Rozhovor předsedy OSH pro Haló noviny

- Co přinesl rok 2005 z hlediska práce Odborového svazu hasičů? To, co obecně lidem, kteří pracují. Stále více práce, říkám však bohudík. U nás na ...

- Co přinesl rok 2005 z hlediska práce Odborového svazu hasičů?

To, co obecně lidem, kteří pracují. Stále více práce, říkám však bohudík. U nás na centrále pokračovala zažitá práce, jako je poskytování bezplatné expresní právní poradny , vedení agendy velmi úspěšného vzájemného podpůrného fondu , zabezpečování špičkového úrazového a odpovědnostního pojištění, vedení agedy BOZP, zajišťování školení pro funkcionáře závodních výborů, aktivní spolupráce s úspěšnou a záslužnou nadací pro pozůstalé děti po hasičích a policistech, spolupráce s ČMKOS, Nezávislým odborovým svazem policie, ježdění po členských schůzích ZO atd. Kromě těchto běžných každodenních úkolů jsme se po celý rok intenzivně zabývali novelou zákona č.361/2003 Sb. o služebním poměru. Ta byla připravována po odložení účinnosti zákona na rok 2006. Přesto, že jsme se připravovali velice poctivě jak na připomínkové řízení, tak na lobování v parlamentu a v řadě dílčích věcí jsme uspěli, v tom hlavním, v dosažení účinnosti zákona od 1.1.2006 jsme neuspěli. Zákon byl, i přes některá dílčí vylepšení vládního návrhu novely, která jsme iniciovali, opět o rok odložen. V našich základních a krajských organizacích rok 2005 přinesl kolektivní vyjednávání, součinnost při tvorbě a realizaci pravidel pro hospodaření s FKSP, administrativu, spojenou s výše uvedenými formami pojištění, organizování sportovních a kulturních aktivit atd. Rok 2005 byl zkrátka rokem intenzivní práce, která se, jak již to bývá, v něčem daří více a v něčem méně.

- Co znamená další odložení zákona pro vaše členy?

Že nebudou mít nový systém odměňování, který by sice některým přinesl nižší tarify, ale na druhé straně by umožnil podstatně navýšit jejich rizikové příplatky. Že se nedočkají zjednodušení administrativy, spojené s odměňováním tak, aby každému z výplatní pásky bylo na první pohled jasné, co přesně a za co dostává. Že pozůstalým v těch nejsmutnějších případech nebude navýšeno jednorázové odškodnění. Že těm, kteří po třiceti letech náročné a rizikové služby odcházejí od sboru, protože už nestíhají a lékař je s prominutím vytřídí, nebude možno zvýšit t. zv. rentu, že třeba naopak ti nejmladší nebudou motivováni ke stoupání po kariérním žebříčku, protože žádný fungující neexistuje. Negativa převažují.

- Je pravda, že většina řadových hasičů odložení spíše vítá ?

Někteří určitě ano, nejde však podle mne o většinu. V tom slovu „spíše“ je totiž podstata Vaší otázky, je to příliš zjednodušující. Záleží na fyzickém i služebním věku hodnotitele, na zastávané funkci, na splnění tvrdých kvalifikačních podmínek vč. vzdělání a na mnoha dalších okolnostech. Budu-li to hodnotit pouze z hlediska tarifu a zachování většího počtu příplatků, potom skutečně „spíše“ přivítám odložení. Takto hodnotit to však má právo pouze ten, kdo nemá dostatečně širokou komplexní informaci, nebo kdo ji má, ale nechce, nebo neumí si ji komplexně vyhodnotit. Chápu především obavy směnových příslušníků, že by se mohl propadnout jejich celkový služební příjem. Tomu se však při realizaci vládního návrhu nové tarifní tabulky dalo zabránit zvýšením t. zv. rizikového příplatku až na 6 tisíc Kč, na tom jsme byli dohodnuti s ministrem vnitra a zákon, i navržený objem mzdových prostředků by to skutečně umožnil. Na druhé straně našimi členy jsou i příslušníci, plnící úkoly na úseku zjišťování příčin vzniku požárů, prevence, krizového řízení, t. zv. civilního nouzového plánování atd., úkoly HZS ČR jsou totiž mnohem širší, než tomu bylo na konci minulého století. Tito lidé se na zákon přímo těšili, protože by jim přinesl zvýšení platu dokonce bez zmíněného rizika propadu služebního příjmu. Proto tvrdím, že pozitiva nové úpravy by jednoznačně převažovala a že odložení účinnosti zákona bylo opakovanou chybou. Navíc se obávám, že po volbách může být vůle k přijetí zákona ještě menší, než dosud.

- Jak probíhá kolektivní vyjednávání ?

To máme ve státní sféře na centrální úrovni svým způsobem jednodušší, než ve sféře privátní. Tím „svým způsobem“ mám na mysli, že v případě posledních vlád se jednání o platech, protože o tom je vyjednávání především, odborům daří zakončovat v každém roce navýšením platů vyšším, než je inflace, i když vzhledem ke statisticky vykazovanému růstu ekonomiky to není žádná velká sláva. Tím „svým způsobem“ mám ale také na mysli, že zmíněné vyjednávání není opřeno o žádný zákon, nýbrž pouze o programová prohlášení vlád a jejich vůli je plnit. A v tom je zase na tom lépe sféra soukromá, protože ta má pro možnost uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně, kterým se naše vyjednávání s vládou podobá, zákonnou oporu. Jinými slovy stačí změna vlády a rozpočtová sféra by se s vyjednáváním o navýšení platů státních zaměstnanců třeba mohla jít klouzat. V základních a krajských organizacích se běžně vyjednávají klasické „základní“ kolektivní smlouvy a pravidla pro hospodaření s FKSP, a to bohudíky bez nějakých dramatických peripetií. Je to jistě kromě objektivně daného zákonného rámce dáno i tím, že krajští ředitelé mají ke svým odborovým partnerům sice někdy trochu zbytečně přísný, v zásadě však korektní přístup.

- Co vás jako odboráře v roce 2006 čeká ?

Na „nadsvazové“ úrovni sjezd ČMKOS, na centrální svazové úrovni snaha o prosazení toho, aby nový zákon o služebním poměru nabyl konečně aspoň ve čtvrtém roce po nabytí platnosti také účinnost. Na úrovni ZO a krajské potom udržet a pokud možno ještě zlepšit podmínky pro fungování odborů a hlavně dělat vše pro to, aby se nejen naši členové, ale i zbývající příslušníci a zaměstnanci HZS ČR, kterých je asi 30%, vždy vrátili z práce živí a zdraví ke svým rodinám.