Stenozáznam projednávání senátního tisku č. 399
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ...
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb.,o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon),
ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.
Máme to jako tisk č. 399. Pana ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase opět zastoupí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Máte slovo, pane ministře.
Ministr vlády ČR Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně obhájil tento návrh ministerstva práce a sociálních věcí. Jde o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, jako tzv. služební zákon. Služební zákon měl původně nabýt plné účinnosti 1. 1. 2004 s tím, že některá jeho vyjmenovaná ustanovení nabyla účinnosti již 28. 5. 2002. Tímto dnem nabyl rovněž účinnosti zákon 219/2002 Sb., kterým bylo mj. zřízeno generální ředitelství státní služby jako řídící orgán státní služby s postavením organizační jednotky Úřadu vlády. Dne 13. června 2002 byl schválen zákon 309/2002 Sb. o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců, je to tzv. doprovodný zákon k služebnímu zákonu, mám-li to zjednodušit. Tento doprovodný zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2004. Nabytí úplné účinnosti služebního zákona a tohoto doprovodného zákona bylo dvakrát odloženo. Meritem návrhu, který dnes projednáváme, je víceméně pokus o třetí odložení účinnosti tohoto zákona, pokud to mám lidsky osvětlit.
Poprvé se tak stalo - to odložení - v souvislosti s povodněmi, které postihly Českou republiku v r. 2002 a účinnost obou zákonů byla posunuta na 1. leden 2005. Posléze bylo nabytí účinnosti obou zákonů odloženo v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování a to až na 1. leden 2007. Na dnešní schůzi, jak už jsem ostatně naznačil, projednáváme třetí odložení úplné účinnosti služebního a doprovodného zákona, neboť stav veřejných financí stále nedovoluje jejich plnohodnotnou realizaci, a to již přesto, že již bylo upraveno odměňování státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech tak, že je mnohem méně finančně náročné, než předpokládal původně schválený služební zákon.
Realizace služebního zákona není v současné době zabezpečena ani institucionálně, neboť v r. 2005 došlo ke zrušení Generálního ředitelství státní služby, to je to, to, co původně vzniklo a k jeho nahrazení odborem řízení lidských zdrojů ve správních úřadech. Generální ředitel státní služby a jeho zástupce nebyli dosud jmenováni. Proto PS schválila návrh vlády na odložení úplné účinnosti služebního zákona a tohoto doprovodného zákona v části první a druhé návrhu zákona na 1. leden 2009. A věřím, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, že i vy tento návrh podpoříte.
V třetí části předlohy zákona, který tu dnes projednáváme, se navrhuje upravit zákon 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů. Účinnost tohoto zákona byla v minulosti posunuta z 1. ledna 2006 na 1. leden 2007. Příslušníkům bezpečnostních sborů bylo na rozdíl od státních zaměstnanců odložení tohoto zákona kompenzováno už v r. 2006 mimořádným navýšením prostředků na platy realizované zejména zvýšením platových tarifů v nařízení vlády cca o 15 % na nejvyšší úroveň platových tarifů pro ostatní zaměstnance veřejných služeb a správy.
Pokud bude schválen meziroční nárůst prostředků na platy, navržený ve státním rozpočtu pro r. 2007, byl by rozdíl v úrovni platových tarifů stanovený v zákoně 361/2003 Sb. pro r. 2007 oproti platovým tarifům stanoveným vládou pro tuto profesní skupinu v r. 2006 nižší než rozdíl ve výši platových tarifů mezi roky 2006-7 u ostatních zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Proto se navrhuje vypustit ze zákona závaznou konstrukci stupnice platových tarifů pro první rok uplatnění zákona. O výši platových tarifů by tak rozhodovala vláda svým nařízením stejně, jako tomu má být podle platného znění zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v následujících letech.
Je vhodné ještě doplnit, dámy a pánové, že k původnímu vládnímu návrhu zákona připojila PS z důvodů naléhavosti ještě změnu dvou zákonů, které s uvedenou problematikou nesouvisejí. Jde o část čtvrtou, která obsahuje změnu zákona 236/95 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu ve znění pozdějších předpisů. A dále pak jde o část pátou, která obsahuje změnu zákona č. 212/2000 Sb. o zmírnění křivd způsobených holocaustem, kterou se sleduje zrušení zániku práva vypuštěním data 31. 12. 2006.
Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu je výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Má usnesení jako tisk č. 399/1. Zpravodajem je pan senátor Milan Štěch, který má nyní slovo.
Senátor Milan Štěch: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem pozorně sledoval předkládací zprávu pana ministra v zastoupení předsedy vlády a musím konstatovat, že asi tak z 80 % je skoro shodný text, co mám připraveno já a protože jsem zastáncem racionálního jednání, tak nebudu svoji předkládací zprávu tady prezentovat. Snad bych ještě mohl říci u té poslední části, která se týká změny zákona č. 12/2000 Sb., že se jedná o umělecká díla, tzn. umělecká díla, která jsou uznána, že vlastně by měla být dána i na základě Dekretu prezidenta republiky z r. 1945 a zákona z r. 1946 a myslím si, že je správné, že termín 31. 12. letošního roku bude odstraněn, protože by to byla určitá forma skryté diskriminace. Jinak si myslím, že všechno bylo řečeno.
Možná, že ještě u toho zákona 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů je možno říci, že to, co se navrhuje, aby se nepostupovalo podle platového tarifu v tabulce pro r. 2006, je jakési nutné řešení pokud se nechce připustit, aby tato skupina lidí, tzn. v bezpečnostních sborech, včetně hasičů, měla reálný propad v platu v příštím roce. Vláda i sněmovna se usnesly, že si toto nepřejí a myslím si, že to je také správný návrh.
Jinak si dovolím vás seznámit s usnesením našeho garančního výboru. Je to 74. usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z 29. schůze, konané 15. listopadu t. r. k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb. o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, tzn. služební zákon ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, senátní tisk č. 399.
Po odůvodnění zástupce předkladatele, státního tajemníka, náměstka ministra práce a sociálních věcí dr. Petra Šimerky, náměstka ministra vnitra Ing. Jaroslava Salivara, zpravodajské zprávě senátora Milana Štěcha a po rozpravě výbor
1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,
2. určuje zpravodajem výboru o projednání návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Milana Štěcha.
Tolik usnesení našeho výboru. Děkuji za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se, zda podle § 107 našeho jednacího řádu někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval. Nikoho nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Slovo má pan místopředseda Outrata.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, je mi opravdu líto, že mé poslední vystoupení v Senátu bude tak kritické jako teď bude. Domnívám se, že toto je skandál. Podmínkou našeho vstupu do EU, abychom si nějakým způsobem v zákoně upravili státní správu. V době, kdy jsme vstupovali, schválili jsme si zákon, který stále posunujeme, a nějak se povedlo, že EU se soustředila spíše na to, zda to máme na papíře než na to, zda to budeme mít ve skutečnosti. O to ani tolik nejde, protože kdybychom to měli zavádět kvůli EU, tak bych tak přísný nebyl. Jsme poslední země v našem kulturním okruhu nejen v EU, která svou státní správu obhospodařuje způsobem, který zaručuje politizaci způsobem, který vede ke korupci. Přestože máme už dávno načrtnuto, jakým způsobem proti tomu začít postupovat, odkládáme to. Odkládáme to jednou, podruhé, potřetí a pan ministr mi připomenul malicherné důvody, které se pro to uváděly. Skutečný důvod byl jiný, byl ten, že si na to nikdo celou dobu nevzpomněl a až těsně před datem se přišlo na to, že to není vůbec připraveno a že by to stálo nějaký halíř.
Nemohu říci, že tento způsob přístupu k vážným odpovědnostem řízení státu by byl tak výjimečný, občas se s tím setkáváme i jinde. Řekl bych, že se s tím setkáváme daleko častěji než bychom měli přesně proto, že máme státní správu v takovém stavu, v jakém ji máme.
Nemohu tyto důvody přijmout, říkal jsem to před dvěma roky, když jsme to naposled odsouvali. Teď se to asi opravdu nedá zavést. Nejenže se neudělaly žádné přípravy, ale pokud se zrušil úřad, který se snad o to měl starat, ne že bych přeháněl jeho účinnost, ale je mi líto, že to tady obhajuje chudák pan ministr, který na tomto vinu nenese. Neseme na tom ale vinu všichni. Myslím si, že je to opravdu zlé. V některých bodech bych to ještě upravil, je tam více věcí kolem toho. Zákon byl připraven v roce 2002, aby platil v r. 2004 a byl připraven tak, že bylo dlouhé tříleté přechodné období než bude plně fungovat. To z něho není vymazáno. Jestliže bychom to teď odložili do r. 2009 a stal se zázrak a někdo opravdu začal dbát o to, abychom neměli zkorumpovanou a zpolitizovanou státní službu v této zemi, dostali bychom se stejně do cílového stavu teprve v r. 2012 a nikoli v r. 2009. Jak si v naší zemi představujeme, že budeme soutěžit se státy, které si budují státní službu, když se takovýmto způsobem chováme, je mimo mne. Nějak to vždycky na poslední chvíli zachráníme, protože jsme vynikající v improvizaci, ale dlouho to takto nepotáhneme a nebude to fungovat. Bude to čím dál tím zřetelnější.
Jsem také občanem Kanady, nejen této země. V Kanadě došlo k zavedení podobného zákona v r. 1927. Tak daleko jsme za světem.
Navíc - nevím, jestli si toho všimli autoři novely - když to uděláme tak, jak je to popsáno tady, státní úředníci přejdou nyní pod nový zákoník práce, kterou celou řadu věcí mění. Vsadím se, že tam bude deset nebo dvanáct bodů, o které někdo zakopne a všechno bude zase úplně jinak, což původně nikdo nečekal, protože to mělo být jinde.
Nevím, jestli se mohu ptát pana ministra, který za to není v této vládě odpovědný, natož aby se tomu předtím věnoval. Zeptal bych se stejně, zda se pan ministr domnívá, že existuje nějaká naděje, že snad tady bude nějaká vláda, která se postará o to, abychom byli civilizovanou zemí. Děkuji.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan senátor Karel Tejnora.
Senátor Karel Tejnora: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi několik vět i k tomuto zákonu. Všichni víme, že příčinou dnešního jednání o tomto tisku je státní rozpočet a jeho schodek, který už nebylo možno dále extendovat. Na rozdíl od předřečníka bych se zmínil o části tři, a to o služebním zákonu bezpečnostních složek. Tento zákon, jehož začátky sahají ještě do dob ministra Grosse jako ministra vnitra, posléze premiéra. V Senátu byl opakovaně projednáván, bylo tam třináct změn. Mezi tisky Senátem a Poslaneckou sněmovnou byla k Ústavnímu soudu stížnost. V dalším jednání došlo k tomu, že z původně rozkročeného finančního návrhu pro příslušníky a odcházející příslušníky byl nárůst snížen o patnáct procent atd.
První jeho problémy začaly před dvěma až třemi lety, kdy se dopad zákona na státní rozpočet začal dopočítávat a přišlo se na osm mld. Kč mandatorních nároků na státní rozpočet. Posléze došlo k jeho prvnímu odložení a samozřejmě Poslanecká sněmovna a tehdejší vláda s ministrem už čtyři mld. Kč použila na zvýšení platů. Přebrala dopředu peníze na výplaty, které od 1. ledna chyběly.
Co se týče Senátu, náš klub připravoval novelu tohoto zákona. Od návrhu této novely bylo opuštěno myslím ke škodě věci. Mírná úprava a vstoupení do tohoto zákona přinese další problémy.
K tomuto tisku se osobně stavím také kriticky a je mi líto, že obě komory nespolupracovaly podstatně lépe. Dnes bychom tady ad hoc neřešili problém státního rozpočtu přes oba služební zákony. Děkuji za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se již nehlásí, takže končím obecnou rozpravu. Ptám se pana ministra, zda seč chce vyjádřit? Je tomu tak, pane ministře, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jiří Pospíšil: Já jen v jedné větě, protože si něčím nárok věcně o tomto návrhu diskutovat.
Byl jsem osloven panem místopředsedou, jaké vidím naděje na zkvalitnění této legislativy. Já se za to moc omlouvám, ale i když platí, že naděje umírá poslední, tak mám pocit, že tady již zemřela, takže v nejbližší době nevidím světlo na konci tunelu.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má garanční zpravodaj pan senátor Štěch.
Senátor Milan Štěch: Děkuji, pane předsedo, budu velice stručný. V obecné části diskuse vystoupili dva kolegové, byl vznesen pouze dotaz, žádný návrh nezazněl. Myslím si tedy, že se může hlasovat o návrhu usnesení garančního výboru schválit.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Všem je jasné, že jediný návrh je na schválení a o tom budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh schválit, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.
Hlasování č. 24 ukončeno, registrováno 46, kvórum 24, pro 32, proti 6. Návrh byl schválen.
Naši partneři
