Pozmměňovací návrh poslance Bohuslava Sobotky

Zde najdete text návrhu k zákonu o státním rozpočtu přednesený panem poslancem Bohuslavem Sobotkou.

________________________________________________________________________

Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych přednesl druhý ze tří klíčových návrhů, které předkládá sociální demokracie k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Třetí návrh posléze přednese kolega Skopal. Rozhodli jsme se jako sociální demokraté, že se chceme soustředit na omezené množství priorit v rámci změn ve struktuře státního rozpočtu. Je zřejmé, že nelze uspokojit všechny zájmy a všechny požadavky, které se týkají změn návrhu zákona o státním rozpočtu. Já bych si dokázal představit celou řadu dalších změn, které by jistě byly ve prospěch jednotlivých kapitol státního rozpočtu, například vysokých škol, Akademie věd, vědy a výzkumu. Určitě by se našly i jiné priority, např. podpora nájemního bydlení, nicméně platí, že jsme v prvém čtení schválili základní parametry návrhu zákona o státním rozpočtu - jsou dány výdaje, jsou dány příjmy a je dán schodek státního rozpočtu. Každá změna uvnitř struktury musí být vybilancována.
Rozhodli jsme se tedy, že předložíme tři klíčové návrhy. První představil pan poslanec Škromach a týká se otázky dofinancování sociálních služeb. Já za malou chvíli představím druhý návrh, který se týká problematiky platů zaměstnanců veřejného sektoru, a třetí prioritou je otázka posílení prostředků na přímé platby pro zemědělce. Tyto tři priority, pokud by byly uspokojeny v rámci hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu ve třetím čtení, tak jejich celkový objem představuje 1 % výdajů státního rozpočtu v příštím roce. To znamená, celkový objem změn, o kterých hovoříme jako sociální demokraté, představuje 1 % výdajů zákona o státním rozpočtu. Domnívám se, že to není žádná revoluce, není to žádné překopávání zákona o státním rozpočtu, je to v zásadě legitimní využití práva daného ústavou a zákony republiky o tom, že rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna a logicky také z jednacího řádu, jak o tom už hovořil kolega Škromach, mají členové Poslanecké sněmovny právo na to, předkládat pozměňovací návrhy. A Sněmovna je suverén, který jako jediný v této zemi rozhoduje o podobě státního rozpočtu na následující rok.
Návrh, který chci odůvodnit, se týká platů zaměstnanců veřejného sektoru. Kdo jsou to zaměstnanci veřejného sektoru? Je to zhruba 450 tis. lidí. 450 tisíc lidí v ČR, jejichž platy jsou přímo ovlivňovány výdaji státního rozpočtu skrze jednotlivé rozpočtové kapitoly, skrze jednotlivé příspěvkové a rozpočtové organizace. 450 tisíc lidí, možná i 450 tisíc rodin.
O koho se jedná typově? Největší skupinu z těchto zaměstnanců veřejného sektoru tvoří zaměstnanci regionálního školství. Jsou to učitelé základních škol a jsou to učitelé středních škol, jejichž platy jsou prostřednictvím krajských rozpočtů financovány ze státního rozpočtu. Jedná se také o učitele a učitelky mateřských škol a jedná se také o nepedagogické pracovníky, kteří působí v mateřských školách, středních školách a základních školách. Toto je vlastně statisticky největší skupina veřejných zaměstnanců, o jejichž platech v tuto chvíli hovořím.
Druhou statisticky nejvýznamnější skupinou zaměstnanců veřejného sektoru jsou policisté a hasiči. Jejich platy jsou rovněž financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly Ministerstva vnitra. Pak jsou tady další významné skupiny zaměstnanců veřejného sektoru, které jsou sice početně nižší, nicméně v rámci systému státní správy a zajišťování funkcí státu plní důležité role. Chci jmenovitě mluvit o zaměstnancích finančních úřadů, kterých je možná něco málo přes 15 tis. a kteří nesou na svých bedrech odpovědnost za to, abychom vůbec měli na příjmové straně státního rozpočtu nějaké daňové příjmy. Ale nejsou to jenom oni. Jsou to zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení, jsou to zaměstnanci v oblasti kultury, jsou to zaměstnanci organizací, které jsou zřizovány státem v oblasti sociální péče. Je to velká skupina občanů ČR. Nejsou to jenom úředníci. Velmi často když se vede debata i mediální diskuse o zaměstnancích veřejného sektoru, tak se říká, to jsou úředníci a zní to jakoby pejorativně. Já si myslím, že pojem úředník by pejorativně znít neměl. Konec konců máme úřednickou vládu a úřednická vláda je do značné míry také tvořena státními úředníky nebo lidmi, kteří dlouhou dobu působili jako státní úředníci, a konec konců je to úřednická vláda, která má významnou důvěru velké části české veřejnosti. Čili pojem úředník není pejorativní. Nicméně platí, že 450 tisíc lidí, jejichž platy se odvíjí od státního rozpočtu, to nejsou jenom úředníci. Jsou to učitelé, jsou to hasiči, jsou to policisté, jsou to další zaměstnanci této veřejné sféry.
Vláda v návrhu zákona o státním rozpočtu navrhla, aby se snížil objem prostředků na platy ve veřejném sektoru o 4 procentní body. Vláda nenavrhla zatím snížení tarifů, ale navrhla, aby se snížil celkový objem rozpočtovaných prostředků s tím, že jednotlivé úřady, ministerstva to mají řešit, jak uznají za vhodné. Někde tedy budou propouštět, někde budou hledat dodatečné finanční prostředky, někde nevyplatí žádné odměny a někde možná budou muset snižovat tarify. To si myslím, že je největší riziko tohoto opatření. Mohlo by se zdát, že návrh na snížení objemu prostředků ve veřejném sektoru o 4 % neohrožuje základní jistotu, kterou zaměstnanci veřejného sektoru mají, a tím je tarifní plat. Zdálo by se na první pohled, že tarifní plat tímto opatřením ohrožen není. Nicméně tím, že vláda zkombinovala dva kroky, tak tady jistá rizika pro snižování tarifního platu existují a já cítím povinnost na ně upozornit.
Vláda zrušila neobsazená tabulková místa. To je legitimní úsporné opatření. Ale tím, že vláda toto opatření zkombinovala se snížením objemu prostředků na platy o 4 %, tak v některých resortech vytvořila velmi komplikovanou situaci. Jedním z těchto resortů, který bych chtěl uvést jako příklad, je resort, který zajišťuje platy pro hasiče a policisty. Tam hrozí reálné riziko v případě, že Poslanecká sněmovna schválí rozpočet beze změn v platové oblasti, tak bude muset dojít s vysokou pravděpodobností ke snížení tarifních platů. Ale jsou i jiné organizace, kde teď velmi pečlivě počítají a hledají vůbec peníze na to, aby zaplatili holé tarify v příštím roce tak, aby nedošlo k porušení zákona nebo aby vláda nemusela celkově snížit tarifní platy. A je otázka, jestli vůbec i celkové snížení tarifních platů je pro příští rok zcela vyloučeno.
My nenavrhujeme jako sociální demokraté, aby se platy v příštím roce zvyšovaly. Respektujeme rozpočtovou realitu, respektujeme také situaci, která je v komerční sféře, v privátním sektoru a je zřejmé, že ani zaměstnavatelé a zaměstnanci se pro příští rok ve většině případů nedohodli na navyšování platů. Hledají se taková opatření, aby se zachovalo co nejvíce pracovních míst. Hovořím o privátním sektoru. Je tedy zřejmé, že vláda, ani Parlament nemohou mít ambici platy v příštím roce ve veřejném sektoru zvyšovat. To, k čemu směřuje náš návrh, není zvýšení platů, ale je zakonzervování objemu prostředků na platy na úrovni roku 2009. To je velký rozdíl. Navrhujeme, aby z hlediska objemu prostředků na platy pro zaměstnance veřejného sektoru v příštím roce byl tento objem zachován na úrovni státního rozpočtu na rok 2009, to znamená na úrovni, jak byl rozpočtován ještě minulou vládou v letošním státním rozpočtu.
Znamená to, že chceme, navrhneme a navrhujeme posílit objem prostředků na platy o částku necelých 7 mld. korun. V tom jsou také odvody na sociální a zdravotní pojištění. To bych chtěl zcela jasně připomenout, že toto navýšení prostředků neznamená nějaký čistý výdaj ze strany státního rozpočtu, ale současně z tohoto navýšeného objemu mzdových prostředků bude přirozeně také zaplaceno sociální a zdravotní pojištění, čili část z těchto necelých 7 mld. korun se zpět do veřejných rozpočtů vrátí, byť to nebude přímo státní rozpočet, ale bude to důchodový účet a budou to bilance zdravotních pojišťoven.
V tomto směru je toto opatření zčásti pozitivní pro veřejné rozpočty.
Celkový objem prostředků, který navrhujeme v rozpočtu tedy posílit, se týká částky 6 769 872 000 Kč. Jedná se tedy o tuto částku. Odkazuji na písemný pozměňující návrh, který byl rozdán do lavic. Tento návrh znamená, že by se prostředky na platy v regionálním školství, to znamená prostředky na platy pro učitele základních a středních škol a také pro nepedagogické pracovníky, navýšily o částku 3 100 000 000 Kč, to by šlo přímo do kapitoly Ministerstva školství ve prospěch regionálního školství. A dále by se jednotlivé kapitoly státního rozpočtu posílily o částku 3 669 000 000 Kč, a to v objemu, ve kterém došlo ke krácení mzdových prostředků o 4 %.
Celkem tedy navrhujeme restrukturalizovat zhruba částku necelých 7 mld. Kč.
Pokud by Poslanecká sněmovna tento návrh schválila, pak by došlo k tomu, že objem prostředků na platy v roce 2010 bude nominálně stejný jako v roce 2009.
Při uvažované zhruba jednoprocentní inflaci v příštím roce by to tedy znamenalo, že by došlo k mírnému reálnému poklesu objemu prostředků na platy, nicméně nominálně by tento objem prostředků pro příští rok zůstal zachován.
To je podstata pozměňujícího návrhu, který si dovoluji v tuto chvíli v rámci rozpravy ve druhém čtení předložit.
Součástí je tedy přesná tabulka, která ukazuje převod těchto prostředků, ukazuje také zdroje v rámci jiných kapitol státního rozpočtu. Pokud jde o zdroje, obracel jsem se výhradně na ty položky, které meziročně narostly, to znamená v té oblasti, kde došlo k meziročnímu nárůstu, a snažil jsem se soustředit na nemandatorní výdaje v rámci návrhu zákona o státním rozpočtu.
Další důležitá poznámka se týká celkové situace. My jsme si samozřejmě vědomi jako sociální demokraté, že výdajová strana rozpočtu je napjatá. Souhlasíme s tím, že vláda zřejmě pečlivě zvažovala strukturu rozpočtu a jednotlivé návrhy výdajových opatření. Ale současně jsme tady v Poslanecké sněmovně vládě vytvořili pro příští rok jistý daňový polštář. Ten polštář spočívá v tom, že ačkoliv to vláda navrhovala, neschválili jsme snižování daně z přidané hodnoty u některých vybraných služeb. Tím pádem nedochází k poklesu DPH v některých oblastech a vláda bude inkasovat finanční prostředky, se kterými původně nemohla počítat, protože kdyby došlo ke snížení DPH, tak jak vláda navrhovala, tak by došlo k výpadku pro veřejné rozpočty zhruba v rozsahu 5 mld. Kč. K tomuto výpadku nedojde a veřejné rozpočty v příštím roce budou moci s těmito finančními prostředky počítat. Proto i mimo obecně státní rozpočet a jeho bilanci tady existuje na příjmové straně jistá rezerva, která může vylepšit příjmovou stranu státního rozpočtu během roku 2010.
Na to bych chtěl poukázat, protože já jsem tady vystupoval v minulosti proti tomu, aby ke snížení DPH došlo, a odkazoval jsem právě na tuto chvíli. V době, kdy jsme diskutovali o snižování DPH, jsem odkazoval na tuto chvíli, až budeme jednat o státním rozpočtu, jak obtížně budeme hledat jednotlivé zdroje na to, abychom vyřešili některé výdajové priority.
Na závěr mi dovolte, abych vás všechny požádal o podporu tohoto pozměňujícího návrhu. Skutečně se to dotýká osudu více než 450 tisíc veřejných zaměstnanců v České republice. Jsou to lidé, kteří zastávají velmi důležité a odpovědné pozice, podílejí se na výchově našich dětí, podílejí se na zajišťování bezpečnosti, podílejí se na zajišťování daňových příjmů státu, podílejí se na chodu státu jako takovém, na fungování celého státního systému, podílejí se na chodu justice v České republice. Jsou to veřejní zaměstnanci, jejich role je pro naši společnost velmi důležitá.
Rád bych vás všechny požádal o podporu tohoto návrhu tak, abychom alespoň zachovali objem platů v příštím roce tak, jak byl v roce 2009.

Převzato z www.psp.cz

Pozmměňovací návrh poslance Bohuslava Sobotky

Naši partneři