Zákon o služebním poměru obstrukce, či nedbalost ?
Nejistota a pocit nezájmu společnosti o práci pracovníků bezpečnostních sborů, provází úvahy mnoha policistů, hasičů, pracovníků vězeňské a justiční stráže, ...
Nejistota a pocit nezájmu společnosti o práci pracovníků bezpečnostních sborů, provází úvahy mnoha policistů, hasičů, pracovníků vězeňské a justiční stráže, celníků i zpravodajských služeb. Přímo se jich totiž dotýká odklad zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Mají pocit, že vedení ministerstva vnitra, policie, ale i veřejnost a zejména politici, nemají zájem o jejich problémy. V posledních dnech se dokonce objevuje určitá nespokojenost, kterou policisté chtějí demonstrovat před budovou ministerstva vnitra.
Práci všech příslušníků ozbrojených sborů považuji za velmi náročnou a důležitou. Práci, která je a měla by být hodna zájmu všech občanů. A to i přes určité nedostatky, které občas služební činnost vykazuje. Ale na straně druhé, kdo jsme zcela bezchybní.
Ano, oprávněně požadujeme bezchybný služební výkon, ochotu, příkladné chování i vystupování všech příslušníků ozbrojených sborů. Žádáme kvalitu při plnění povinností, bezpečné prostředí a veřejný pořádek. Jinak jsme nespokojeni.
Uvažovali jsme ale někdy o tom, zda policisté, hasiči, vězeňská či justiční stráž, celníci, zpravodajské služby, tedy ti, kteří mají za povinnost chránit zájmy společnosti a oprávněné zájmy občanů, mají splněny podmínky pro kvalitní výkon služby? Mají dostatek podpory ze strany veřejnosti? Jsou spokojeni tak, aby jejich nelehká práce, při které musí v mnoha případech nasadit i vlastní život či zdraví, nebyla ničím narušována?
Jedním z ukazatelů našeho zájmu může být přístup k stále odkládané legislativě, která by měla přinést potřebný klid a jistotu do řad bezpečnostních sborů. Alespoň se to tak prezentuje. Zákon o služebním poměru, který byl poslaneckou sněmovnou schválen v roce 2003, ale současně odložena jeho účinnost až na rok 2006, měl mít tyto ambice. Ale je tomu skutečně tak ? Proč tedy bylo nutné připravovat novelu, která měla učinit další změny a napravit chyby ?
Zákon v mnoha věcech možná přináší určitý pokrok týkající se kariéry, požadavků na vzdělání, upřesňuje dikci zákona, odstraňuje terminologické nebo legislativně technické nepřesnosti. Přináší i snížení nákladů v oblasti odměňování a výsluhových nároků (odchodné a výsluhový příspěvek) příslušníků. Nejde však o systémové změny, které jsou potřebné a nutné.
Ale co považuji za nejproblémovější místo celého zákona je návrh úpravy základních platů (tarifů) pro příslušníky bezpečnostních sborů. Pozorně jsem v této souvislosti sledoval pořad na ČT 1, kde místopředseda poslanecké sněmovny I. Langer i ministr vnitra F. Bublan obhajovali své návrhy úprav základních tarifů. Musím v této chvíli souhlasit s ministrem vnitra, který hovořil o tom, že návrh I.Langera jednostranně upřednostňoval management policie na úkor řadových policistů.
Musím přiznat, že i pro mne byl tento návrh zcela nepřijatelný. V případě schválení tohoto návrhu by totiž došlo k poklesu služebního příjmu u cca 21 tisíc policistů , z toho u přibližně 11 tisíc o více než 2.000 Kč (a to u nejnižších platových tříd). Právě tento propad služebního příjmu by zapříčinil daleko větší odchody ze služebního poměru. Toto byl zásadní problém, který měli poslanci svým hlasováním schválit.
Ministr vnitra předkládal návrh, který byl sice o něco málo mírnější ve svých dopadech, ale přesto by došlo k poklesu služebního příjmu u významného počtu policistů, opět pouze u nižších platových tříd. Z těchto důvodů jsme vedli s ministrem i vedením policie jednání, která měla zmíněný problém odstranit. Bohužel neúspěšně, jediným výsledkem byl příslib, že u příslušníků u kterých dojde k poklesu služebního příjmu, bude toto vyrovnáno zvýšením osobního příplatku. Toto bylo nepřípustné ze dvou pohledů, jednak proto, že poslanecká sněmovna nemůže schvalovat slib ministra, ale pouze text předloženého zákona; a rovněž proto, že osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Osobní příplatek tedy je, resp. má být motivačním prvkem a nikoli náhradou za nedostatek v zákoně.
Nešlo tedy o obstrukce poslanců, ale chyba či nedbalost byla jinde.
Účinnost zákona o služebním poměru byla proto opět posunuta na rok 2007. V tuto chvíli ale nic nebrání tomu, aby odpovědní pracovníci bezpečnostních sborů v čele s ministrem, připravili návrh, který bude hájit zájmy všech pracovníků bezpečnostních sborů bez rozdílu. V takovém případě je reálné, aby zákon o služebním poměru byl účinný dříve. Já osobně se k takové iniciativě hlásím a jsem připraven pomoci.
Jsem přesvědčen o tom, že pracovníci bezpečnostních sborů, kteří odvádí náročnou a kvalitní službu si takovou péči a postup ze strany odpovědných pracovníků ministerstva vnitra i Policie ČR zaslouží. Byla by to jedna z cest, jak přispět ke zklidnění situace a vytvoření pocitu jistoty u pracovníků bezpečnostních sborů.
Závěrem chci všem poctivým policistům, ale i ostatním pracovníkům bezpečnostních sborů vyjádřit svoji úctu a poděkování za práci, nasazení a odvahu, kterou pro nás občany, při výkonu služby odvádí.
JUDr. Petr IBL
místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost
Poslanecké sněmovny P ČR
Naši partneři
