O jednom rozhovoru pro Požáry cz
Následující informace by se daly vtěsnat do krátkého rozhovoru „on line“, leč níže zmíněný redaktor neuznává zásadu „audiatur et altera pars“ (budiž slyšena i druhá strana). Proto prosím čtenáře o trpělivost při čtení, vím, že to je delší, než mluvit, ale kdo chce znát pravdu, ten si práci se čtením dá, když to nejde jinak. Zvláště pozorně toto doporučuji raději několikrát přečíst našim členům na severní Moravě. Vyslechl jsem 12. 10.2012 rozhovor redaktora Požárů Martina Kavky s hasičem v.v. Jiřím Vítkem. Redaktor rozhovor vedl v linii „já jsem nikdy velké odbory (myšleno OSH) nemusel, zdají se mi pohrobkem ROH, zpolitizované, zapouzdřené, moc toho pro hasiče neudělaly a nic pro ně nedělají, ty jsi byl Jiří jediný, kdo se je jménem pražských nezávislých odborů snažil rozhýbat. Ale oni se bohužel přes opakované výzvy k vašemu hlavnímu proudu (!!!) nepřipojili, zdá se mi, že se moc kamarádíčkovali s vedením HZS “ atp. atp... Tak to by přátelé chtělo smajlík za neznalost historie a novinářskou „objektivitu“, stačí si přece přečíst zde na našem webu publikaci o historii OSH. Jiřík ovšem odpovídal ve stylu „jo jo, to máš pravdu, já jsem byl rád, že jsem Odbory hasičů v Praze udržel na distanc od OSH. To byl za Mühlfeita svaz jednoho muže, moc toho neudělali. My v Praze jsme se starali o obuv, o ručníky, připnuli jsme si žlutou stužku, do zákonů jsme ale nemluvili. Za moji přípravu první demonstrace jsme byli předvoláni na NOSP, kde seděl i pan Mühlfeit a činili na nás nátlak, abychom demonstraci nedělali, A když jsme se po demonstraci vrátili na služebny, už na nás čekali. Dostali jsme za uši a tlak na mně se potom stupňoval, až jsem musel po 14 ti letech od hasičů odejít.“ atp. atp... Tak taková tvrzení nejsou již přátelé jenom na smajlík, ale spíš na psychiatra. Stačilo by je totiž zhodnotit třemi slovy: všechno bylo naopak. Jiřík se asi spoléhá na krátkou paměť hasičů, nebo možná skutečně sám sebe s odstupem času vidí jako hrdinu a schopného odborového předáka. Takové diagnozy samozřejmě existují a nepřerůstají-li v horší úchylky, jsou v podstatě neškodné. Pokud by někdo ze čtenářů chtěl kromě dojmů pana redaktora či báchorek pana exprezidenta pražských hasičských odborů a budoucího prezidenta UBS znát pravdu, stačí si opravdu zde na našem webu dole oživit paměť v brožuře k 20. výročí OSH, zejména viz stránka 16,18, 19,26,30,34 a 44. Tam najde odpověď na všechny dojmy i vymyšlené báchorky o historii OSH, o tom, z čeho, proč a jak „velké odbory“ vznikly, o jejich vztazích s pražskými hasiči, s vedením HZS ČR, s ministerstvem vnitra atd. Za všechny tyto nezkreslené informace alespoň jednu: vedení OSH se s vedením HZS ČR tak „kamarádilo“, že v roce 2006 napsal tehdejší GŘ asi 6 stránkový památný dopis „mým národům“, ve kterém obsáhle vylíčil předsedu OSH jako vnitřního nepřítele sboru č.1 a následně mu ani nedovolil vystoupit na svém druhém „velkém lidovém churalu“. Lze doplnit , že Jiřík Vítek po svém zvolení (?) prezidentem pražských odborů byl na Žižkově u předsedy OSH zejména první rok pečený vařený. Škemral o právní rady a pomoc a vždy se mu rady i pomoci (samozřejmě zdarma, platili to naši členové) přednostně dostalo. Pražáci si totiž svoje odbory sice několikrát založili a přestupovali z jednoho svazu do druhého a zpět, ale nakonec si je vždycky sami zrušili, nebo to prostě usnulo do ztracena. A tak to dopadlo i za další dva roky prezidentování Jiřího Vítka. Tomu se z těch jím dnes přiznávaných pražských 60 ti členů (tenkrát říkal přes 300) nikdy nepodařilo svolat ani deset lidí na valnou hromadu. Tehdejší pražský ředitel pan plk. Bc. Gosmann mě dokonce několikrát žádal, abychom pražským hasičům pomohli rozhýbat jejich odbory, které ani nejsou schopny se 1x za rok sejít, že by potřeboval partnera. S hořkou ironií dodával „jediným odborářem jsem tady bohužel asi já, protože se snažím pro naše kluky shánět byty, ochranné prostředky atd., ale většinou nemám pomocníka, který by se mnou někam chodil a mluvil za ty kluky, ani partnera, který by se mnou vyjednával a věcně mi dovedl oponovat.“ K tehdejšímu konci odborové a hasičské kariéry Jiřího Vítka již jen malý dodatek, bohužel pro něj „trochu“ jiný, než jak se s odstupem pěti let vidí on sám: před svědky na OSH se opakovaně vyjadřoval ve stylu „ já mám na víc, než jen dělat hasiče a odbory, budu starostovat na osmičce, umím internet a vůbec IT, budu podnikat a vydělávat několik mega...“ atp. Na dotazy, jak dopadl po první demonstraci v práci, odpovídal tenkrát ve stylu „nějaký kecy maličko byly, ale to jev pohodě, nikdo mě navyhazuje, půjdu sám, protože už mě to nebaví. A budu ve vatě.“ A skutečně taky sám odešel. Jak dopadl ve volbách na radnici a v podnikání nevím, asi dobře a ze skromnosti se tím nepochlubil. Od hasičů ho však kromě jeho vlastní ctižádosti rozhodně nikdo nevyštípal a žádného z dalších 5 lidí z Iniciativy od policie pokud vím také ne. Většina těch kluků, možná všichni, slouží do dneška, dokonce i vystudovali vysoké školy. Co se týká první demonstrace v r. 2007: ano, uspořádalo ji hnutí Iniciativa, ke kterému se hlásil i Jiří Vítek. UBS ještě neexistovala. OSH měl v té době již jako jediný díky Ing. Nagajovi podrobně spočítány hrozící platové propady v jednotlivých platových třídách a měl společně s NOSP po několika velmi dlouhých a úporných jednáních s MV Langerem dohodnut časový harmonogram, jak cca do pololetí roku 2007 propady elilminovat. A byla s ministrem dohodnuta ještě další pravidelná kontrolní a srovnávací jednání. Proto se OSH k organizování demonstrace v době, kdy nebyla ukončena jednání s ministrem stavěl rezervovaněji, než hnutí Iniciativa. To nemělo co ztratit, protože nebylo odborovým subjektem a nebylo vázáno jakoukoliv korektností ve stylu „dokud se jedná, tak se nestávkuje“ . A v neposlední řadě nemělo toto hnutí žádné přesné analýzy platů policie, natož hasičů, proto bylo vyděšeno a z nedostatku informací o tom, co pro nápravu dělají policejní odbory, se vrhlo rovnou do demonstrace a osobovalo si právo prostřednictvím svého jediného hasičského člena, nota bene již ve výslužbě, mluvit i za hasiče. Nás hnutí postavilo před hotovou věc a chovalo se k nám ve stylu „my jsme ti hrdinové, svoláváme demonstraci a vy se koukejte připojit a zaplatit to.“ To nám samo o sobě nevadilo, aspoň ministr uvidí, že protahovat jednání s odbory se mu nemusí vyplatit a mohou nastoupit i jiné metody, než vyjednávání. Nakonec se hasiči zúčastnili demonstrace v mnohem větším počtu, než policisti a tím ji zachránili. Přijeli nejen, ale hlavně mimopražští a přijeli proto, že je k účasti vyzvalo v pravou chvíli předsednictvo OSH. To ale zároveň ani po té, co se k Iniciativě jako organizátor připojil NOSP, neustoupilo od své neúčasti na samotném organizování. Nicméně na jednání na NOSPu, na kterém se měl Mühlfeit podle lží pana Vítka podílet na zastrašování jeho i policistů z Iniciativy ve skutečnosti ten zlý Mühlfeit přistoupil aspoň částečně na ultimatum Iniciativy a slíbil, že OSH se bude podílet na úhradě nákladů demonstrace jednou třetinou. A samozřejmě to dodržel. O to více byl šokován věrolomností hochů ze vznikající UBS, včetně Vítka, kteří na svých webech bezostyšně napsali, že OSH se odmítl na nákladech demonstrace podílet. Mimochodem, Iniciativu na zmíněném jednání na NOSPu nezastrašoval ani nikdo z NOSPu, ani Langerův náměstek Salivar, kterého JUDr. Štěpánek na jednání pozval. Ing. Salivar jim jen řekl, že by si měli taky aspoň občas něco nastudovat, jinak je jednání s nimi jen přehlídkou ztraceného a prožvaněného času a brzy odešel. Po tvrdé reakci předsedy OSH na podrazy a lži o odmítnutí finanční pomoci sice zveřejnili hoši včetně Jirky Vítka na webech vznikající UBS a pražských odborů výmluvu na jakési informační šumy, ale slušné a jasné omluvy za podraz a zlovolnou pomluvu OSH nebyl nikdo z nich schopen. A dnes, s odstupem pěti let se někdo pokouší podraz staronovými pomluvami zopakovat ? To myslím za další komentář nestojí. UBS se etablovala od začátku radikálními výkřiky a nadávkami na internetu všem, kteří s ní v čemkoliv nesouhlasili. Její zástupce se tenkrát prvně a naposledy zúčastnil jednání s ministrem vnitra Langerem, které trvalo asi do půlnoci a poté prohlásil, že už na žádná jednání chodit nebude. UBS se především léta snažila zlanařit policisty z NOSPu do svých řad, v čemž zjevně moc neuspěla, i když do NOSPu a do JUDr. Štěpánka podpásově šili, až se z nich muselo kouřit. Možná proto se nyní po několika marných počátečních pokusech z roku 2007 znovu pokouší uchytit mezi příslušníky a zaměstnanci HZS ČR. Pomáhají jí v tom i naši dva členové ze severní Moravy, tedy jak o sobě občas píšou „zatím ještě členové OSH“. Jeden z nich (víme, kdo) dokonce jako anonym „y x“ občas vyzývá na Požárech hasiče „co ještě děláte v OSH, pojďte do UBS, já už tam jsem a je to super“, nebo „u HZS Zlínského již nová organizace UBS je a pracuje úžasně“. Jen jaksi kromě nadávek na jím vymýšlenou lenost OSH a chvály UBS zapomíná napsat, co je v OSH tak špatně a co ta UBS pro hasiče konkrétně dělá. A druhý můj „osobní kamarád“, Daneček, se zase specializuje na občasné zlostné dopisy, plné nadávek a otevřené nenávisti vůči vedení OSH a především mé osobě. Občas mi píše „však já vím, kolik vrcholní funkcionáři OSH berou a kolik platí svaz právnímu poradci, to by se členové divili“ . Podle mně se členové nediví, protože platit si předsedu OSH na úrovni ředitele ÚO a expresní právní poradnu mnohokrát levněji, než advokáta, svědčí o přístupu dobrého hospodáře a ne o rozmařilosti „za naše peníze“. Zatímnímu kolegovi , který se snaží celou svoji ZO přetáhnout do UBS ovšem jeho představu, že předseda OSH by měl v Praze bydlet ve stanu, jezdit po republice na kole a svoji práci dělat z lásky k hasičům zdarma asi nerozmluvím. UBS se ráda chlubí cizím peřím – stačí se podívat např. na jejich web a záběry ze čtyřiceti tisícové demonstrace policistů, hasičů a státních zaměstnanců, kterou v září 2010 zorganizoval NOSP a OSH, bez jakékoliv pomoci UBS. Na jejím webu tehdy spíš probíhaly plané diskuse typu „demonstrace ano, či demonstrace ne“ a vedení do toho s námi nešlo. Fotogalerie na webu UBS musí ovšem v nezasvěceném návštěvníkovi budit dojem, že tuto i další demonstrace zorganizovala UBS. Jiří Vítek v rozhovoru pro Požáry přiznává, že UBS je v krizi, že se tuto podle mně virtuální odborovou organizaci nepodařilo za pět let pořádně rozjet, natož stabilizovat a že její vedení je „vyhořelé“. Něco takového jsem kdysi dávno tehdejšímu předsedovi Milošovi Plechatému jako přátelské varování předpovídal, když jsem mu vysvětloval, že „na koleně“, neuvolněný a ještě zdarma práci odborového bosse dlouhodobě dělat nemůže, že si tak akorát zničí zdraví, možná i rodinu, že to povede do slepé uličky a že by raději měli nespokojenci v policii vstoupit do NOSPu. Myslím, že on se snažil, seč mohl, ale možná došlo na moje slova. J. Vítek uvádí, že UBS má asi 3000 členů, zatímco dosavadní několikátý předseda UBS Buřič ještě nedávno dramaticky líčil raketový vzestup členské základny a hovořil o pěti tisících členech. Zmrtvýchvstání UBS hodlá Vítek přivodit novými webovými stránkami, asi i videoklipy a vůbec moderním přístupem k P.R. To uznávám asi umí do určité míry vytvořit, nebo sehnat. Ale expresní bezplatnou právní poradnu pro členy, ani jejich zastupování před odvolacími senáty a před soudem, špičkové a přitom velmi levné úrazové a odpovědnostní pojištění, naprosto unikátní a poměrně bohatý vzájemný podpůrný fond a podobné výhody jako OSH, snad s výjimkou levnějších tarifů od Vodafonu nabídnout nemůže. A odborně připomínkovat legislativu a lobovat v parlamentu, na to rozhodně taky nemá. V době, kdy byl prezidentem pražských odborů to předvedl - byl jednou za Kalouskem (že by politika?) a nadšeně potom líčil, jak mu Kalousek slíbil pomoci s prosazením nového, samostatného služebního zákona, jen pro hasiče. A dál už na tom vysněném samostatném novém zákonu neudělal nic, jenom se zkrátka nechal opít těšínským jablíčkem. Ale nějaký výsledek Vítkova návštěva u Kalouska přece jen měla, na připomínkování zákona o služebním poměru jsme zůstali sami, odborová Praha nedělala nic. A prosadili jsme asi 8 změn k lepšímu, nebo zmírnění největších nespravedlností. Za všechny vzpomeňme 10% zvýšený tarif pro směnaře, na němž jsme se podíleli, snížení přesčasových hodina zdarma z Langerova vyhrožování že vše bude zdarma na 300 hodin a posléze jsme vybojovali další kompromis na 150 hodin atp. Dávat OSH nebo NOSPu za vinu oněch 150 hodin může jen blb, my jsme samozřejmě bojovali za to, aby zdarma nebyla ani hodina a nebýt nás, zůstalo by 300 hodin. Vše lze dohledat. A že jsme se mohli do parlamentu uběhat a jednali jsme se všemi odleva doprava a aspoň některé obroušení nejhorších managerských výmyslů v zákonu jsme docílili, na to jsem dodnes hrdý. Jaký člověk takovou činnost je schopen označit za politizaci odborů, to si myslím domyslíte sami. A přímo házet současnou podobu zákona na hasičské odbory může jen totální ignorant, což je myslím v tomto případě označení silně eufemistické. O jeho neznalosti svědčí třeba i to, že říká „Langerův zákon“ a on to byl Grossův zákon. A tak bych mohl pokračovat, ale myslím, že to nestojí za další komentáře. Navíc jsem přesvědčen, že většina hasičů zas tak krátkou paměť nemá a že také vědí, co pro ně OSH již vykonal a dělá i nyní, v nejtěžších dobách (např. pomoci nalobovat sice již ne přidání, ale aspoň neubrání několika set mil. Kč dalo možná víc práce, než kdysi lobování za zmíněné změny a nezměny v návrhu zákona). Ale možná budou pro zlepšení situace příslušníků bezpečnostních sborů stačit mediální výkřiky, hezké videoklipy na webu UBS, nebo ohnivé diskuse několika lidí na uzavřeném diskusním fóru UBS, kdo ví. K novým volbám svého předsedy (kolikátého za 5 let?) UBS nepotřebuje pořádat žádný sjezd, i když ho na jaro příštího roku (po kolikáté?) avizuje. Stačí se zaregistrovat jako nový člen, kliknout na internetu a zatím jediný kandidát, Jiří Vítek, který se vrátil do UBS, aby ji zachránil, bude zvolen novým předsedou. Přejme mu, aby mu to vyšlo lépe, než kdysi v Praze s jeho hasičskými „malými“ odbory. Vladimír Mühlfeit ( od r. 1991 do roku 2008 předseda OSH) P.S. Server Požáry cz. má naštěstí i objektivní redaktory, opravdové hasičské novináře, kteří než začnou „trpět dojmy“ o někom, si nejdříve něco o něm nastudují, ověří si historická fakta a určitě by se nebáli s ním udělat rozhovor.
Následující informace by se daly vtěsnat do krátkého rozhovoru „on line“, leč níže zmíněný redaktor neuznává zásadu „audiatur et altera pars“ (budiž slyšena i druhá strana). Proto prosím čtenáře o trpělivost při čtení, vím, že to je delší, než mluvit, ale kdo chce znát pravdu, ten si práci se čtením dá, když to nejde jinak. Zvláště pozorně toto doporučuji raději několikrát přečíst našim členům na severní Moravě.
Vyslechl jsem 12. 10.2012 rozhovor redaktora Požárů Martina Kavky s hasičem v.v. Jiřím Vítkem. Redaktor rozhovor vedl v linii „já jsem nikdy velké odbory (myšleno OSH) nemusel, zdají se mi pohrobkem ROH, zpolitizované, zapouzdřené, moc toho pro hasiče neudělaly a nic pro ně nedělají, ty jsi byl Jiří jediný, kdo se je jménem pražských nezávislých odborů snažil rozhýbat. Ale oni se bohužel přes opakované výzvy k vašemu hlavnímu proudu (!!!) nepřipojili, zdá se mi, že se moc kamarádíčkovali s vedením HZS “ atp. atp...
Tak to by přátelé chtělo smajlík za neznalost historie a novinářskou „objektivitu“, stačí si přece přečíst zde na našem webu publikaci o historii OSH.
Jiřík ovšem odpovídal ve stylu „jo jo, to máš pravdu, já jsem byl rád, že jsem Odbory hasičů v Praze udržel na distanc od OSH. To byl za Mühlfeita svaz jednoho muže, moc toho neudělali. My v Praze jsme se starali o obuv, o ručníky, připnuli jsme si žlutou stužku, do zákonů jsme ale nemluvili. Za moji přípravu první demonstrace jsme byli předvoláni na NOSP, kde seděl i pan Mühlfeit a činili na nás nátlak, abychom demonstraci nedělali, A když jsme se po demonstraci vrátili na služebny, už na nás čekali. Dostali jsme za uši a tlak na mně se potom stupňoval, až jsem musel po 14 ti letech od hasičů odejít.“ atp. atp...
Tak taková tvrzení nejsou již přátelé jenom na smajlík, ale spíš na psychiatra. Stačilo by je totiž zhodnotit třemi slovy: všechno bylo naopak. Jiřík se asi spoléhá na krátkou paměť hasičů, nebo možná skutečně sám sebe s odstupem času vidí jako hrdinu a schopného odborového předáka. Takové diagnozy samozřejmě existují a nepřerůstají-li v horší úchylky, jsou v podstatě neškodné.
Pokud by někdo ze čtenářů chtěl kromě dojmů pana redaktora či báchorek pana exprezidenta pražských hasičských odborů a budoucího prezidenta UBS znát pravdu, stačí si opravdu zde na našem webu dole oživit paměť v brožuře k 20. výročí OSH, zejména viz stránka 16,18, 19,26,30,34 a 44. Tam najde odpověď na všechny dojmy i vymyšlené báchorky o historii OSH, o tom, z čeho, proč a jak „velké odbory“ vznikly, o jejich vztazích s pražskými hasiči, s vedením HZS ČR, s ministerstvem vnitra atd. Za všechny tyto nezkreslené informace alespoň jednu: vedení OSH se s vedením HZS ČR tak „kamarádilo“, že v roce 2006 napsal tehdejší GŘ asi 6 stránkový památný dopis „mým národům“, ve kterém obsáhle vylíčil předsedu OSH jako vnitřního nepřítele sboru č.1 a následně mu ani nedovolil vystoupit na svém druhém „velkém lidovém churalu“.
Lze doplnit , že Jiřík Vítek po svém zvolení (?) prezidentem pražských odborů byl na Žižkově u předsedy OSH zejména první rok pečený vařený. Škemral o právní rady a pomoc a vždy se mu rady i pomoci (samozřejmě zdarma, platili to naši členové) přednostně dostalo. Pražáci si totiž svoje odbory sice několikrát založili a přestupovali z jednoho svazu do druhého a zpět, ale nakonec si je vždycky sami zrušili, nebo to prostě usnulo do ztracena. A tak to dopadlo i za další dva roky prezidentování Jiřího Vítka. Tomu se z těch jím dnes přiznávaných pražských 60 ti členů (tenkrát říkal přes 300) nikdy nepodařilo svolat ani deset lidí na valnou hromadu. Tehdejší pražský ředitel pan plk. Bc. Gosmann mě dokonce několikrát žádal, abychom pražským hasičům pomohli rozhýbat jejich odbory, které ani nejsou schopny se 1x za rok sejít, že by potřeboval partnera. S hořkou ironií dodával „jediným odborářem jsem tady bohužel asi já, protože se snažím pro naše kluky shánět byty, ochranné prostředky atd., ale většinou nemám pomocníka, který by se mnou někam chodil a mluvil za ty kluky, ani partnera, který by se mnou vyjednával a věcně mi dovedl oponovat.“
K tehdejšímu konci odborové a hasičské kariéry Jiřího Vítka již jen malý dodatek, bohužel pro něj „trochu“ jiný, než jak se s odstupem pěti let vidí on sám: před svědky na OSH se opakovaně vyjadřoval ve stylu „ já mám na víc, než jen dělat hasiče a odbory, budu starostovat na osmičce, umím internet a vůbec IT, budu podnikat a vydělávat několik mega...“ atp. Na dotazy, jak dopadl po první demonstraci v práci, odpovídal tenkrát ve stylu „nějaký kecy maličko byly, ale to jev pohodě, nikdo mě navyhazuje, půjdu sám, protože už mě to nebaví. A budu ve vatě.“ A skutečně taky sám odešel. Jak dopadl ve volbách na radnici a v podnikání nevím, asi dobře a ze skromnosti se tím nepochlubil. Od hasičů ho však kromě jeho vlastní ctižádosti rozhodně nikdo nevyštípal a žádného z dalších 5 lidí z Iniciativy od policie pokud vím také ne. Většina těch kluků, možná všichni, slouží do dneška, dokonce i vystudovali vysoké školy.
Co se týká první demonstrace v r. 2007: ano, uspořádalo ji hnutí Iniciativa, ke kterému se hlásil i Jiří Vítek. UBS ještě neexistovala. OSH měl v té době již jako jediný díky Ing. Nagajovi podrobně spočítány hrozící platové propady v jednotlivých platových třídách a měl společně s NOSP po několika velmi dlouhých a úporných jednáních s MV Langerem dohodnut časový harmonogram, jak cca do pololetí roku 2007 propady elilminovat. A byla s ministrem dohodnuta ještě další pravidelná kontrolní a srovnávací jednání. Proto se OSH k organizování demonstrace v době, kdy nebyla ukončena jednání s ministrem stavěl rezervovaněji, než hnutí Iniciativa. To nemělo co ztratit, protože nebylo odborovým subjektem a nebylo vázáno jakoukoliv korektností ve stylu „dokud se jedná, tak se nestávkuje“ . A v neposlední řadě nemělo toto hnutí žádné přesné analýzy platů policie, natož hasičů, proto bylo vyděšeno a z nedostatku informací o tom, co pro nápravu dělají policejní odbory, se vrhlo rovnou do demonstrace a osobovalo si právo prostřednictvím svého jediného hasičského člena, nota bene již ve výslužbě, mluvit i za hasiče. Nás hnutí postavilo před hotovou věc a chovalo se k nám ve stylu „my jsme ti hrdinové, svoláváme demonstraci a vy se koukejte připojit a zaplatit to.“ To nám samo o sobě nevadilo, aspoň ministr uvidí, že protahovat jednání s odbory se mu nemusí vyplatit a mohou nastoupit i jiné metody, než vyjednávání.
Nakonec se hasiči zúčastnili demonstrace v mnohem větším počtu, než policisti a tím ji zachránili. Přijeli nejen, ale hlavně mimopražští a přijeli proto, že je k účasti vyzvalo v pravou chvíli předsednictvo OSH. To ale zároveň ani po té, co se k Iniciativě jako organizátor připojil NOSP, neustoupilo od své neúčasti na samotném organizování. Nicméně na jednání na NOSPu, na kterém se měl Mühlfeit podle lží pana Vítka podílet na zastrašování jeho i policistů z Iniciativy ve skutečnosti ten zlý Mühlfeit přistoupil aspoň částečně na ultimatum Iniciativy a slíbil, že OSH se bude podílet na úhradě nákladů demonstrace jednou třetinou. A samozřejmě to dodržel. O to více byl šokován věrolomností hochů ze vznikající UBS, včetně Vítka, kteří na svých webech bezostyšně napsali, že OSH se odmítl na nákladech demonstrace podílet. Mimochodem, Iniciativu na zmíněném jednání na NOSPu nezastrašoval ani nikdo z NOSPu, ani Langerův náměstek Salivar, kterého JUDr. Štěpánek na jednání pozval. Ing. Salivar jim jen řekl, že by si měli taky aspoň občas něco nastudovat, jinak je jednání s nimi jen přehlídkou ztraceného a prožvaněného času a brzy odešel.
Po tvrdé reakci předsedy OSH na podrazy a lži o odmítnutí finanční pomoci sice zveřejnili hoši včetně Jirky Vítka na webech vznikající UBS a pražských odborů výmluvu na jakési informační šumy, ale slušné a jasné omluvy za podraz a zlovolnou pomluvu OSH nebyl nikdo z nich schopen. A dnes, s odstupem pěti let se někdo pokouší podraz staronovými pomluvami zopakovat ? To myslím za další komentář nestojí.
UBS se etablovala od začátku radikálními výkřiky a nadávkami na internetu všem, kteří s ní v čemkoliv nesouhlasili. Její zástupce se tenkrát prvně a naposledy zúčastnil jednání s ministrem vnitra Langerem, které trvalo asi do půlnoci a poté prohlásil, že už na žádná jednání chodit nebude. UBS se především léta snažila zlanařit policisty z NOSPu do svých řad, v čemž zjevně moc neuspěla, i když do NOSPu a do JUDr. Štěpánka podpásově šili, až se z nich muselo kouřit. Možná proto se nyní po několika marných počátečních pokusech z roku 2007 znovu pokouší uchytit mezi příslušníky a zaměstnanci HZS ČR. Pomáhají jí v tom i naši dva členové ze severní Moravy, tedy jak o sobě občas píšou „zatím ještě členové OSH“. Jeden z nich (víme, kdo) dokonce jako anonym „y x“ občas vyzývá na Požárech hasiče „co ještě děláte v OSH, pojďte do UBS, já už tam jsem a je to super“, nebo „u HZS Zlínského již nová organizace UBS je a pracuje úžasně“. Jen jaksi kromě nadávek na jím vymýšlenou lenost OSH a chvály UBS zapomíná napsat, co je v OSH tak špatně a co ta UBS pro hasiče konkrétně dělá. A druhý můj „osobní kamarád“, Daneček, se zase specializuje na občasné zlostné dopisy, plné nadávek a otevřené nenávisti vůči vedení OSH a především mé osobě. Občas mi píše „však já vím, kolik vrcholní funkcionáři OSH berou a kolik platí svaz právnímu poradci, to by se členové divili“ . Podle mně se členové nediví, protože platit si předsedu OSH na úrovni ředitele ÚO a expresní právní poradnu mnohokrát levněji, než advokáta, svědčí o přístupu dobrého hospodáře a ne o rozmařilosti „za naše peníze“. Zatímnímu kolegovi , který se snaží celou svoji ZO přetáhnout do UBS ovšem jeho představu, že předseda OSH by měl v Praze bydlet ve stanu, jezdit po republice na kole a svoji práci dělat z lásky k hasičům zdarma asi nerozmluvím.
UBS se ráda chlubí cizím peřím – stačí se podívat např. na jejich web a záběry ze čtyřiceti tisícové demonstrace policistů, hasičů a státních zaměstnanců, kterou v září 2010 zorganizoval NOSP a OSH, bez jakékoliv pomoci UBS. Na jejím webu tehdy spíš probíhaly plané diskuse typu „demonstrace ano, či demonstrace ne“ a vedení do toho s námi nešlo. Fotogalerie na webu UBS musí ovšem v nezasvěceném návštěvníkovi budit dojem, že tuto i další demonstrace zorganizovala UBS.
Jiří Vítek v rozhovoru pro Požáry přiznává, že UBS je v krizi, že se tuto podle mně virtuální odborovou organizaci nepodařilo za pět let pořádně rozjet, natož stabilizovat a že její vedení je „vyhořelé“. Něco takového jsem kdysi dávno tehdejšímu předsedovi Milošovi Plechatému jako přátelské varování předpovídal, když jsem mu vysvětloval, že „na koleně“, neuvolněný a ještě zdarma práci odborového bosse dlouhodobě dělat nemůže, že si tak akorát zničí zdraví, možná i rodinu, že to povede do slepé uličky a že by raději měli nespokojenci v policii vstoupit do NOSPu. Myslím, že on se snažil, seč mohl, ale možná došlo na moje slova. J. Vítek uvádí, že UBS má asi 3000 členů, zatímco dosavadní několikátý předseda UBS Buřič ještě nedávno dramaticky líčil raketový vzestup členské základny a hovořil o pěti tisících členech. Zmrtvýchvstání UBS hodlá Vítek přivodit novými webovými stránkami, asi i videoklipy a vůbec moderním přístupem k P.R. To uznávám asi umí do určité míry vytvořit, nebo sehnat. Ale expresní bezplatnou právní poradnu pro členy, ani jejich zastupování před odvolacími senáty a před soudem, špičkové a přitom velmi levné úrazové a odpovědnostní pojištění, naprosto unikátní a poměrně bohatý vzájemný podpůrný fond a podobné výhody jako OSH, snad s výjimkou levnějších tarifů od Vodafonu nabídnout nemůže. A odborně připomínkovat legislativu a lobovat v parlamentu, na to rozhodně taky nemá. V době, kdy byl prezidentem pražských odborů to předvedl - byl jednou za Kalouskem (že by politika?) a nadšeně potom líčil, jak mu Kalousek slíbil pomoci s prosazením nového, samostatného služebního zákona, jen pro hasiče. A dál už na tom vysněném samostatném novém zákonu neudělal nic, jenom se zkrátka nechal opít těšínským jablíčkem. Ale nějaký výsledek Vítkova návštěva u Kalouska přece jen měla, na připomínkování zákona o služebním poměru jsme zůstali sami, odborová Praha nedělala nic. A prosadili jsme asi 8 změn k lepšímu, nebo zmírnění největších nespravedlností. Za všechny vzpomeňme 10% zvýšený tarif pro směnaře, na němž jsme se podíleli, snížení přesčasových hodina zdarma z Langerova vyhrožování že vše bude zdarma na 300 hodin a posléze jsme vybojovali další kompromis na 150 hodin atp. Dávat OSH nebo NOSPu za vinu oněch 150 hodin může jen blb, my jsme samozřejmě bojovali za to, aby zdarma nebyla ani hodina a nebýt nás, zůstalo by 300 hodin. Vše lze dohledat. A že jsme se mohli do parlamentu uběhat a jednali jsme se všemi odleva doprava a aspoň některé obroušení nejhorších managerských výmyslů v zákonu jsme docílili, na to jsem dodnes hrdý. Jaký člověk takovou činnost je schopen označit za politizaci odborů, to si myslím domyslíte sami. A přímo házet současnou podobu zákona na hasičské odbory může jen totální ignorant, což je myslím v tomto případě označení silně eufemistické. O jeho neznalosti svědčí třeba i to, že říká „Langerův zákon“ a on to byl Grossův zákon. A tak bych mohl pokračovat, ale myslím, že to nestojí za další komentáře.
Navíc jsem přesvědčen, že většina hasičů zas tak krátkou paměť nemá a že také vědí, co pro ně OSH již vykonal a dělá i nyní, v nejtěžších dobách (např. pomoci nalobovat sice již ne přidání, ale aspoň neubrání několika set mil. Kč dalo možná víc práce, než kdysi lobování za zmíněné změny a nezměny v návrhu zákona).
Ale možná budou pro zlepšení situace příslušníků bezpečnostních sborů stačit mediální výkřiky, hezké videoklipy na webu UBS, nebo ohnivé diskuse několika lidí na uzavřeném diskusním fóru UBS, kdo ví. K novým volbám svého předsedy (kolikátého za 5 let?) UBS nepotřebuje pořádat žádný sjezd, i když ho na jaro příštího roku (po kolikáté?) avizuje. Stačí se zaregistrovat jako nový člen, kliknout na internetu a zatím jediný kandidát, Jiří Vítek, který se vrátil do UBS, aby ji zachránil, bude zvolen novým předsedou. Přejme mu, aby mu to vyšlo lépe, než kdysi v Praze s jeho hasičskými „malými“ odbory.
Vladimír Mühlfeit ( od r. 1991 do roku 2008 předseda OSH)
P.S. Server Požáry cz. má naštěstí i objektivní redaktory, opravdové hasičské novináře, kteří než začnou „trpět dojmy“ o někom, si nejdříve něco o něm nastudují, ověří si historická fakta a určitě by se nebáli s ním udělat rozhovor.