Zákoník práce

Zákoník práce. V rámci největší odborové centrály funguje expertní skupina k problematice zákoníku práce. Rada ČMKOS, tvořená ...

Zákoník práce.
V rámci největší odborové centrály funguje expertní skupina k problematice zákoníku práce. Rada ČMKOS, tvořená vedením centrály a předsedy odborových svazů, do ní delegovala místopředsedy ČMKOS J. Zavadila a JUDr.Kubínkovou, za právní odd. ČMKOS jsou členy JUDr.Samek a JUDr.Kindlová, dále právníci z několika OS a několik předsedů OS. Skupina zpracovává stanoviska ke konkrétním věcem, vyplývajícím z připravovaných novelizací ZP, sloužící jako odborný podklad pro stanoviska ČMKOS, která její zástupci prosazují a obhajují na jednáních se zástupci zaměstnavatelů a vlády (tripartitě). Dohody, které se v rámci tripartity podaří uzavřít, by potom měly sloužit k tomu, aby přes úpravu konkrétní věci, dohodnou na tripartitě, při projednávání návrhu novely v parlamentu z hlediska vládních zákonodárců „nejel vlak“, nebo chcete-li, aby svojí lidovou tvořivostí nezasahovali do toho, co již bylo dohodnuto. Předseda OSH JUDr.Mühlfeit se jako stálý člen skupiny dnes zúčastnil jednání, na kterém byla mj. diskutována možná změna úpravy přesčasů v tom smyslu, že by buď vedoucím zaměstnancům v pracovním poměru bylo 150 hodin práce přesčas ročně předem zahrnuto do výše mzdy, nebo že by se toto vztahovalo na všechny zaměstnance v pracovním poměru. K variantě jedna uvedl na obhajobu zájmu vedoucích pracovníků, že by šlo o založení nerovnosti mezi nimi a ostatními zaměstnanci a k variantě dva, že by šlo o zakládání nerovnosti mezi těmi, kteří přesčasy skutečně odpracují a těmi, kteří je odpracovat nebudou muset. Poukázal na ustanovení § 112 odst.2 zák.č.361/03 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ( „ Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas“) a na § 54 odst. 1 téhož zákona ( „příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas…“). Tato úprava je nerovná z hlediska ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce vůči všem ostatním a dále zakládá již zmíněnou nerovnost mezi těmi, kteří přesčas „zdarma“ odslouží a těmi, kteří jej odsloužit nemusí. Proto úpravu ve služebním zákonu považuje za nespravedlivou. K tomu přidal informace z aplikační praxe zejména v PČR, kde je za důležitý zájem služby, protože to zákon nijak blíže nespecifikuje, de facto označována třeba i nutnost urychleně od počátku roku vyčerpat přesčasové hodiny tak, aby se co nejdříve mohly přesčasy začít platit. V této souvislosti poukázal na ustanovení § 93 odst. 1 a 2 ZP, kde je ochrana zaměstnanců proti zneužívání přesčasové práce zakotvena přece jen lépe („ Práci přesčas je možno konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů…“). Dále mj. vysvětlil, že OSH i další odborové subjekty, v čele s NOSP, zastupujícím většinu příslušníků bezpečnostních sborů, budou při jednáních expertní skupiny pro novelu služebního zákona, kterou slíbil do konce června jako svůj poradní orgán ustavit ministr vnitra prosazovat, aby ustanovení § 112 odst. 2 bylo ze služebního zákona vypuštěno. Proto by obě výše uvedené varianty připravované novelizace ZP šly nejen proti zájmům zaměstnanců v pracovním poměru, ale nepřímo i proti zájmu příslušníků bezpečnostních sborů. Z těchto důvodů za OSH navrhl, aby expertní skupina ČMKOS pro novelizaci ZP doporučila zástupcům ČMKOS v tripartitě prosazovat zachování stávajícího znění ZP, co se týká úpravy přesčasů a odměňování za ně.
Z.J.Oberreiter, 1. místopředseda OSH