Přechod na nový zákon v praxi I.

 Nezávislý odborový svaz policie ČR začal ve svých novinách Naše policie otiskovat seriál článků na téma praktické otázky přechodu do režimu nového ...

 Nezávislý odborový svaz policie ČR začal ve svých novinách Naše policie otiskovat seriál článků na téma praktické otázky přechodu do režimu nového zákona o služebním poměru. Se souhlasem autora pana JUDr. Petra Tomka přinášíme první díl.

Přechod policistů do nového zákona o služebním poměru
aneb bude nebo nebude?

Je sice ještě léto a 1. leden 2007 se zdá být daleko, ale všichni víme, jak čas neuvěřitelně spěchá. Je proto na místě zamyslet se nad tím, co nás čeká v případě, že k uvedenému datu nabude účinnosti zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. I když nutno přiznat mnozí z nás po opakovaném odložení jeho účinnosti již ani nevěří, že by k tomu skutečně mělo dojít.
Předně nutno upozornit, že účinnost nového zákona nemůže nastat bez toho, aby byl před koncem tohoto roku novelizován. Když nic jiného, tak je nutno změnit jeho přílohu č. 2, která dosud nesprávně stanoví stupnici základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2006. A právě určení nové stupnice bude předmětem dalšího, nepochybně velmi složitého vyjednávání. Podle toho, jak velký objem prostředků bude vložen do služebních příjmů příslušníků bude možno zkonstatovat, zda je nový zákon pro příslušníky dobrý nebo špatný.
Pokud se do objemu prostředků na služební příjmy promítne pouze zvýšení, které ve výši 4,5 procent předpokládá vláda pro celou rozpočtovou sféru (pro příslušníky bezpečnostních sborů 1,5 miliard korun), bude zákon špatný, protože na počátku jeho účinnosti se oproti stávajícímu stavu sníží služební příjem přibližně pětině všech příslušníků. Budou-li pro účinnost zákona uvolněny 3 miliardy slíbené před volbami, ještě stále to nebude stačit. Proto, aby došlo ke zvýšení služebního příjmu u všech příslušníků (a to je jistě očekávání nikoli neoprávněné), musí být ze státního rozpočtu uvolněno cca 4,5 miliardy. Příští dny ukáží, zda bude vláda ochotna konečně investovat do kvality příslušníků všech sborů a přiblížit jejich odměňování úrovni, která je ve většině ostatních zemí Evropské unie běžná. Určitě nejde o investici, jež by se celé společnosti nevrátila. Do intenzivních jednání k získání těchto prostředků se zapojilo i vedení Nezávislého odborového svazu Policie České republiky. V dané politické situaci je však nanejvýš složité dosáhnout v těchto jednáních rychlého pokroku.
Důvod možného snížení služebního příjmu některým příslušníkům je notoricky znám, ale přesto nebude na škodu si jej připomenout. Nový zákon obsahuje zcela odlišnou strukturu služebního příjmu, než dosavadní zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, a nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Konstrukce služebního příjmu byla zjednodušena a byly odstraněny některé složky služebního příjmu, které deformovaly rozložení výše služebního příjmu z pohledu jednotlivých platových tříd. Jsem si vědom toho, že mnoho policistů tuto změnu nepřijímá s nadšením, protože snížení složek služebního příjmu, které nejsou stanoveny pevnou měsíční výměrou (příplatek za službu v noci, v sobotu a neděli apod.) dopadne na příslušníky vykonávající službu ve směnném režimu. Původní záměr, který směřuje k vytvoření skutečných rozdílů ve výši služebního příjmu mezi příslušníkem v nižší a vyšší platové třídě, byl však zkomplikován tím, že z původních 66%, o něž měl v průměru stoupnout služební příjem příslušníků podle věcného záměru zákona schváleného vládou v roce 2000, se dnes licituje o zvýšení v řádu několika málo procent. Změna struktury služebního příjmu je však nezbytná, neboť bez ní by nemohl být funkční kariérní způsob obsazování služebních míst, který je páteří nového zákona.
Vraťme se však ke způsobu, jakým se uskuteční přechod příslušníků do režimu nového zákona o služebním poměru. K tomu je třeba vycházet z jeho ustanovení § 215 až 229 zákona.
Příslušník ustanovený do funkce podle dosavadního zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, bude dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, pro které splňuje stanovený stupeň vzdělání. Připomeňme si, že podle § 7 nového zákona je pro služební hodnost referent stanoveno střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem, pro služební hodnost vrchní referent, asistent, vrchní asistent, inspektor a vrchní inspektor střední s maturitní zkouškou (u vrchního inspektora alternativně s vyšším odborným vzděláním), pro služební hodnost komisař a vrchní komisař vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu (u komisaře alternativně s vyšším odborným vzděláním) a pro služební hodnost rada, vrchní rada a vrchní státní rada vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.
Zákon však, pro zmírnění dopadů nekompromisního vyžadování splnění kvalifikačních předpokladů, stanoví přechodné období, v němž příslušník nemusí stanovený stupeň vzdělání splňovat. K datu účinnosti proto může být na služební místo ustanoven i příslušník, který stanovený stupeň vzdělání nesplňuje, nejdéle však na dobu 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo nejdéle na 4 roky, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že pro některá služební místa bude požadován také stanovený obor nebo zaměření vzdělání, případně též další odborný požadavek, stanoví zákon v přechodných ustanoveních, že při přechodu do režimu nového zákona se splnění požadavku oboru nebo zaměření vzdělání a dalšího odborného požadavku pro služební místo nevyžaduje. Příslušníkovi, který pro služební místo nesplňuje další odborný požadavek, je bezpečnostní sbor povinen bez zbytečného odkladu vytvořit podmínky pro jeho splnění.
Aby příslušník vůbec mohl být k 1. lednu 2007 ustanoven na služební místo, musí vykonávat službu podle § 1 odst. 4 zákona. Výkonem služby se rozumí
a) úkony a činnosti realizující oprávnění a povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími působnost bezpečnostních sborů,
b) soustřeďování, vyhodnocování a evidování informací a údajů potřebných pro výkon služby, včetně činnosti v operačních a informačních střediscích,
c) řízení výkonu služby nebo
d) činnost ve vzdělávacích, technických a účelových zařízeních, která pro výkon služby zabezpečují přípravu příslušníků a výzkumné, technické a další podmínky, a to v rozsahu stanoveném ředitelem bezpečnostního sboru.
Vzhledem k rozsáhlému tzv. „zcivilnění“, které proběhlo v průběhu 90. let minulého století, se však nepředpokládá, že by někdo ze stávajících policistů tuto podmínku nesplnil. Pokud by tomu tak bylo, nedošlo by k jeho ustanovení na služební místo a služební poměr by skončil uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.
Další podmínka pro ustanovení na služební místo spočívá ve splnění věkové hranice. Příslušník nesmí před účinností zákona dosáhnout věku 65 let. Pokud se tak stalo, také jeho služební poměr by skončil uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.
Zákon pamatuje také na ty příslušníky, kteří k datu předcházejícímu jeho účinnosti nejsou ustanoveni do funkce. Příslušník zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do zálohy se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí do obdobné zálohy podle nového zákona, jestliže pro toto zařazení splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, a jmenuje se do služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník zastával před zařazením do zálohy, nejvýše však do služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání. Po vynětí ze zálohy bude příslušník ustanoven na služební místo podle služební hodnosti, do které byl jmenován ke dni účinnosti zákona.
Příslušník, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zproštěn výkonu služby, bude ke dni účinnosti jmenován do služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník zastával před zproštěním výkonu služby, nejvýše však do služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání. Po skončení zproštění výkonu služby bude příslušník ustanoven na služební místo odpovídající služební hodnosti, do níž byl jmenován ke dni účinnosti zákona.
V důsledku toho, že nový zákon o služebním poměru rozlišuje dva druhy služebního poměru, a to služební poměr na dobu určitou a služební poměr na dobu neurčitou, budou příslušníci ke dni účinnosti zákona zařazeni do některého z těchto druhů služebního poměru. Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá alespoň 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou. Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá kratší dobu než 3 roky, se dnem nabytí účinnosti zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou, a to na dobu zbývající do uplynutí 3 let. Po uplynutí 3 let trvání služebního poměru se podrobí služební zkoušce nezbytné pro zařazení do služebního poměru na dobu určitou.
Příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou se stává také ten příslušník, který byl ustanoven na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost, pro níž nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a to na dobu trvání 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo 4 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. Tato doba se prodlužuje o dobu, po kterou byl příslušník zařazen do zálohy neplacené. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí, jestliže splní stupeň vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž je jmenován, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky. Vykonání služební zkoušky se v tomto případě nepožaduje. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí též příslušník, který byl v uvedené době ustanoven na služební místo, pro které splňuje stupeň vzdělání, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky.
Ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti zákona, zaniká hodnost dosažená příslušníkem podle dosavadních právních předpisů. Velmi svérázným je ustanovení, které ze zániku hodnosti vylučuje příslušníka, kterého prezident republiky jmenoval nebo povýšil do generálské hodnosti. Všem zanikne hodnost, jen některým zůstane. Už to je poněkud neevropské. Navíc dochází k situaci, kdy pouze generálové budou mít do budoucna hodnost, kdežto ostatní příslušníci pouze hodnostní označení, které hodností není. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bude mít příslušník nárok na užívání hodnostního označení. Hodnostní označení, jak je, nikoliv smyslně, zakotvuje ustanovení § 8 zákona, odpovídá služební hodnosti:
a) referent rotný,
b) vrchní referent strážmistr,
c) asistent nadstrážmistr,
d) vrchní asistent podpraporčík,
e) inspektor praporčík nebo nadpraporčík,
f) vrchní inspektor nadpraporčík nebo podporučík,
g) komisař poručík nebo nadporučík,
h) vrchní komisař kapitán nebo major,
i) rada podplukovník nebo plukovník,
j) vrchní rada plukovník,
k) vrchní státní rada plukovník.
V příštím čísle našich novin budeme pokračovat v poskytování praktických informací o novém zákoně o služebním poměru.