První tři dny nemoci budou pro zaměstnanc dál zadarmo
Zaměstnanci nadále nebudou mít nárok na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Sněmovnou ve středu těsně neprošel návrh komunistů na zrušení takzvané karenční doby, tedy období, kdy zaměstnanec nedostává peníze ani od firmy, ani ze státního systému nemocenského pojištění. Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance. „Není důvod nepomoci zaměstnancům, hlavně s nižšími příjmy,“ hájila zrušení karenční doby za předkladatele Soňa Marková (KSČM). Předloha by podle ní mohla ušetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění, když by nemocní zaměstnanci nebyli nuceni chodit do práce, kde můžou nakazit kolegy, a navíc si zhoršovat svůj zdravotní stav. Sněmovna hlasovala o návrhu na zamítnutí novely hned třikrát. Pokaždé jej sice schválila, dvakrát ale bylo hlasování zpochybněno. V platném rozhodování hlasovalo pro zamítnutí novely 83 ze 163 přítomných poslanců, hlavně z řad ANO, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Proti bylo 72 poslanců, zejména z ČSSD, KSČM a Úsvitu. Návrh zamítlo 83 poslanců ze 163 přítomných z řad hnutí ANO, KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Proti zamítnutí byli komunisté a podpořila je i velká část sociálních demokratů a poslanců Úsvitu. Hlasování bylo nakonec velmi těsné. Odboráři trvají na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. „Zaměstnanci by měli dostávat opět 60 procent mzdy od prvního dne nemoci. Nyní nemoci přecházejí a poškozují tak dlouhodobě své zdraví spolupracovníků,“ řekl na včerejším mítinku Konec levné práce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Sněmovna však dnes novelu zákoníku práce poslanců opoziční KSČM, podle které měli zaměstnanci dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci, těsně zamítla.
Zaměstnanci nadále nebudou mít nárok na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Sněmovnou ve středu těsně neprošel návrh komunistů na zrušení takzvané karenční doby, tedy období, kdy zaměstnanec nedostává peníze ani od firmy, ani ze státního systému nemocenského pojištění.
Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance. „Není důvod nepomoci zaměstnancům, hlavně s nižšími příjmy,“ hájila zrušení karenční doby za předkladatele Soňa Marková (KSČM). Předloha by podle ní mohla ušetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění, když by nemocní zaměstnanci nebyli nuceni chodit do práce, kde můžou nakazit kolegy, a navíc si zhoršovat svůj zdravotní stav.