Ústavní soud, přílepky změn v některých zákonech k zákonům, se kterými věcně nesouvisí a "výsluhy".
Těchto pár řádek píši hlavně pro ty z Vás, kteří mají už něco odslouženo a v současné době uvažují o odchodu, event. „si to již podali“ a za hlavní důvod při ...
Těchto pár řádek píši hlavně pro ty z Vás, kteří mají už něco odslouženo a v současné době uvažují o odchodu, event. „si to již podali“ a za hlavní důvod při tom označují „zaručené zprávy“, že „výsluhy“ budou v nejbližší době v tichosti a rychle nějakým podrazem v parlamentu omezeny, nebo dokonce úplně zrušeny tak, aby staří mazáci již nestačili zareagovat a včas „si to podat“. Vždy jsme na tyto informace, pokud nám byly sdělovány individuálně v rámci dotazu „co je na tom pravdy?“, reagovali odpovědí, která se dá shrnout do věty „pamatuj, že nejhorší smrt je z vyděšení“. A dodávali jsme, že změna zákona, dokonce ani „přílepkem“, nemůže projít ze dne na den, protože i poslanecká tvořivost podléhá legislativním termínům mezi 1., 2. a 3. čtením ve sněmovně, mezi tím projednávání ve výborech sněmovny, po 3. čtení postoupením senátu a projednáním v něm atd. Nyní, po rozhodnutí ústavního soudu, který přílepkům udělal přítrž, platí naše uklidňující slova dvojnásob: přílepek, kdy někdo podá návrh na změnu zákona, o kterém projednávání řádné předlohy vůbec není, se konat nebude a stačí tak už „jenom“ si ohlídat další osud zákona o služebním poměru, nebo-li riziko „podvodu v tichosti“ je ještě sníženo. Mimochodem, za nejslavnější přílepek považuji shodou okolností právě přílepek k zákonu o služebním poměru, viz iniciativa senátorů na podzim r. 2004. Vzpomínáte? Senátoři nalezli společnou řeč s poslanci, když vyslyšeli varování Ing. Kalouska před nenapravitelnou rozpočtovou pastí, ukrytou v našem valorizačním automatu, a proto navrhli zákon o služebním poměru odložit, aby mohly být úpravy(čti přiškrcení) systému odměňování provedeny. Současně přilepili návrh, aby byly jejich platy rozmrazeny, protože jinak, než přílepkem by se obojí nedalo stihnout a určitě se po novém roce k tomu co nejdříve vrátí a po navýšení svých platů to zase zmrazí. Bylo to chytře vymyšlené dílo, protože při vracení zákona senátem do sněmovny si nemůže sněmovna vybrat, na co z jejich návrhů senátorům kývne a co jim odmítne. V tomto případě platí totiž princip „buď vše, nebo nic“. A tak sněmovna byla postavena před rozhodnutí buď zabránit „rozpočtové katastrofě“ ( která samozřejmě nehrozila) v podobě účinnosti nového zákona o služebním poměru i za cenu toho, že se přílepkem vystaví nadávkám za současné navýšení svých vlastních platů, které vlastně jakoby nikdo nechtěl, nebo spustit nový zákon, na který bylo připraveno tolik peněz, že by nemuselo docházet k žádnému umělému deformování nového systému hned od počátku a sobě říci „musíme si rok počkat“. Jak to dopadlo, víte všichni na vlastní kůži. Geniální dílo potom jeho hlavní architekt označil za „nešťastnou provozní havárii senátu“, ke slibu opětovného zmrazení platů zákonodárců by autoři návrhu na rozmrazení při zvědavém dotazování mohli klidně jízlivě odpovědět „ my jsme ale neřekli, po kterém novém roce tak učiníme“ a život by šel stejně dál. Nadávači z našich řad na každého a na všechno by si aspoň před volbami měli dát tu práci, že zavzpomínají, zástupci kterých stran co ve sněmovně a v senátu navrhovali a jak hlasovali. Ostatně celá historie tvorby, vzniku a deseti novelizací nového zákona o služebním poměru, přesto, že je poměrně čerstvá, už tak trochu upadá v zapomnění, resp. málokdo ji vůbec sledoval natolik podrobně, aby věděl, natož si pamatoval, kdo jaké pozměňovací návrhy podával, kdo jak hlasoval atd. Bohužel, dnes stačí napsat někomu na internetu v podstatě jakoukoliv hloupost, např. že nový zákon prosadil OSH ( děkujeme za uznání nadpřirozených schopností a moci, která je nade všemi, takovou nemělo ani mohutné a mocné ROH za minulého režimu) a už to jede, už je o čem diskutovat a „zasvěcené“ příspěvky se množí jak houby po dešti. A v pozadí se někdo tiše usmívá....Budu-li mít čas a chuť, napíšu před odchodem do důchodu něco o historii nového zákona o služebním poměru. Ne dohady a výkřiky, fakta. Ideální by bylo vydat tyto paměti před příštími volbami do sněmovny, vždyť 70.000 příslušníků bezpečnostních sborů, plus jejich rodiny, to je již slušná voličská základna, nemyslíte?JUDr.Vladimír Mühlfeit, předseda OSH
Naši partneři
