovědnosti za škodu
občanů se sjednává jako pojištění škodové.
Článek I.
Vznik a trvání pojištění
Není-li ujednáno jinak, platí:
(1) Pojištění se sjednává na dobu neurčitou.
(2) Pojistným obdobím je doba 12 měsíců.
(3) Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy.
(4) Pojištění se pro nezaplacení pojistného nepřerušuje.
Článek II.
Zánik pojištění
Pojištění zaniká:
(1) Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce
k zaplacení dlužného pojistného nebo jeho části.
(2) Výpovědí pojistitele nebo pojistníka:
a) doručenou nejméně šest týdnů před uplynutím pojistného období. Pojištění
zanikne uplynutím tohoto pojistného období;
b) doručenou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události pojistiteli.
Výpovědní lhůta je jeden měsíc, jejím uplynutím pojištění zanikne;
c) doručenou do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní lhůta
je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.
(3) Z dalších důvodů uvedených v zákoně.
Článek III.
Změny účastníků pojištění
(1) Pokud se pojistník stane vlastníkem nebo spoluvlastníkem věci, ke které se
vztahuje sjednané pojištění, pojištění nezaniká. Práva a
povinnosti ze sjednaného
pojištění přecházejí z vlastníka, který přestal být
pojištěným, na pojistníka.
(2) Zemře-li pojistník, pojištění zanikne až ke konci
pojistného období, ve kterém
zemřel a za které je zaplaceno pojistné. Do pojištění
vstupuje do konce tohoto
pojistného období na místo pojistníka jeho dědic. Uvedené platí pouze v případě,
že pojištěná věc či soubor věcí se nachází stále v místě, ke kterému se sjednané
pojištění vztahuje (např. byt, ve kterém se nachází pojištěná domácnost).
(3) Změní-li se vlastník nebo spoluvlastník věci, k níž se vztahuje sjednané pojištění,
a tento vlastník nebo spoluvlastník nebyl pojistníkem, pak pojištění touto změnou nezaniká.
Práva a povinnosti ze sjednaného pojištění přecházejí z vlastníka, který přestal být
pojištěným, na nového nabyvatele věci. Uvedené platí pouze v případě, že pojištěná
věc či soubor věcí se nachází stále v místě, ke kterému se sjednané pojištění vztahuje.
(4) Zaniklo-li společné jmění manželů smrtí nebo prohlášením za mrtvého toho
z manželů, který byl pojistníkem, pojištění nezaniká a do pojištění vstupuje na místo
pojistníka pozůstalý manžel, je-li nadále vlastníkem nebo spoluvlastníkem pojištěných
věcí.
(5) Zaniklo-li společné jmění manželů smrtí nebo prohlášením za mrtvého toho
z manželů, který nebyl pojistníkem, pojištění nezaniká a do pojištění vstupuje na
místo zemřelého manžela jeho dědic.
(6) Zaniklo-li společné jmění manželů jinak než z důvodů uvedených v odst. 1, 3,
4 a 5 tohoto článku, zaniká pojištění až uplynutím pojistného období, za které bylo
zaplaceno pojistné.
Článek IV.
Forma právních úkonů
Pojistná smlouva a všechny ostatní právní úkony týkající se
pojištění musí mít
písemnou formu. Pojistitel může určit, které úkony spojené
se šetřením škodných
událostí nemusí mít písemnou formu.
Článek V.
Doručování písemností
(1) Písemnosti pojistitele určené pojistníkovi nebo
pojištěnému (dále jen „adresát“)
se doručují prostřednictvím držitele poštovní licence (dále
jen „pošta“)
obyčejnou nebo doporučenou zásilkou na korespondenční adresu
uvedenou
v pojistné smlouvě nebo na korespondenční adresu písemně
oznámenou pojistiteli
adresátem, pokud došlo ke změně korespondenční adresy. Písemnosti mohou být
doručovány rovněž zaměstnancem pojistitele nebo jinou osobou pověřenou pojistitelem;
v takovém případě se písemnost považuje za doručenou dnem jejího
převzetí.
(2) Písemnost odeslaná doporučenou zásilkou adresátovi se považuje za doručenou,
nejde-li o doručení podle dalších odstavců, desátý den po odeslání zásilky.
Písemnost pojistitele odeslaná adresátovi doporučenou zásilkou s dodejkou se
považuje za doručenou, nejde-li o doručení podle dalších odstavců, dnem převzetí
uvedeným na dodejce. Za doručenou adresátovi se považuje i zásilka doručená
příjemci rozdílnému od adresáta (např. rodinnému příslušníkovi), jemuž pošta doručila
zásilku v souladu s právními předpisy o poštovních službách.
(3) Odepře-li adresát přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost
za doručenou dnem, kdy ji adresát převzít odepřel.
(4) Nebyl-li adresát zastižen a písemnost odeslaná doporučenou zásilkou nebo
doporučenou zásilkou s dodejkou byla uložena na poště a adresát si písemnost
v úložní lhůtě (určené právním předpisem o poštovních službách) nevyzvedl, považuje
se písemnost za doručenou posledním dnem úložní lhůty, i když se adresát
o uložení nedozvěděl nebo se v místě doručení nezdržoval.
(5) Pokud se písemnost vrátí jako nedoručená z jiných důvodů, než je uvedeno
v předchozím odstavci, považuje se tato písemnost za doručenou dnem jejího vrácení
pojistiteli.
Článek VI.
Pojistné
(1) Pojistník je povinen platit pojistné.
(2) Pojistné je běžným pojistným, není-li ujednáno, že jde o
pojistné jednorázové.
(3) Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období
a jednorázové pojistné
dnem počátku pojištění.
(4) Pojistné se považuje za uhrazené:
a) při placení převodem z účtu okamžikem připsání příslušné
částky pojistného na
účet pojistitele; pro první platbu pojistného se však
pojistné považuje za uhrazené
již okamžikem odepsání příslušné částky pojistného z účtu
pojistníka,
b) při placení prostřednictvím pošty se považuje za uhrazené
dnem poukázání na
účet pojistitele,
c) při placení v hotovosti se považuje za uhrazené dnem
zaplacení zástupci pojistitele
proti vydanému potvrzení.
(5) Zaplaceným pojistným uhrazuje pojistitel své pohledávky
na pojistné v pořadí,
v jakém po sobě vznikly.
(6) Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má
pojistitel právo požadovat
úrok z prodlení za každý den prodlení.
(7) Pojistitel má právo upravit výši běžného pojistného na
další pojistné období,
změní-li se obecně závazné právní předpisy, které mají vliv
na stanovení výše
pojistného plnění, nebo není-li pojistné dostatečné podle
zákona o pojišťovnictví.
Pokud pojistník se změnou pojistného nesouhlasí a svůj
nesouhlas uplatní do jednoho
měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně dozvěděl,
pojištění zanikne
uplynutím pojistného období, které předchází pojistnému
období, pro něž je pojistné
stanoveno v nové výši.
Článek VII.
Důsledek neplacení prvního pojistného
Nastane-li škodná událost v době, kdy je pojistník v
prodlení s placením pojistného
za první pojistné období, není pojistitel z titulu vzniku
této škodné události povinen
poskytnout pojistné plnění.
Článek VIII.
Výluky z pojištění
(1) Z pojištění nevzniká právo na plnění za škody vzniklé
následkem:
a) válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných
hromadných násilných nepokojů,
stávky, výluky, teroristických aktů (tj. násilných jednání
motivovaných politicky,
sociálně, ideologicky nebo nábožensky) včetně chemické nebo biologické
kontaminace,
b) zásahu státní moci nebo veřejné správy,
c) působení jaderné energie,
d) úmyslného jednání pojištěného, pojistníka nebo jiné osoby
z podnětu některého
z nich.
(2) Nastane-li škodná událost následkem povodně nebo v přímé
souvislosti
s povodní do 10 dnů po sjednání pojištění, není pojistitel z
titulu této škodné události
povinen poskytnout pojistné plnění.
Článek IX.
Územní platnost pojištění
Pojištění se vztahuje na pojistné události, při nichž
nastane škoda na území
České republiky, není-li ujednáno jinak.
Článek X.
Povinnosti pojistníka a pojištěného
(1) Kromě dalších povinností stanovených právními předpisy
jsou pojistník
a pojištěný povinni:
a) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným posoudit
pojistné riziko a přezkoumat
činnost zařízení sloužících k ochraně majetku,
b) odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy
pojistitele týkající se
pojištění,
c) oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli všechny změny
týkající se skutečností,
na které byl pojistitelem tázán nebo které jsou uvedeny v
pojistné smlouvě,
zejména změnu vlastnictví věcí, ke kterým se vztahuje
sjednané pojištění,
a změnu korespondenční adresy,
d) oznámit pojistiteli změnu pojistné hodnoty pojištěné věci
nebo souboru věcí, zvýšila-
li se v době trvání pojištění alespoň o 20 %; při nesplnění
této povinnosti má
pojistitel právo uplatnit podpojištění,
e) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu nebo
zánik pojistného rizika,
f) oznámit pojistiteli, že je pojištěn u jiného pojistitele
proti témuž pojistnému
nebezpečí; zároveň jsou povinni sdělit název tohoto
pojistitele a výši pojistné
částky nebo limitu plnění,
g) dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí
porušovat povinnosti směřující
k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy
právními
předpisy nebo na jejich základě nebo které na sebe vzal
pojistnou smlouvou,
a nesmí strpět porušování těchto povinností ze strany
třetích osob,
h) řádně se starat o údržbu pojištěné věci.
(2) Nastane-li škodná událost, je oprávněná osoba také
povinna:
a) učinit veškerá opatření směřující k tomu, aby se vzniklá
škoda již nezvětšovala;
b) bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že taková
událost nastala, podat
pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této
události;
c) neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu
pojistitele, nejdéle však
po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To
neplatí, pokud bylo
potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo
jiných závažných
důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto
případech je povinna zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např.
šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či
filmovým záznamem;
d) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření nezbytná pro posouzení
nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu doklady, které si pojistitel
vyžádá, a umožnit pořídit jejich kopie; oprávněná osoba je zejména povinna
umožnit pojistiteli prohlédnout poškozenou věc a zajistit důkazy o vzniku škody
a jejím rozsahu;
e) postupovat v souladu se všemi pokyny pojistitele;
f) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním nebo přestupkovém
řízení vznik události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání
trestného činu nebo přestupku;
g) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy.
(3) Nastane-li pojistná událost, je oprávněná osoba kromě dalších povinností stanovených
právními předpisy povinna:
a) postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody
způsobené pojistnou událostí;
b) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli nalezení věci, za kterou pojistitel
poskytl pojistné plnění. Pokud se pojistitel a oprávněná osoba nedohodnou jinak,
je oprávněná osoba povinna vrátit pojistné plnění po odečtení přiměřených
nákladů na opravu této věci, jsou-li nutné k odstranění závad, které vznikly
v době, kdy byla zbavena možnosti s věcí nakládat.
Článek XI.
Povinnosti pojistitele
Kromě dalších povinností stanovených právními předpisy je
pojistitel povinen:
(1) Po oznámení škodné události bez zbytečného odkladu
zahájit šetření ke zjištění
rozsahu své povinnosti plnit.
(2) Ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události. Nemůže-li šetření
ukončit v této lhůtě, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření
ukončit, a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu. Tato lhůta
neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka
nebo pojištěného nebo je-li v důsledku vzniku škodné události vedeno vyšetřování
orgány policie nebo trestní stíhání oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného,
a to až do okamžiku skončení takového vyšetřování nebo trestního stíhání.
(3) Vrátit doklady, které si oprávněná osoba vyžádá.
(4) Sdělit oprávněné osobě výsledky šetření nutného ke zjištění výše pojistného
plnění.
(5) Zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví při sjednávání pojištění,
jeho správě a při likvidaci pojistných událostí. Poskytnout
tyto informace může
jen se souhlasem osoby, které se skutečnosti týkají, nebo
pokud tak stanoví právní
předpis.
Článek XII.
Důsledky porušení povinností
(1) Porušil-li pojistník nebo pojištěný některou z
povinností uvedených v článku X.
odst. 1 písm. a) až e) a bylo-li v důsledku toho stanoveno
nižší pojistné, může pojistitel
pojistné plnění přiměřeně snížit.
(2) Porušil-li pojistník nebo pojištěný některou z
povinností uvedených v článku X.
odst. 1 písm. g) a h) a v odst. 2 písm. a) a e) a toto
porušení mělo podstatný vliv na
vznik pojistné události, její průběh nebo zvětšení rozsahu
jejích následků anebo na
zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel
oprávněn snížit pojistné
plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah
jeho povinnosti plnit.
(3) Pokud ztížil pojistník nebo pojištěný šetření
pojistitele porušením některé
z povinností uvedených v článku X. odst. 2 písm. b), e), f)
a g), je pojistitel oprávněn
snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto
porušení na rozsah jeho
povinnosti plnit.
(4) Pojistitel není povinen plnit, jestliže pojištěný
porušil některou z povinností
uvedených v článku X. odst. 2 písm. c) a d).
(5) Pokud v důsledku porušení některé z povinností uvedených
v článku X. pojistiteli
vznikne škoda nebo pojistitel vynaloží zbytečné náklady
(např. náklady na
soudní spor), má právo na jejich náhradu proti osobě, která
porušením povinnosti
způsobila vznik takové škody nebo zbytečných nákladů.
(6) Uvede-li oprávněná osoba při uplatňování práva na plnění
z pojištění nepravdivé
nebo hrubě zkreslené údaje týkající se pojistné události
nebo údaje týkající se
této události zamlčí, je pojistitel oprávněn pojistné plnění
odmítnout.
(7) Pojistitel může z důvodů zákonem stanovených od pojistné
smlouvy odstoupit
nebo plnění z pojistné smlouvy odmítnout. Od pojistné
smlouvy lze odstoupit i po
vzniku pojistné události.
Článek XIII.
Pojistné plnění
(1) Pojistné plnění je omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou
nebo limitem pojistného plnění.
(2) Oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění dohodnutou spoluúčastí. Spoluúčast
pojistitel odečte od celkové výše pojistného plnění. V pojištění odpovědnosti
za škody se pojistné plnění vyplácí poškozenému po odečtení spoluúčasti od
celkové výše pojistného plnění. Celkovou výší pojistného plnění se rozumí plnění,
na které vznikl nárok podle všech podmínek pojistné smlouvy, před odečtením
spoluúčasti. Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje sjednanou spoluúčast,
pojistitel pojistné plnění neposkytne.
(3) Pojistitel poskytuje pojistné plnění v tuzemské měně, pokud není ujednáno
jinak. Pro přepočet cizí měny se použije kurzu oficiálně vyhlášeného Českou národní
bankou ke dni vzniku pojistné události.
(4) Pojistitel může v odůvodněných případech rozhodnout o poskytnutí naturálního
plnění opravou nebo výměnou věci. Pokud pojistitel rozhodl o
tom, že poskytne
naturální plnění, a oprávněná osoba přesto provedla opravu
nebo výměnu věci
jiným způsobem, je pojistitel povinen plnit jen ve výši,
kterou by plnil, kdyby oprávněná
osoba postupovala podle jeho pokynů.
(5) Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření
nutného ke zjištění
rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho
výsledky oprávněné osobě nebo je s ní projedná.
Článek XIV.
Zachraňovací náklady
(1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:
a) odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
b) zmírnění následků již nastalé pojistné události,
c) odklizení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků, pokud je povinnost
toto učinit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.
(2) Není-li ujednáno jinak, pojistitel nahradí zachraňovací náklady a škodu utrpěnou
v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1 tohoto článku maximálně do výše
10 % z horní hranice plnění sjednané pro pojištění, ze kterého hrozil vznik pojistné
události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích
nákladů nebo vznik škody. Toto omezení neplatí pro zachraňovací náklady,
které byly vynaloženy na záchranu života nebo zdraví osob, a pro zachraňovací
náklady, které pojistník vynaložil s písemným souhlasem pojistitele a které by jinak
nebyl povinen vynaložit.
(3) O vyplacenou náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu škody podle odst.
2 tohoto článku se horní hranice plnění nesnižuje.
(4) Pojistitel nehradí náklady vynaložené na obvyklou údržbu, na ošetřování věci
nebo na plnění zákonné povinnosti předcházet škodám, kromě nákladů podle
odst. 1 písm. a) tohoto článku.
(5) Pojistitel není povinen hradit zachraňovací náklady
podle odst. 1 písm. a) a b)
tohoto článku z pojištění odpovědnosti za škodu.
Článek XV.
Cizí pojistné riziko
(1) Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu na pojistné
riziko pojištěného, který
je osobou odlišnou od pojistníka (dále jen „pojištění cizího
pojistného rizika“).
(2) Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem
pojistné smlouvy týkající
se pojištění jeho pojistného rizika.
(3) Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze
tehdy, jestliže prokáže
splnění povinnosti podle odst. 2 tohoto článku a jestliže prokáže, že mu byl k přijetí
pojistného plnění dán souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové
osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám.
(4) V pojištění odpovědnosti za škodu může právo na pojistné plnění uplatnit
pouze pojištěný.
Článek XVI.
Rozhodné právo
(1) Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České
republiky.
(2) Pro spory z pojistné smlouvy jsou příslušné soudy České republiky.
ČÁST 2.
POJIŠTĚNÍ MAJETKU
Článek XVII.
Předmět pojištění
(1) Předmětem pojištění jsou jednotlivé věci movité a nemovité nebo jejich soubory
uvedené v pojistné smlouvě (dále jen „pojištěná věc“).
(2) Bylo-li sjednáno pojištění souboru věcí, vztahuje se pojištění i na věci, které se
staly součástí pojištěného souboru po uzavření pojistné smlouvy. Věci, které přestaly
být součástí souboru, nejsou pojištěny.
Článek XVIII.
Základní pojistná nebezpečí
(1) Pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci:
a) požárem a jeho průvodními jevy,
b) výbuchem,
c) úderem blesku,
d) nárazem nebo zřícením letadla, jeho části nebo jeho
nákladu,
e) povodní nebo záplavou,
f) vichřicí,
g) krupobitím,
h) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním
nebo zřícením
lavin,
i) zemětřesením,
j) tíhou sněhu nebo námrazy, je-li pojištěnou věcí budova,
k) nárazem dopravního prostředku nebo jeho nákladu, nebyl-li
v době nárazu
dopravní prostředek řízen nebo provozován pojištěným nebo
pojistníkem,
l) pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů, nejsou-li
součástí poškozené
věci nebo nejsou-li součástí téhož souboru jako poškozená
věc,
m)kapalinou unikající z vodovodních zařízení nebo médiem
vytékajícím z hasicích
zařízení; jde-li o pojištění budovy, pojištění se dále
vztahuje na případy
poškození nebo zničení:
i) potrubí nebo topných těles vodovodních zařízení včetně
armatur, došlo-li
k němu přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich,
ii) kotlů, nádrží a výměníkových stanic vytápěcích systémů,
došlo-li k němu
zamrznutím kapaliny v nich,
(dále jen „živelní pojistná nebezpečí“).
(2) Jsou-li z pojištění vyloučeny škody vzniklé působením
pojistných nebezpečí
povodeň nebo záplava, pojištění se netýká ani škod
způsobených zpětným vystoupením
kapaliny z odpadního potrubí, které bylo způsobeno zahlcením
venkovní
kanalizace v důsledku atmosférických srážek, povodně nebo
záplavy.
(3) Je-li tak ujednáno, oprávněné osobě dále vznikne právo
na pojistné plnění,
byla-li škoda na pojištěné věci způsobena:
a) krádeží, při které pachatel prokazatelně překonal překážky
chránící pojištěnou
věc před odcizením,
b) loupeží,
(dále jen „odcizení“).
Pojištění pro případ odcizení se vztahuje i na poškození
nebo zničení:
a) pojištěné věci, které vzniklo jednáním pachatele
směřujícím k odcizení pojištěné
věci,
b) zábranných prostředků, které chrání pojištěnou věc před
odcizením, vzniklo-li
jednáním pachatele směřujícím k odcizení pojištěné věci.
(4) Je-li tak ujednáno, oprávněné osobě dále vznikne právo
na pojistné plnění,
byla-li škoda na pojištěné věci způsobena úmyslným poškozením
nebo úmyslným
zničením (dále jen „vandalismus“).
Pojištění pro případ vandalismu se vztahuje pouze na škody
vzniklé:
a) uvnitř budovy, překonal-li pachatel překážky zabraňující
vstupu do budovy,
b) jakýmkoli způsobem, pokud byl pachatel zjištěn podle
pravomocného rozhodnutí,
kterým bylo ukončeno trestní nebo přestupkové řízení, i když
pachatel nebyl
odsouzen nebo mu nebyla uložena pokuta.
Článek XIX.
Pojistná událost
(1) Pojistnou událostí je poškození, zničení nebo odcizení
pojištěné věci zapříčiněné
některým z pojistných nebezpečí uvedených v pojistné
smlouvě, které na
pojištěnou věc působilo v době trvání pojištění a v místě
pojištění.
(2) Pojistnou událostí je i poškození, zničení nebo ztráta
pojištěné věci v přímé
souvislosti s událostí uvedenou v článku XVIII., byla-li
pojištěná věc pro případ této
události pojištěna. Podmínkou vzniku práva na pojistné
plnění je skutečnost, že
pojistné nebezpečí působilo v době trvání pojištění.
Článek XX.
Pojistná hodnota, pojistná částka
(1) Pojistná hodnota je hodnota věci rozhodná pro stanovení
pojistné částky.
(2) Pojistná hodnota věci může být vyjádřena jako:
a) nová cena, tj. cena, za kterou lze stejnou nebo
srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému
účelu, znovu pořídit v daném čase a na daném místě jako věc
novou
(pojištění na novou cenu),
b) časová cena, tj. cena, která se stanoví z nové ceny věci,
přičemž se přihlíží ke
stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke
zhodnocení věci,
k němuž došlo opravou, modernizací nebo jiným způsobem
(pojištění na časovou
cenu),
c) obvyklá cena, tj. cena, která by byla dosažena při
prodeji stejné, popř. obdobné
věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a v daném místě
(pojištění
na obvyklou cenu).
(3) Pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala
pojistné hodnotě pojištěné
věci v době uzavření pojistné smlouvy.
Článek XXI.
Podpojištění
(1) Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka
stanovená pojistníkem
nižší než pojistná hodnota pojištěné věci, má pojistitel
právo snížit pojistné plnění
ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k pojistné
hodnotě pojištěné věci.
(2) Ustanovení odst. 1 tohoto článku platí jen tehdy, pokud
pojistník odmítl indexaci
pojistné částky a pojistného a zároveň:
a) pojistná částka v době uzavření pojistné smlouvy
neodpovídala pojistné hodnotě
věci nebo
b) pojistná částka v době uzavření pojistné smlouvy
odpovídala pojistné hodnotě
věci, ale pojistník porušil povinnost uloženou v článku X. odst. 1 písm. d).
Článek XXII.
Limit pojistného plnění
Limit pojistného plnění jako horní hranici plnění lze sjednat v případech, kdy tomu
odpovídá pojistný zájem. Limit pojistného plnění stanoví na svou odpovědnost
pojistník, není-li ujednáno jinak.
Článek XXIII.
Pojistné plnění
Kromě obecných ustanovení uvedených v článku XIII. je pojistné plnění upraveno
následovně:
(1) Byla-li věc pojištěna na novou cenu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí
pojistitel vyplatil v případě:
a) zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci částku
odpovídající přiměřeným
nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci
a sníženou o cenu
využitelných zbytků,
b) poškození pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným
nákladům na opravu
poškozené věci a sníženou o cenu využitelných zbytků
nahrazovaných částí,
(dále jen „plnění v nové ceně“).
Pokud není ujednáno jinak, pojistitel vyplatí plnění podle odst. 2 tohoto článku,
vznikne-li pojistná událost na pojištěné věci, jejíž zůstatková hodnota z nové ceny
(v %) byla před vznikem pojistné události pod smluvně dohodnutou hranicí.
(2) Byla-li věc pojištěna na časovou cenu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí
pojistitel vyplatil v případě:
a) zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci částku
odpovídající přiměřeným
nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci
a upravenou
o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného
znehodnocení anebo zhodnocení
věci (např. opravou, modernizací) z doby před pojistnou
událostí a o cenu
využitelných zbytků,
b) poškození pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným
nákladům na opravu
poškozené věci a upravenou o částku odpovídající stupni
opotřebení nebo jiného
znehodnocení anebo zhodnocení nahrazovaných částí z doby
před pojistnou
událostí a o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,
(dále jen „plnění v časové ceně“).
(3) Byla-li věc pojištěna na obvyklou cenu, vzniká oprávněné
osobě právo, aby jí
pojistitel vyplatil v případě:
a) zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci částku,
která by byla dosažena při
prodeji stejné nebo srovnatelné věci v době před vznikem
pojistné události
v obvyklém obchodním styku,
b) poškození pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným
nákladům na její uvedení
do původního stavu a sníženou o cenu využitelných zbytků
nahrazovaných
částí,
(dále jen „plnění v obvyklé ceně“).
(4) Plnění pojistitele za opravu poškozené věci však
nepřevýší částku plnění stanovenou
pro případ jejího zničení, odcizení nebo ztráty.
(5) V případě vzniku pojistné události na věci tvořící celek
(např. soubor, sbírka)
nebude brán zřetel na znehodnocení celku, ale na škodu
způsobenou poškozením,
zničením, odcizením nebo ztrátou jednotlivé věci.
(6) Dojde-li k poškození nebo zničení pojištěné nemovitosti,
nebude brán zřetel
na zmenšení či ztrátu její umělecké nebo historické hodnoty. Za stavební součásti
a příslušenství budov nebo staveb umělecké nebo historické hodnoty, které tvoří
stavebně funkční prvek pojištěné nemovitosti, poskytne pojistitel plnění až do výše
odpovídající nákladům na opravu nebo znovupořízení běžného stavebně funkčního
prvku plnícího stejnou funkci.
(7) Byla-li nemovitost pojištěna na novou cenu a oprávněná osoba neprokáže, že
poškozenou nebo zničenou nemovitost opravila nebo znovupořídila nebo že tak
učiní, je pojistitel ve lhůtě uvedené v článku XIII. odst. 5 povinen poskytnout plnění
v časové ceně. Zbývající část pojistného plnění se stane splatnou teprve poté, kdy
oprávněná osoba prokáže, že pojištěnou věc opravila, případně znovupořídila. Pokud
oprávněná osoba tyto skutečnosti do tří let po vzniku pojistné události neprokáže,
pojistitel zbývající část pojistného plnění neposkytne. Nedohodne-li se oprávněná
osoba s pojistitelem jinak, musí být nová nemovitost znovupořízena v místě pojištění.
Článek XXIV.
Indexace pojistných částek, limitů pojistného plnění a pojistného
(1) Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, bude pojistitel během trvání pojištění
aktualizovat pojistné částky, limity pojistného plnění a pojistné v závislosti na:
a) vývoji indexu životních nákladů za uplynulý pojistný rok (týká se pojištění movitého
majetku),
b) vývoji stavebního cenového indexu za uplynulý pojistný rok (týká se pojištění
nemovitého majetku),
(dále jen „indexace“).
(2) Příslušný index stanoví pojistitel na základě údajů
veřejně publikovaných Českým
statistickým úřadem.
(3) Pokud se během uplynulého pojistného roku zvýšily:
a) ceny spotřebitelských služeb a zboží,
b) ceny stavebních prací, materiálů a výrobků
spotřebovávaných ve stavebnictví,
upraví pojistitel pro následující pojistný rok ve stejném
poměru dohodnuté pojistné
částky, limity pojistného plnění i pojistné. Pojistné částky
a limity pojistného plnění
budou vždy zaokrouhlovány na celé tisícikoruny (podle obecně
platných matematických
zásad).
(4) Bude-li během trvání pojištění aktualizována pojistná
částka, resp. limit pojistného
plnění dle odst. 3 tohoto článku, smluvně dohodnuté požadavky na zabezpečení
majetku pro případ krádeže se nezvyšují.
(5) Pokud pojistník během trvání pojištění nesouhlasí s navrženou indexací, musí
svůj nesouhlas uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o návrhu dozvěděl. Pojištění
pak trvá za podmínek platných v pojistném období, které předchází pojistnému
období, pro něž byla indexace navržena. Pokud pojistník ve stanovené lhůtě nevyužije
svého práva nesouhlasu, potvrzuje tím akceptaci indexace navržené pojistitelem.
(6) Pokud pojistník vyjádřil s indexací nesouhlas, vystavuje se riziku podpojištění.
Článek XXV.
Přechod vlastnictví
Na pojistitele nepřechází vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, za který
pojistitel poskytl pojistné plnění v důsledku pojistné události na takovém majetku.
ČÁST 3.
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU – OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek XXVI.
Rozsah pojištění
(1) Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti
pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného,
které jsou uvedeny v pojistné smlouvě.
(2) Z pojištění odpovědnosti za škodu podle těchto pojistných podmínek má
pojištěný právo, aby pojistitel uhradil:
a) v případě vzniku pojistné události:
i) škodu na zdraví nebo na životě,
ii) škodu na věci jejím poškozením, zničením nebo ztrátou,
iii) jinou majetkovou škodu vyplývající ze škody podle bodu
i) a ii),
pokud byl proti pojištěnému uplatněn oprávněný nárok na
náhradu škody,
b) náklady nutné k právní ochraně pojištěného proti
uplatněnému nároku na náhradu
škody v rozsahu článku XXVIII.
(3) Pojištění se vztahuje i na náhradu nákladů léčení
vynaložených zdravotní pojišťovnou
na zdravotní péči ve prospěch třetí osoby v důsledku
zaviněného protiprávního
jednání pojištěného, jestliže z odpovědnosti za škodu na
zdraví, ke které se tyto
náklady vážou, vznikl nárok na plnění z pojištění podle
těchto pojistných podmínek.
(4) Ustanovení odst. 2 písm. a) a odst. 3 tohoto článku se netýkají pojištění odpovědnosti
zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli.
Článek XXVII.
Pojistná událost
(1) Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu, jež nastala
v souvislosti s činností nebo vztahem uvedeným v čl. XXVI. odst. 1 a se kterou je
spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.
(2) Pojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění za předpokladu, že k právní
skutečnosti, v důsledku níž škoda vznikla, došlo v době trvání pojištění.
(3) Více nároků na náhradu škody vyplývajících z jedné příčiny nebo z více příčin,
které spolu časově, místně nebo jinak přímo souvisí, a to nezávisle na počtu
poškozených osob, se považuje za jednu pojistnou událost.
(4) Rozhoduje-li o náhradě škody nebo její výši soud nebo jiný oprávněný orgán,
je pojistitel povinen plnit podle článku XXVI. odst. 2 písm.
a) až poté, kdy mu bylo
doručeno jeho pravomocné rozhodnutí.
Článek XXVIII.
Náklady právní ochrany
(1) Pokud pojištěný splnil všechny povinnosti uložené mu
příslušnými právními
předpisy, pojistnými podmínkami a pojistnou smlouvou, je
pojistitel povinen uhradit
náklady:
a) řízení o náhradě škody před příslušným orgánem, pokud bylo
nutné ke zjištění
odpovědnosti pojištěného nebo výše náhrady škody, a náklady
právního zastoupení
pojištěného v tomto řízení, a to ve všech stupních,
b) na obhajobu v trestním řízení (tj. v přípravném řízení i
v řízení před soudem ve
všech stupních) vedeném proti pojištěnému v souvislosti se
škodnou událostí,
c) mimosoudního projednávání nároku poškozeného na náhradu
škody, pokud se
k tomu písemně zavázal.
(2) Náklady právního zastoupení a obhajoby podle odst. 1 tohoto článku, které
přesahují mimosmluvní odměnu advokáta v České republice stanovenou příslušnými
právními předpisy, pojistitel uhradí pouze v případě, že se k tomu písemně
zavázal.
(3) Pojistitel nehradí náklady podle odst. 1 tohoto článku, jestliže byl pojištěný
v souvislosti se škodnou událostí uznán vinným úmyslným trestným činem. Pokud
již pojistitel tyto náklady uhradil, má proti pojištěnému právo na vrácení vyplacené
částky.
Článek XXIX.
Povinnosti pojištěného
(1) Nastane-li škodná událost, má pojištěný, kromě povinností uvedených v článku
X., zejména následující povinnosti:
a) písemně bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že poškozený uplatnil proti
němu právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou
škodu, k požadované náhradě škody a její výši,
b) písemně bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že v souvislosti se škodnou
událostí bylo proti němu zahájeno soudní, trestní nebo rozhodčí řízení, a informovat
o průběhu a výsledcích řízení,
c) nesmí bez souhlasu pojistitele uhradit ani se zavázat k úhradě promlčené pohledávky
nebo její části,
d) nesmí bez souhlasu pojistitele zcela nebo zčásti uznat nárok z titulu odpovědnosti
za škodu.
(2) Pojištěný má v řízení o náhradě škody vedeném proti němu zejména následující
povinnosti:
a) postupovat v souladu s pokyny pojistitele,
b) nesmí bez souhlasu pojistitele uzavřít soudní smír,
c) vznést námitku promlčení,
d) na pokyn pojistitele podat opravný prostředek,
e) postupovat tak, aby nezavdal příčinu k vydání rozsudku
pro zmeškání nebo pro
uznání.
(3) Porušil-li pojištěný některou z povinností uvedených v
odst. 1 písm. a), b) a d)
a v odst. 2 písm. a), b) a e) tohoto článku a toto porušení mělo vliv na zjištění nebo
určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně
tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.
(4) Pojistitel není povinen plnit, jestliže pojištěný porušil některou z povinností
uvedených v odst. 1 písm. c) a v odst. 2 písm. c) a d)
tohoto článku.
Článek XXX.
Pojistné plnění
Kromě obecných ustanovení uvedených v článku XIII. je plnění
pojistitele upraveno
následovně:
(1) Pojistitel uhradí za pojištěného škodu z jedné pojistné
události maximálně do
výše limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě.
(2) Není-li ujednáno jinak, na úhradu všech pojistných
událostí vzniklých během
jednoho pojistného roku poskytne pojistitel pojistné plnění
do výše dvojnásobku
limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě.
(3) Výše úhrady nákladů právní ochrany podle článku XXVIII.
spolu s poskytnutým
pojistným plněním z jedné pojistné události může dosáhnout
maximálně výše limitu
pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě.
(4) Za škodu způsobenou na cennostech, jakož i na věcech
umělecké, historické
nebo sběratelské hodnoty (např. obrazy, sochy, sbírky
známek) je pojistitel povinen
poskytnout plnění nejvýše do částky 50 000 Kč za jednu
takovou věc (sbírku) a za
škodu na penězích, směnkách, cenných papírech a ceninách
nejvýše do celkové
částky 50 000 Kč.
ČÁST 3.1
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU V BĚŽNÉM OBČANSKÉM ŽIVOTĚ
Článek XXXI.
Pojistná nebezpečí a rozsah pojištění
(1) Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem
stanovené odpovědnosti
pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činností
nebo vztahem pojištěného
v běžném občanském životě.
(2) Pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného za
škodu způsobenou:
a) psem, za kterou pojištěný odpovídá jako jeho vlastník nebo opatrovatel. Pojištění
se však netýká odpovědnosti za škodu způsobenou loveckým psem při výkonu
práva myslivosti a dále služebním psem při služebním výkonu;
b) v souvislosti s vlastnictvím nebo opatrováním jiných domácích a hospodářských
zvířat (s výjimkou koní a skotu).
(3) Je-li tak v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se
pojištění i na odpovědnost
pojištěného za škodu způsobenou v souvislosti s vlastnictvím
nebo opatrováním
koní a skotu.
(4) Pojištění se dále vztahuje i na občanskoprávní
odpovědnost osob, které na
pokyn pojištěného opatrují jeho byt nebo v něm provádějí
běžné domácí práce,
pokud škoda byla způsobena jinému při výkonu těchto
činností, s výjimkou škod
způsobených pojištěnému.
Článek XXXII.
Výluky z pojištění
(1) Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu:
a) způsobenou úmyslně nebo převzatou nad rámec stanovený
právním předpisem,
b) způsobenou sesedáním nebo sesouváním půdy, erozí nebo v
důsledku poddolování,
c) způsobenou na věci, kterou pojištěný užívá neoprávněně,
d) způsobenou působením teploty, unikajících látek (např.
plynů, par, popílku,
dýmu apod.) nebo působením vlhkosti, hluku, záření a odpadů
všeho druhu,
e) způsobenou znečištěním životního prostředí,
f) způsobenou v důsledku právní skutečnosti, o které
pojištěný v době uzavření
pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět,
g) způsobenou při profesionální sportovní činnosti,
h) způsobenou na movitých věcech, které pojištěný převzal za
účelem zpracování,
opravy, úpravy, prodeje, úschovy, uskladnění anebo
poskytnutí odborné pomoci,
i) způsobenou na movitých věcech, které byly pojištěnému
zapůjčeny nebo které
oprávněně užívá nebo je má u sebe,
j) způsobenou zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů
nebo v přímé souvislosti
s ním nebo způsobenou při podnikatelské činnosti
pojištěného,
k) způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
včetně náhrady nákladů
léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči,
l) způsobenou při provozování nebo řízení motorového
plavidla nebo nemotorového
plavidla, k jehož vedení je požadován průkaz plavební
způsobilosti,
m) způsobenou provozem vozidla, pokud vznikl nárok na
pojistné plnění z povinného
pojištění,
n) způsobenou v souvislosti s činností, při které právní
předpis ukládá povinnost
uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu,
o) způsobenou zavlečením nebo rozšířením nakažlivé choroby
lidí, zvířat nebo
rostlin,
p) způsobenou na lukách, stromech, zahradních, polních a
lesních kulturách
pasoucím se zvířetem nebo zvěří,
q) vyplývající z vlastnictví nebo opatrování divokých a
exotických zvířat, jakož i zvířat,
jež jsou chována k výdělečným účelům,
r) vyplývající z vlastnictví a používání zbraní,
s) vyplývající z vlastnictví nebo držby nemovitosti.
(2) Pojistitel neposkytne plnění za:
a) pokuty, penále či jiné smluvní, správní nebo trestní
sankce nebo jiné platby,
které mají represivní, exemplární nebo preventivní
charakter,
b) náhradu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem
do práva na
ochranu osobnosti.
(3) Pojistitel neuhradí škodu, za kterou pojištěný odpovídá:
a) svému manželu, sourozenci nebo příbuzným v řadě přímé
nebo osobám, které
s ním žijí ve společné domácnosti,
b) svým společníkům nebo jejich manželům, sourozencům nebo
příbuzným v řadě
přímé nebo osobám, které žijí se společníkem ve společné
domácnosti.
ČÁST 3.2
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU VYPLÝVAJÍCÍ Z VLASTNICTVÍ
NEBO DRŽBY POJIŠTĚNÉ NEMOVITOSTI
Článek XXXIII.
Pojistná nebezpečí a rozsah pojištění
(1) Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem
stanovené odpovědnosti
pojištěného nebo jím pověřené osoby za škodu vzniklou jinému
v souvislosti s vlastnictvím
nebo držbou nemovitosti uvedené v pojistné smlouvě a pozemku
k ní příslušného.
(2) Pojištění se vztahuje i na odpovědnost:
a) pojištěného jako stavebníka při vykonávání stavebních
prací na pojištěné nemovitosti
za škodu způsobenou třetí osobě,
b) občana vypomáhajícího pojištěnému při vykonávání
stavebních prací na pojištěné
nemovitosti za škodu způsobenou třetí osobě při této
činnosti.
(3) Pojištění se vztahuje i na občanskoprávní odpovědnost
osob pověřených čištěním
a údržbou chodníků a prostranství, přilehlých k pojištěné
nemovitosti uvedené
v pojistné smlouvě, za škodu způsobenou třetí osobě při této
činnosti.
Článek XXXIV.
Výluky z pojištění
(1) Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu
způsobenou:
a) úmyslně nebo převzatou nad rámec stanovený právním
předpisem,
b) sesedáním nebo sesouváním půdy, erozí nebo v důsledku
poddolování,
c) na movitých věcech, které byly pojištěnému zapůjčeny nebo
které oprávněně
užívá nebo je má u sebe,
d) působením teploty, unikajících látek (např. plynů, par,
popílku, dýmu apod.) nebo
působením vlhkosti, hluku, záření a odpadů všeho druhu,
e) znečištěním životního prostředí,
f) v důsledku právní skutečnosti, o které pojištěný v době
uzavření pojistné smlouvy
věděl nebo mohl vědět,
g) neoprávněným vykonáváním stavebních prací.
(2) Pojistitel neposkytne plnění za:
a) pokuty, penále či jiné smluvní, správní nebo trestní
sankce nebo jiné platby, které
mají represivní, exemplární nebo preventivní charakter,
b) náhradu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem
do práva na
ochranu osobnosti.
(3) Pojistitel nehradí škodu, za kterou pojištěný odpovídá:
a) svému manželu, sourozenci nebo příbuzným v řadě přímé
nebo osobám, které
s ním žijí ve společné domácnosti,
b) svým společníkům nebo jejich manželům, sourozencům nebo
příbuzným v řadě
přímé nebo osobám, které žijí se společníkem ve společné
domácnosti.
ČÁST 4.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek XXXV.
Výklad pojmů
Pro účely pojištění podle těchto pojistných podmínek platí
následující výklad pojmů:
(1) Běžným pojistným je pojistné stanovené za pojistné
období.
(2) Za budovy se považují objekty nemovitého charakteru,
které jsou převážně
uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi a které
jsou určeny
k tomu, aby chránily lidi nebo věci před působením vnějších
vlivů.
(3) Jednorázovým pojistným je pojistné stanovené na celou
dobu, na kterou
bylo pojištění sjednáno.
(4) Jinou majetkovou škodou se rozumí zejména ušlý zisk a
náklady poškozeného,
které nejsou škodou na zdraví, na životě nebo na věci, ale
vznikly v souvislosti
s ní (např. náklady na likvidaci zničené věci, půjčovné za
náhradní vozidlo,
stornopoplatky za zrušení zájezdu v důsledku škody na
zdraví).
(5) Za kapalinu z vodovodních zařízení se považují voda,
topná, klimatizační
a hasicí média.
(6) Krádeží, při které pachatel prokazatelně překonal překážky
chránící
pojištěnou věc před odcizením, se rozumí, zmocnil-li se
pachatel pojištěné věci
některým dále uvedeným způsobem:
a) do místa pojištění se dostal tak, že vstupní otvor
zpřístupnil nástroji, které nejsou
určeny k jeho řádnému otevírání,
b) do místa pojištění se dostal jinak než vstupním otvorem
nebo běžně přístupným
otevřeným oknem,
c) místo pojištění zpřístupnil klíčem nebo obdobným
prostředkem, jehož se neoprávněně
zmocnil krádeží nebo loupeží,
d) překonal překážku vytvořenou specifickými vlastnostmi
věci (např. značná výška,
nadměrné rozměry, demontáž použitím nástroje nebo nářadí),
e) překážky překonal jiným násilným jednáním.
Podmínka prokazatelného překonání překážky neplatí, pokud
byl pachatel zjištěn
podle pravomocného rozhodnutí, kterým bylo ukončeno trestní
řízení, a to i tehdy,
nebyl-li pachatel odsouzen pro trestný čin.
(7) Krupobitím se rozumí pád kousků ledu vytvořených v
atmosféře.
(8) Lhůta určená podle měsíců končí dnem, který předchází
dnu, jenž se svým
číselným označením shoduje se dnem, od kterého lhůta počíná.
Není-li takový den
v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. To neplatí pro
počítání lhůty pro potřeby ustanovení článku II. odst. 1.
(9) Loupeží se rozumí přivlastnění si pojištěné věci tak, že pachatel použil proti
pojištěnému násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí.
(10) Oprávněnou osobou je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne
právo na pojistné plnění. Oprávněnou osobou je pojištěný a v případě uvedeném
v článku XV. odst. 3 pojistník.
(11) Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se rozumí takový pohyb
tělesa, který má znaky pádu způsobeného zemskou gravitací.
(12) Poddolováním se rozumí důsledky lidské činnosti spočívající v hloubení
podzemních štol, šachet, tunelů a obdobných podzemních staveb.
(13) Pojistníkem je osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu.
(14) Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě,
se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pro bližší
vymezení pojistné události a pro bližší vymezení skutečností, za kterých nevzniká
povinnost pojistitele vyplatit pojistné plnění, platí i zvláštní pojistné podmínky.
(15) Pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události.
(16) Pojistným obdobím je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za
které se platí pojistné.
(17) Pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku
pojistné události vyvolané
pojistným nebezpečím.
(18) Pojistný rok je doba 12 měsíců; první pojistný rok
začíná dnem určeným
v pojistné smlouvě jako počátek pojištění.
(19) Pojištěním škodovým se rozumí pojištění, jehož účelem
je náhrada škody
vzniklé v důsledku pojistné události.
(20) Pojištěným je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek,
odpovědnost za škodu
nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje.
(21) Poškozením věci se rozumí takové poškození věci, které
lze odstranit opravou,
přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající
nákladům na
znovupořízení stejné nebo srovnatelné věci.
(22) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny
vodních toků nebo
jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo
pojištění mimo koryto
vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území
nemůže dočasně přirozeným
způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně
dochází
k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.
(23) Požár je oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo
který určené ohniště
opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Požárem
není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání s omezeným
přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo elektrickém
zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil.
(24) Profesionální sportovní činností se rozumí jakákoli sportovní činnost, kterou
sportovci vykonávají za úplatu, jakož i jakákoli příprava k této činnosti. Nejde
o sportovní činnosti prováděné z důvodů zdravotních či rekreačních.
(25) Průvodními jevy požáru se rozumí teplo a zplodiny hoření vznikající při
požáru a dále působení hasební látky použité při zásahu proti požáru.
(26) Za překonání překážky zabraňující vstupu do budovy se považuje, vnikl-li
pachatel do budovy některým z dále uvedených způsobů:
a) do budovy se dostal tak, že ji zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jejímu
řádnému otevírání,
b) do budovy se dostal jinak než vstupním otvorem nebo běžně přístupným otevřeným
oknem,
c) budovu otevřel klíčem nebo obdobným prostředkem, jehož se neoprávněně
zmocnil krádeží nebo loupeží,
d) překážku překonal jiným násilným jednáním.
(27) Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku
pojistné události v daném místě. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za
práci přesčas, expresní příplatky apod.
(28) Sesedáním půdy se rozumí klesání zemského povrchu směrem do středu
Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.
(29) Sesouváním nebo zřícením lavin se rozumí jev, kdy masa sněhu nebo ledu
se náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí.
(30) Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí
pohyb hornin
z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází
působením přírodních sil
nebo v důsledku lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu. Sesouváním
půdy není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních
sil nebo v důsledku lidské činnosti. Za sesouvání půdy se dále nepovažuje
pokles rovinatého terénu nebo změny základových poměrů staveb (např. promrzáním,
sesycháním, podmáčením půdy bez porušení rovnováhy svahu).
(31) Soubor věcí tvoří jednotlivé věci, které mají stejný nebo podobný charakter
nebo jsou určeny ke stejnému účelu.
(32) Společníkem se rozumí společník obchodní společnosti, který je zapsán
v obchodním rejstříku.
(33) Spoluúčast je částka dohodnutá v pojistné smlouvě, kterou se oprávněná
osoba podílí na pojistném plnění. Spoluúčast může být vyjádřena pevnou částkou,
procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací.
(34) Škoda způsobená úmyslně je škoda, která byla způsobena úmyslným jednáním
nebo úmyslným opomenutím, pokud škůdce věděl, že může způsobit škodlivý
následek a chtěl jej způsobit, anebo věděl, že škodlivý následek může způsobit
a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn.
(35) Škodnou událostí je skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být
důvodem vzniku práva na pojistné plnění.
(36) Škodami vzniklými následkem působení jaderné energie se rozumí škody
vzniklé:
a) z ionizujícího záření nebo kontaminacemi radioaktivitou z jaderného paliva nebo
jaderného odpadu anebo ze spalování jaderného paliva,
b) z radioaktivních, toxických nebo jinak riskantních anebo kontaminujících vlastností
nukleárního zařízení, reaktoru nebo nukleární montáže nebo nukleárního
komponentu,
c) z působení zbraně využívající atomové nebo nukleární štěpení, syntézu nebo
jinou podobnou reakci, radioaktivní síly nebo materiály.
(37) Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné
hmotnosti na konstrukce budov. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu
nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje. Za škody
způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažuje působení rozpínavosti ledu
a prosakování tajícího sněhu nebo ledu.
(38) Úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední působení
energie blesku
nebo teploty jeho výboje na pojištěné věci. Škoda vzniklá úderem blesku musí být
zjistitelná podle viditelných destrukčních účinků na pojištěné věci nebo na budově,
v níž byla pojištěná věc v době vzniku škody uložena. Za úder
blesku se nepovažuje
dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k
němuž došlo
v důsledku působení blesku na toto vedení.
(39) Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojištěný má věc
movitou nebo nemovitou
po právu ve své moci a je oprávněn využívat její užitné
vlastnosti.
(40) Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu,
která se pohybuje
rychlostí 20,8 m/s a vyšší. Za škodu způsobenou vichřicí se dále považují i škody
způsobené vržením jiného předmětu vichřicí na pojištěnou věc.
(41) Vodovodním zařízením se rozumí:
a) potrubí pro přívod, rozvod a odvod vody, včetně armatur a zařízení na ně připojených,
b) rozvody topných a klimatizačních systémů včetně těles a zařízení na ně připojených.
Za vodovodní zařízení se nepovažují vnější dešťové žlaby a svody.
(42) Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti
plynů nebo par. Výbuchem se rozumí i prudké vyrovnání tlaku (imploze).
Výbuchem není aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího
motoru a jiných zařízení, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá.
(43) Zábrannými prostředky se rozumí stavební součásti, prvky mechanických
zábranných prostředků (např. zámky, mříže, rolety) a elektrické zabezpečovací signalizace
(např. čidla, snímače, hlásiče), schránky a trezory včetně jejich uzamykacích
systémů.
(44) Zákonem se rozumí zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění.
(45) Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu
stojí nebo proudí v místě pojištění.
(46) Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem
zemské kůry, dosahující alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice MSK-64, udávající
makroseismické účinky zemětřesení, a to v místě pojištění (nikoli v epicentru).
(47) Znečištěním životního prostředí se rozumí poškození životního prostředí či
jeho složek (např. kontaminace půdy, hornin, ovzduší, povrchových a podzemních
vod, živých organismů – flóry a fauny). Za škodu způsobenou znečištěním životního
prostředí se považuje i následná škoda, která vznikla v příčinné souvislosti se znečištěním
životního prostředí (např. úhyn ryb a zvířat v důsledku kontaminace vod,
zničení úrody plodin v důsledku kontaminace půdy, ušlý zisk). Kontaminací se
rozumí zamoření, znečištění či jiné zhoršení jakosti, bonity nebo kvality jednotlivých
složek životního prostředí.
(48) Zničením věci se rozumí takové poškození, které není
možné odstranit ekonomicky
účelnou opravou, přičemž věc už není možné dále používat k
původnímu
nebo podobnému účelu.
(49) Ztrátou věci se rozumí stav, kdy pojištěný, resp.
poškozený ztratil nezávisle
na své vůli možnost s věcí disponovat.
(50) Zůstatkovou hodnotou věci se rozumí nová cena věci
snížená
o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného
znehodnocení s přihlédnutím
k případnému zhodnocení věci (např. opravou, modernizací) z
doby před pojistnou
událostí.
Článek XXXVI.
Tyto všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.
ledna 2005.