Po jednání VOB PSP jsme připravili pozměňovací návrh k vládnímu návrhu novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Pozměňovací návrh poslance …………………………………. k vládnímu návrhu novely zákona o služebním ...
Pozměňovací návrhposlance ………………………………….
k vládnímu návrhu novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Sněmovní tisk 1002
Zákon
ze dne......2005,
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 169/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 54 odst. 1 se slova „nejvýše v rozsahu 150 hodin ročně, příslušníkovi ve dvojsměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 300 hodin ročně“ zrušují.
2. V § 54 se stávající odst.2 a 3 zrušují. Současně se zrušuje označení odstavce 1.
3. § 112 odst. 2 se zrušuje.
4. V § 114 odst. 2 se číslovka 10 nahrazuje číslovkou 20.
5. V § 114 odst. 4 se číslovka 15 nahrazuje číslovkou 25.
6. § 125 včetně nadpisu zní:
㤠125
Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas
(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná. To neplatí pro příslušníka, který je ředitelem bezpečnostního sboru nebo jeho zástupcem.
(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.
7. § 126 včetně nadpisu zní:
„Hlava IV
Odměna za služební pohotovost
§ 126
(1) Za hodinu služební pohotovosti na služebně má příslušník nárok na odměnu ve výši 40 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost.
(2) Za hodinu služební pohotovosti vykonávané mimo služebnu má příslušník nárok na odměnu ve výši 10 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadajícího na 1 hodinu služby v měsíci, na který připadla služební pohotovost; to neplatí, jde-li o příslušníka, který má nárok na zvláštní požitky podle § 135 odst. 1.
(3) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží.
(4) Ustanovení § 112 odst. 3 se vztahuje na odměnu za služební pohotovost obdobně.“
8. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu a dosáhnout nejvýše 1,5 násobku průměrného nominálního platu v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok.“.
9. § 166 odstavec 1 doporučuji zachovat znění platného zákona č.361/2003 Sb.
10. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která zní:
Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2006 zvýšená podle § 114 odst. 2 o 20 %
Doba praxe Tarifní stupeň Tarifní třída
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
do 3 let 1 15 130 16 410 17 810 19 320 20 960 22 740 24 680 26 770 29 050 31 520 34 200
do 6 let 2 15 700 17 030 18 480 20 050 21 750 23 600 25 600 27 780 30 140 32 700 35 480
do 9 let 3 16 290 17 670 19 170 20 800 22 570 24 480 26 570 28 820 31 270 33 930 36 810
do 12 let 4 16 900 18 330 19 890 21 580 23 410 25 400 27 560 29 910 32 450 35 200 38 200
do 15 let 5 17 530 19 020 20 640 22 390 24 290 26 360 28 600 31 030 33 660 36 530 39 630
do 18 let 6 18 190 19 730 21 410 23 230 25 200 27 350 29 670 32 190 34 930 37 900 41 120
do 21 let 7 18 870 20 480 22 220 24 100 26 150 28 370 30 780 33 400 36 240 39 320 42 660
do 24 let 8 19 580 21 240 23 050 25 010 27 130 29 440 31 940 34 660 37 600 40 800 44 260
do 27 let 9 20 310 22 040 23 910 25 950 28 150 30 540 33 140 35 960 39 010 42 330 45 930
do 30 let 10 21 080 22 870 24 810 26 920 29 210 31 690 34 380 37 310 40 480 43 920 47 650
do 33 let 11 21 870 23 730 25 740 27 930 30 300 32 880 35 670 38 710 42 000 45 570 49 440
nad 33 let 12 22 690 24 620 26 710 28 980 31 440 34 110 37 010 40 160 43 570 47 280 51 290
Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2006 zvýšená podle § 114 odst. 4 o 25 %
Doba praxe Tarifní stupeň Tarifní třída
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
do 3 let 1 15 760 17 100 18 550 20 130 21 840 23 690 25 710 27 890 30 260 32 830 35 620
do 6 let 2 16 350 17 740 19 250 20 880 22 660 24 580 26 670 28 940 31 400 34 070 36 960
do 9 let 3 16 960 18 400 19 970 21 670 23 510 25 500 27 670 30 020 32 580 35 340 38 350
do 12 let 4 17 600 19 100 20 720 22 480 24 390 26 460 28 710 31 150 33 800 36 670 39 790
do 15 let 5 18 260 19 810 21 500 23 320 25 310 27 460 29 790 32 320 35 070 38 050 41 280
do 18 let 6 18 950 20 560 22 300 24 200 26 250 28 490 30 910 33 530 36 380 39 480 42 830
do 21 let 7 19 660 21 330 23 140 25 110 27 240 29 560 32 070 34 790 37 750 40 960 44 440
do 24 let 8 20 400 22 130 24 010 26 050 28 260 30 670 33 270 36 100 39 170 42 500 46 110
do 27 let 9 21 160 22 960 24 910 27 030 29 320 31 820 34 520 37 450 40 640 44 090 47 840
do 30 let 10 21 960 23 820 25 850 28 040 30 430 33 010 35 820 38 860 42 160 45 750 49 630
do 33 let 11 22 780 24 720 26 820 29 090 31 570 34 250 37 160 40 320 43 750 47 460 51 500
nad 33 let 12 23 630 25 640 27 820 30 190 32 750 35 540 38 560 41 830 45 390 49 250 53 430
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I.
OBECNĚ :
Zákon je vždy nutno vnímat jako vzájemně provázaný komplex právních norem a v otázce odměňování by to mělo platit dvojnásob. Právě systém odměňování je zásadním způsobem měněn a deformován. Ruší se automatická valorizace tarifů a kompetence k jejich úpravám je svěřena vládě.
Větším problémem je změna konstrukce základní tarifní tabulky platné pro rok 2006, kdy původní procentní progrese růstu tarifů mezi třídami od 9 % do 13 % je v rámci plánovaných úspor v oblasti odměňování nahrazována konstantně růstem o 8,5 %. To vážně narušuje základní princip kariérního řádu, kterým byla finanční motivace jednotlivce k postupu na kariérním žebříčku.
Nejhorším důsledkem změny systému odměňování však po loňském odstranění dvou dalších platů by byl propad platu příslušníků ve směnném a nepřetržitém režimu služby ! Pokud by navíc ještě došlo ještě k zachování navrženého ročního rozsahu 150 hodin služby přesčas „zdarma“, hrozba propadu služebního příjmu (hodinového platu) by se dále prohloubila.
Argument, že odbourat 150 hodin přesčasů „zdarma“ by bylo možné pouze při snížení tarifů, protože do nich tyto přesčasy jsou paušálně promítnuty, je věcně nesprávný hned z několika důvodů:
1) stávající úprava ( § 10 odst.2 zák.č.143/92 Sb. o platu) v podstatě váže tuto paušalizaci na hodnostní příplatek, který je zákonem 361/ 2003Sb. pro příslušníky bezpečnostních sborů zrušen, zatímco pro vojáky zákon .č.221/99 Sb. recipuje i nadále úpravu této problematiky dle zák. o platu( tedy vojáci hodnostní příplatek ano, neboť je kompenzací za 150 hodin neplacených přesčasů ročně).
2) ruší se však i příplatek za službu přesčas a celý komplex tzv. příplatků ze směny.
Důsledkem změn v systému odměňování je změna skladby platu , která nesměřuje k spravedlivějšímu vyvážení poměrů mezi směnovými a denními příslušníky, jak bylo původně autory zákona vysvětlováno, nýbrž již silně působící v neprospěch směnových příslušníků. Takto nastavená změna jim bere 20% z dosavadní zaručené skladby platu. O další 3% přicházejí snížením odměny za služební pohotovost. Právě to, společně s úspornými opatřeními, promítnutými do objemu mzdových prostředků v návrhu státního rozpočtu, je příčinou hrozícího propadu platu u značné části t. zv. výkonných příslušníků, a to v takové výši, že k jeho kompenzaci nestačí již ani navýšení „směnového“ tarifu o 10 % proti tarifu „dennímu“, jak zatím zákon ustanovuje v § 115 odst. 4 písm. a) a písm. b). Zahrnovat za této situace průměrně 12,5 hodiny přesčasů měsíčně do výše platu by byl nemorální pohyb v protisměru a vedlo by to k podstatnému dalšímu snížení průměrného hodinového platu příslušníků, protože snížit. zvýšený tarif “(natož jej úplně zrušit) by znamenalo prohloubit možný propad platů u „směnařů“ z průměrných 1.700 až na 2.100 Kč měsíčně!!! .
Služebně střední generace by v důsledku hrozícího propadu platů, snížení rozdílů mezi platovými třídami a výrazného zhoršení výsluhových náležitostí nebyla motivována k postupu do vyšších služebních funkcí, nýbrž naopak k odchodu, což se ostatně ve zvýšené míře děje již ve stadiu přípravy novely. Nejstarší generace by v důsledku prodloužení rozhodné doby pro výpočet výsluhového příspěvku nebyla motivována k odchodu, nýbrž naopak k setrvání ve vedoucích funkcích ještě po dobu minimálně 3 let . Důsledkem nevyváženosti systému by bylo m.j. vzrůstající mezigenerační i „mezisměnové“ napětí ve sborech a eskalace celkově špatné atmosféry v nich. Kariérní řád by nabyl zcela zvrácenou podobu a přispěl by rozhodující měrou nikoliv ke stabilizaci a zkvalitnění bezpečnostních sborů, což byl hlavní důvod tvorby nového zákona, nýbrž paradoxně naopak v důsledku odchodu nejpotřebnější střední generace k podstatnému zhoršení kvality služeb, které tyto sbory mají občanům ze zákona poskytovat. Ohrožením stability bezpečnostních sborů by došlo v době zvýšených rizik ( terorismus, živelné pohormy aj.) ke snižování bezpečnostního standardu občanů.
II.
K JEDNOTLIVÝM BODŮM POZMĚŇ. NÁVRHU
K § 54, § 112 a § 125 (k bodu 1 až 3 a k bodu 6)
Návrh odstraňuje neplacenou službu přesčas u všech příslušníků. Vychází ze zásady, že za každou odslouženou hodinu má příslušník dostat zaplaceno. Jde o významnou možnost omezit riziko propadu služebního příjmu příslušníků bez zvýšení nároků na výdaje státního rozpočtu, navíc završující zákonem započatou, ale nedotaženou snahu o zjednodušení administrativy, spojené s fungováním mzdových systémů v bezpečnostních sborech. Návrh je přitom vstřícný i k úsporným trendům, neboť sleduje pouze „placení průměrem“ a nezavádí příplatek za práci přesčas, který podle stávající úpravy příslušníkům náleží. Nezbytnou podmínkou realizace tohoto návrhu však je nesnížit současně platové tarify.
K § 114 (k bodu 4 a 5)
Většině příslušníků zařazených ve směnném a nepřetržitém režimu služby (v němž slouží více než 70 % příslušníků) by vládní návrh přinesl riziko značného propadu platu, protože ani zvýšený základní tarif o 10 % nekompenzuje zrušení celého komplexu příplatků (za dělenou směnu, za práci v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek), vyplývajících právě ze směnného a nepřetržitého režimu služby a zrušení hodnostního příplatku, což v souhrnu činí 20% skladby současného platu. Navíc dochází ke snížení odměny za služební pohotovost z 50 na 35 % „doma“ a ze 100 na 70 % „ v práci“, což má negativní dopad na skladbu celkového příjmu o další 3%.
Systémově lze zamezit propadu služebního příjmu příslušníků zařazených ve směnném a nepřetržitém režimu služby navýšením základního tarifu o 20%, a to bez požadavků na navýšení prostředků ze státního rozpočtu. Objektivně nutno dodat, že by to znamenalo v prvním roce účinnosti zákona omezení t. zv. volných složek platu, tedy u t. zv. rozpěťových se držet na minimu a např. u odměn zřejmě až nulový prostor pro jejich udělování. Možným, avšak nesystémovým způsobem, jak zabránit propadu platu je individuální úprava výše zvláštního („rizikového“) příplatku každému příslušníkovi, což by ovšem opět bylo obecně realizováno zejména na úkor odměn a osobních příplatků. Navíc by to přineslo nejednotnou aplikaci v různých sborech i útvarech s důsledky promíchání a zkreslení původního účelu t. zv. nadtarifních složek platu (osobní příplatky, zvláštní příplatek, odměny ) a podstatně by to m. j. zhoršilo vzájemnou prostupnost sborů.
K § 126 (k bodu 7)
Sjednocení odměňování služební pohotovosti bez rozlišení všedního dne a dne pracovního klidu a bez požadavků na navýšení prostředků ze státního rozpočtu završuje administrativní zjednodušení evidence doby služby příslušníků. Z dosavadní složité evidence doby služby odpovídající požadavkům § 94 zákoníku práce bude nutno zachovat pouze evidenci doby služby, služby přesčas a služební pohotovosti.
K § 156 až 166 ( k bodu 8)
Zákon prodloužil u příslušníků v přímém výkonu služby dobu potřebnou pro dosažení maxima odchodného ze 16 na 21 let , což samo o sobě je zárukou značných úspor. V systému navyšování odchodného se začínalo počítat od 6 ti odsloužených let a zvyšovalo se za každý rok o ½ služebního příjmu, kdežto návrh toto navyšování snižuje za každý rok na 1/3.
Hrozící výrazné zhoršení úpravy výměry odchodného, výsluhového příspěvku a souvisejících přechodných ustanovení zákona (viz též níže k § 158) se již v letošním roce projevuje jako hlavní důvod zvýšených odchodů zejména (ale ne jen) od policie. Přes 71 % odcházejících má odslouženo 10 -14 let. Jedná se o příslušníky se vzděláním i praxí, nezatížené politickou minulostí, zkrátka kvalitní, se kterými se namísto odchodu počítalo do vedoucích funkcí. Tato střední generace, která byla původně hlavní cílovou skupinou nového zákona, měla na základě dostatečně profinancovaného, nového 11 ti třídního systému odměňování rychleji vystoupat do vedoucích pozic, uvolněných vrstvou nejstarších „čekatelů na nový zákon“. Ta měla být zákonem motivovaná k odchodu slušně nastavenými výsluhami. Vládní návrh novely takto původně nastavený kariérní řád zcela obrací naruby a způsobil by na konci roku druhou vlnu naprosto nežádoucích odchodů střední generace příslušníků. U policie by tak zůstali nikoliv ti nejkvalitnější, jak tvrdí ministr vnitra, nýbrž ti nejstarší a s nimi pouze služebně nejmladší generace. Možná by sice nedošlo k úplné destabilizaci bezpečnostních sborů, zcela jistě by však došlo k velmi výraznému snížení kvality služby a snížení bezpečnosti občanů.
Připomínám v této souvislosti, že řešení výsluhových náležitostí podle zákona č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání předpokládalo nárůst finančního zajištění výsluh o 180 mil. Kč ročně. Schválení vládního návrhu, který byl propracovaným, vyváženě nastaveným systémem, však vedlo k takové stabilizaci armády, že byla spotřebována v prvních třech letech pouze 1/3 plánované částky.
K § 158 (k bodu 9)
Vládní návrh prodlužuje výsluhovou dobu pro vznik nároku na maximální výměru výsluhového příspěvku z 29 na 35 let, čímž se pro příslušníky v přímém výkonu služby toto maximum stává naprosto nedosažitelným. Má-li alespoň pro hrstku nejodolnějších z nich šance dosáhnout maximuma zůstat zachována, je nutno mechanismus navyšování základní výměry výsluhového příspěvku upravit tak, aby nárok vznikl po odsloužení max. 30 let.
Proto se navrhuje řešení, založené na základní výměře 20% služebního příjmu za 15 let služby a navyšované dále za každý rok o 2 %, až do dosažení stropu maximálně 50 % měsíčního služebního příjmu a 1,5 násobku průměrného nominálního platu v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Při vzetí roku 2003 jako základu by tento strop činil 25.177 Kč.
K § 166 ( k bodu 10)
Zásadně nelze souhlasit s navrženými 3 kalendářními roky a nutno trvat na stávající schválené formulaci, která vychází ze stejného řešení jak v § 117 odst.2 zákona č.186/92 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie ČR, tak v § 143 odst. 3 zák.č.221/99 Sb. o vojácích z povolání .Výpočet výluhového příspěvku podle návrhu novely by nejstarší generaci, vesměs ve vedoucích funkcích, nemotivoval k odchodu, nýbrž naopak k setrvání po další 3 roky. V nové struktuře služebního příjmu (§ 113) jsou navíc omezeny pohyblivé složky, takže možnosti spekulativního navyšování příjmu odcházejících příslušníků v posledním roce trvání služebního poměru jsou omezeny. Na druhé straně ovšem, pokud by k takové spekulaci přesto v konkrétním případě došlo, byla by ještě prodlužena z jednoho na tři roky.
K příloze 2
Doplňuje se příloha č. 2 upravující stupnici základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2006.
Naši partneři
