Zamyšlení nad průběhem Výkonné rady OSH v Třešti

Podstatné je samozřejmě usnesení, které obsahuje nejen rutinní a povinné části typu schválení rozpočtu OSH, ale i reakce na samotný průběh jednání. Vlastní usnesení uvádíme zvlášť. Zamysleme se jen nad některými skutečnostmi, z první, otevřené části jednání našeho nejvyššího mezi sjezdového orgánu, na kterou byli pozváni i hosté. Jsem přesvědčen, že bez tohoto komentáře by nezúčastněnému čtenáři nemohly být jasné, právě některé části usnesení Výkonné rady OSH.

Kromě tradiční účasti našich kolegů ze Slovenska, prezidenta OZH Daniela Petroviče a viceprezidenta OZH Petera Križanského, tentokrát po delší době přijal pozvání i generální ředitel HZS ČR genmjr.Ing. Miroslav Štěpán a účast historicky prvně potvrdilo i 5 ze 14 pozvaných ředitelů HZS krajů. Nakonec však přijel nejen pan generál, ale i jeho náměstkové, ředitel kanceláře GŘ a až na dva i všichni krajští ředitelé, včetně ředitele HZS hl. města Prahy. Tím ale nechci říct, že by mně jejich příjezd vadil, protože nebyli pozváni, naopak, přivítal jsem takový zájem o činnost hasičských odborů. Jen mi trochu vrtalo hlavou, proč zrovna na tuto Výkonnou radu, přijelo v podstatě kompletní nejvyšší vedení sboru, včetně těch, kteří se již předem z účasti omluvili. Tento drobný hlavolam nám pomohl rozluštit ředitel HZS jihočeského kraje plk. Ing. Bureš, který své vystoupení zahájil ujišťováním nás všech, že přijel z vlastní vůle a nikdo mu to nepřikázal. Jeho vystoupení bylo ale zábavné i v dalších  částech, např. když zkoprnělému sálu popisoval, jak si předvolal a vyslýchal svého předsedu KO když si přečetl otevřený dopis předsedy OSH generálnímu řediteli HZS ČR, z této části vystoupení budu raději citovat : „ řekl jsem mu, ty souhlasíš s dopisem, který napsal předseda OSH panu generálovi ?  A on řekl ne, já s tím nesouhlasím. Řekl jsem mu, ty chceš, aby generál odstoupil? A on řekl ne, já nechci, aby generál odstoupil. Řekl jsem mu, projednal s tebou předseda OSH dopis, ve kterém mluví i za tebe předem? A on řekl ne, neprojednal..“ Z výsledku tohoto údajně přátelského rozhovoru pan krajský ředitel vyvodil závěr, že předseda OSH nemá mandát jednat za všechny odboráře. Nevím jakým jiným způsobem, sjezd a volby podle stanov asi nemají takovou váhu, bychom museli předsedu do čela OSH dosadit, aby jeho mandát zůstal nenapadnutelný. Opravdu jsem se musel štípnout, zda se mi to nezdá. Říkal jsem si, vždyť toto je člověk ve středních letech, ten přece nemohl být před revolucí nějakým totalitním soudruhem, jak je tedy možné, že názorově mu jde kalendář o 21 let pozdě?  Teprve když nám pan ředitel ještě vysvětlil, že v článku 27 Listiny práv a svobod nenašel nic, co by zakládalo právo odborů na účast v poradních a hodnotících orgánech služebního funkcionáře a že odboráři do těchto orgánů stejně nemají  odborníky, tak co by tam chtěli dělat, uvědomil jsem si, že i muži mohou mít své dny. Takové podezření nakonec v diskusi potvrdil i předseda KO Jč. kraje, který slušně konstatoval, že mu pan ředitel vložil do úst některé věty, které při jednání s ním takto neřekl. Co se týká ústavy a zákona o služebním poměru, tak to panu řediteli dostatečně fundovaně vysvětlil kolega JUDr. Mühlfeit.

Z vystoupení pana generálního ředitele mě zaujalo především jeho sdělení, že za 10 let přibylo v HZS ČR na úseku represe 1.100 míst, z toho většina do výjezdu a že nyní bude muset asi 300 míst po odcházejících výjezdových hasičích neobsadit. Označil to za jím vybojovaný úspěch, protože prý měl původně přikázáno propustit 20% lidí. Těžko říct co si o tom máme myslet, většina přítomných znala jinou informaci a sice tu, že ministr vnitra uložil oběma svým ředitelům bezpečnostních sborů, aby o těch 20% zredukovali své centrální orgány, tedy policejní prezidium a generální ředitelství HZS ČR. Aby to nedopadlo tak, že těch 300 lidí z krajů, bude panu ministrovi vykázán jako úbytek z kanceláří na GŘ. Nebo prostě také neměl svůj den a trochu některé věci popletl. Úsměvné bylo tvrzení pana generálního ředitele, že má plat jen 2 x větší, než velitel čety. Na téma kritizovaných odměn moc neprobíral skupinu nad 100 tisíc, ale o to více nám naznačoval, kdo byl ve skupině 50 až 100 tisíc. Celé to vypadalo, že nás chce ze zájmu o odměny top managmentu, přesměrovat a poštvat proti svým velitelům. Zajímavé byly také reakce pana generálního ředitele na kritiku předsedy OSH, že porušuje zákon, když odmítá přizvávat odbory do poradních a hodnotících orgánů na výběrová řízení a pod. On zákon neporušuje, ať si to odbory klidně dají třeba k ústavnímu soudu, ale do nálezu ústavního soudu ať mlčí. A hlavně prý bychom neměli  informace o našich kritikách dávat na web, protože to je veřejné médium a nedovedem si představit, kdo všechno by to mohl číst. Kritiku dění ve  sboru označil za  osobní útoky na jeho osobu, předseda OSH tak zřejmě proti němu zahájil „dědičnou“ válku. Nejdříve byl jí vedl Mühlfeit, teď v ní pokračuje Oberreiter a zvolíme li si příště Nováka, bude tím, kdo jen nepřítelem sboru a generálního ředitele, Novák. V závěru svého vystoupení nám pan generální ředitel řekl, že s ním máme táhnout za jeden provaz, ale ne každý z jiného konce. Přes všechny „drobné nepřesnosti“ za svůj projev pan generální ředitel sklidil potlesk. Zejména od svých náměstků a krajských ředitelů. Já chci jen doufat, že výzva a zájem táhnout za jeden konec nebyla zapomenuta po odchodu ze sálu.

Bc. Roman Stejskal  místopředseda OSH