Novela zákona 361/203 předložená místopředsedou sněmovny Ivanem Langerem.
Zákon ze dne …….. 2005, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění ...
Zákon
ze dne …….. 2005,
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 361/2003 sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto:
1. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 až 4 zní:
㤠2
Pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru
(1) Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru1).
(2) Ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru jedná a rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru odpovědný za činnost bezpečnostního sboru nebo z výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu2), a ve věcech služebního poměru ředitele Bezpečnostní informační služby jedná a rozhoduje vládou určený člen vlády, nestanoví-li zvláštní právní předpis3) jinak (dále jen „nadřízený ředitele bezpečnostního sboru“).
(3) Ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole nebo školském zařízení (dále jen „škola“), které nejsou organizační částí bezpečnostního sboru, jedná a rozhoduje nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole jednat a rozhodovat ředitel školy.
(4) Ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky povolaných k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)4), a příslušníků zařazených v Policejní akademii České republiky (dále jen „policejní akademie“) jedná a rozhoduje ministr vnitra. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků povolaných k plnění úkolů v ministerstvu jednat a rozhodovat vedoucí organizační části ministerstva a ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v policejní akademii rektor policejní akademie.
(5) Ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti mohou na žádost ředitele bezpečnostního sboru pověřit
a) ředitele organizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů jím řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu a
b) vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výluhovém příspěvku příslušníků.
(6) Nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, ředitel bezpečnostního sboru a osoby pověřené rozhodováním ve věcech služebního poměru podle odstavců 1, 3 až 5 jsou služebními funkcionáři.“
2. § 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Systemizace
(1) Systemizací se rozumí stanovení počtu služebních míst příslušníků a objemu prostředků na jejich služební příjmy.
(2) Návrh systemizace připravuje ředitel bezpečnostního sboru v součinnosti se svým nadřízeným. Návrh systemizace je zpracováván v souladu s úkoly, které plní bezpečnostní sbor podle zvláštního právního předpisu.
(3) Návrh systemizace Policie České republiky doplní ministr vnitra o návrh systemizace pro příslušníky povolané k plnění úkolů v ministerstvu a o návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole. Návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole připravuje ministr vnitra v součinnosti s rektorem a ředitelem školy.
(4) Návrh systemizace na příslušný kalendářní rok předkládá v předcházejícím roce ke schválení vládě nadřízený ředitele bezpečnostního sboru.
(5) Návrh organizační struktury bezpečnostního sboru připravuje ředitel bezpečnostního sboru a schvaluje jej podle vládou schválené systemizace nadřízený ředitele bezpečnostního sboru; v případě zpravodajské služby schvaluje organizační strukturu ředitel zpravodajské služby.“
3. V § 7 odst. 1 písm. b), c), d) a e) se slova „úplné střední, úplné střední odborné“ nahrazují slovy „střední s maturitní zkouškou“.
4. V § 7 odst. 1 písm. f) se slova „úplné střední, úplné střední odborné / vyšší odborné“ nahrazují slovy „střední s maturitní zkouškou / vyšší odborné“.
5. V § 19 odst. 2 větě první se slovo „a“ zrušuje a na konci věty se doplňují slova „a jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven“.
6. V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost zdravotní, fyzická nebo osobnostní.“
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
7. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro toto místo.“.
8. V § 32 odst. 1 se za písmeno c) doplňuje písmeno d), které zní: „d) který pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro dosavadní služební místo,“.
9. V § 48 odstavec 2 zní:
„(2) Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a 33 písm. a), na činnost znalce a tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad, na činnost v poradních orgánech vlády, na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou, sportovní, humanitární nebo charitativní, na činnost zastupitele, přísedícího u soudu, vedoucího a jiného pracovníka táborů pro děti a mládež, na správu vlastního majetku, na výdělečnou činnost při výkonu vazby, a dále na jinou výdělečnou činnost vykonávanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin v daném kalendářním roce a pokud tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů.“
10. V § 53 odst. 4 se v poslední větě tečka nahrazuje čárkou a za ní se doplňují slova „a režim služby podle odstavce 5.“.
11. V § 54 odst. 1 se slova „ , příslušníkovi ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 300 hodin ročně“ zrušují.
12. § 114 včetně nadpisu zní:
㤠114
Základní tarif
(1) Základní tarif je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, která je stanovena v měsíčních částkách za stanovenou dobu služby. Příslušník má nárok na základní tarif, který je stanoven pro tarifní třídu stanovenou pro služební místo a služební hodnost, do níž je jmenován, a pro tarifní stupeň, do kterého je zařazen.
(2) Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.“
13. § 115 včetně nadpisu zní:
㤠115
Stupnice základních tarifů
(1) Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních. Základní tarify v tarifních třídách se zvyšují oproti nižšímu základnímu tarifu o procentní přírůstek, který činí 9% ve druhé tarifní třídě, 10% ve třetí až sedmé tarifní třídě, 11% v osmé až deváté tarifní třídě a 13% v desáté a jedenácté tarifní třídě. Základní tarif ve dvanáctém tarifním stupni činí 1,5 násobek základního tarifu v prvním tarifním stupni. Základní tarify v tarifních stupních se oproti nejblíže nižšímu stupni zvyšují o shodný procentní přírůstek.
(2) Stupnice základních tarifů na rok 2006 jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto zákona.
(3) Stupnice základních tarifů na rok 2007 jsou uvedeny v příloze č. 3 tohoto zákona.
(4) Pro rok 2008 a roky následující činí základní tarif v páté tarifní třídě a šestém tarifním stupni vždy od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 1,15násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(5) Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.“
14. V § 122 odst. 2 se číslo „40“ nahrazuje číslem „60“.
15. V § 122 odst. 3 se číslo „80“ nahrazuje číslem „100“.
16. § 125 včetně nadpisu zní:
㤠125
Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas
(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 6 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, má nárok na část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu přesčas konal.
(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.“
17. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.“
18. V § 215 odst. 4 se slova „úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání“ nahrazují slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“.
19. V § 215 odst. 8 se slova „úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání“ nahrazují slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“.
20. V příloze v textu upravujícím 2., 3., 4., a 5. tarifní třídu se slova „ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ“ nahrazují slovy „STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU“.
21. V příloze v textu upravujícím 6. tarifní třídu se slova „ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ / VYŠŠÍ ODBORNÉ“ nahrazují slovy „STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU / VYŠŠÍ ODBORNÉ“.
22. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která zní:
Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2006
Dobapraxe Tar st. Tarifní Třída
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
do 3let 1 12020 13110 14430 15880 17470 19220 21150 23480 26070 29460 33290
do 6 let 2 12480 13610 14980 16460 18130 19950 21950 24370 27060 30580 34560
do 9 let 3 12950 14120 15540 17100 18810 20700 22770 25280 28070 31720 35850
do 12 let 4 13430 14640 16110 17730 19510 21470 23620 26220 29110 32900 37180
do 15let 5 13950 15210 16730 18410 20250 22280 24510 27210 30210 34140 38580
do 18let 6 14460 15770 17350 19090 21000 23100 25410 28210 31320 35400 40010
do 21 let 7 15010 16360 18000 19800 21790 23970 26370 29280 32510 36740 41520
do 24 let 8 15570 16980 18680 20550 22610 24880 27370 30390 33740 38130 43090
do 27 let 9 16150 17610 19380 21320 23460 25810 28400 31530 35000 39550 44700
do 30 let 10 16770 18280 20110 22120 24340 26780 29460 32710 36310 41040 46380
do 33 let 11 17390 18960 20860 22950 25250 27780 30560 33930 37670 42570 48110
nad 33 let 12 18040 19670 21640 23810 26200 28820 31710 35200 39080 44170 49920
23. Za přílohu č. 2 se doplňuje příloha č. 3, která zní:
Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2007
Dobapraxe Tar st. Tarifní třída
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
do 3let 1 12570 13700 15080 16600 18260 20090 22110 24540 27250 30790 34790
do 6 let 2 13050 14230 15660 17230 18950 20850 22940 25470 28280 31960 36120
do 9 let 3 13540 14760 16240 17870 19660 21640 23800 26420 29340 33150 37470
do 12 let 4 14040 15300 16840 18530 20390 22440 24690 27400 30420 34390 38860
do 15let 5 14580 15900 17490 19240 21170 23290 25620 28440 31570 35680 40320
do 18let 6 15120 16480 18140 19950 21950 24140 26560 29480 32730 37000 41820
do 21 let 7 15690 17100 18810 20700 22780 25050 27560 30600 33980 38400 43390
do 24 let 8 16280 17750 19530 21480 23630 26000 28610 31760 35260 39850 45030
do 27 let 9 16880 18410 20260 22280 24520 26980 29680 32950 36580 41330 46720
do 30 let 10 17530 19110 21020 23120 25440 27990 30790 34190 37950 42890 48470
do 33 let 11 18180 19820 21800 23990 26390 29040 31940 35460 39370 44490 50280
nad 33 let 12 18860 20560 22620 24890 27380 30120 33140 36790 40840 46160 52170
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Důvodová zpráva
Obecná část
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/20036 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, usiluje o zachování a posílení těch atributů kariérního systému, které zavedl platný a dosud neúčinný služební zákon. Jedná se zejména o odstranění rovnostářského principu zavedeného do praxe 16ti třídním platovým systémem, zakotvení jasných a zcela jednoznačných povinností příslušníků, zachování zvýšených požadavků na vzdělání příslušníků a zachování právní jistoty příslušníků v oblasti jejich odměňování, která bude dána zejména tím, že o výši služebních příjmů příslušníků nebude rozhodovat svým nařízením vláda, ale že způsob stanovení výše služebního příjmu bude vyplývat přímo ze zákona.
Návrh zákona dále směřuje k těmto základním cílům:
1. Návrh vede ke snížení nákladů státního rozpočtu v oblasti odměňování příslušníků a v oblasti jejich výsluhových nároků. Přijetím návrhu nedojde v oblasti odměňování k odpoutání kategorie příslušníků bezpečnostních sborů od kategorie zbývajících státních zaměstnanců.V části výsluhových nároků dojde ke snížení maximální výměry výsluhového příspěvku z 55% na 50% měsíčního služebního příjmu příslušníka. Současně dojde ke zmenšení percentuálního nárůstu výměry výsluhového příspěvku za šestnáctý a každý další rok služby.
2. Návrh zabraňuje skokovému růstu tarifů v roce 2007, kdy by se jinak do služebního příjmu příslušníků promítlo razantní zvýšení tarifních mezd v celé nepodnikatelské sféře v roce 2005. Z tohoto důvodu návrh přímo stanoví stupnici základních tarifů pro rok 2006 a 2007. Takto stanovené stupnice základních tarifů respektují vládou schválený 4,5% růst objemu mzdových prostředků v nepodnikatelské sféře. Návrh dále stanoví způsob výpočtu tarifní mzdy počínaje rokem 2008, když základní tarif určuje jako 1,15násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
3. Návrh zabraňuje vzniku takové situace, při které by celý služební příjem příslušníka byl tvořen pouze nárokovými složkami. Naopak se snaží o posílení jednotlivých nenárokových součástí služebního příjmu. Vychází přitom ze zásady, že je třeba přesně rozlišovat mezi výkonností jednotlivých příslušníků a diferencovaně odměňovat ty příslušníky, kteří vykonávají službu v mimořádné kvalitě či mimořádném rozsahu. Tento nerovnostářský přístup by měl být jednou ze základních zásad, na kterých by měl služební zákon spočívat.
Zvláštní část
K bodu 1
Návrh upřesňuje problematiku jednání a rozhodování ve věcech služebního poměru. Ustanovení odstavce 3 je přitom určitou výjimkou z odstavce 1, podle kterého ve služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v zásadě jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru. Výjimka v odstavci 3 je odůvodněná při jednání a rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů zařazených ve škole nebo školském zařízení Ministerstva vnitra. Není však věcně odůvodněná v případech, kdy jsou nebo budou tyto školy nebo školská zařízení organizačně začleněná do bezpečnostního sboru. Uvedené ustanovení se týká zejména Hasičského záchranného sboru České republiky, jehož součástí je [podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb.] též Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. Novela tohoto ustanovení by rovněž mohla navodit širší diskusi o tom, zda by obdobné řešení nebylo vhodné i v případě právního postavení středních policejních škol – pokud by tyto byly organizačně začleněny do bezpečnostního sboru, mohlo by to vést ke zkvalitnění řídící práce i pedagogické činnosti (přímé řízení bezpečnostním sborem a nikoliv nepřímé ministerstvem vnitra, výuka zajišťovaná příslušníky bezpečnostního sboru apod.).
V odstavci 4 návrh zpřesňuje pravomoci ministra vnitra ve vztahu k příslušníkům povolaným k plnění úkolů v ministerstvu a k příslušníkům zařazeným v policejní akademii.
K bodu 2
Návrh v několika bodech upřesňuje pojem „systemizace“. Nezabývá se však myšlenkou, že by v rámci systemizace měla vláda schvalovat také plánovaný počet služebních míst pro příslušníky zařazené v zálohách, neboť tato myšlenka může v praxi přinést řadu obtíží. Velké množství životních situací, které povedou k zařazení příslušníka do některé ze záloh, totiž nelze dopředu naplánovat a proto ani podchytit v systemizaci. To může nastat například u zálohy pro studující (zejména v prvním roce studia a v případě předčasného ukončení studia i v jeho posledním roce), zálohy pro přechodně nezařazené (především v případě zařazení do zálohy z důvodu zániku platnosti osvědčení u příslušníků určených ke styku s utajovanými skutečnostmi) a zálohy neplacené (případy udělení služebního volna na dobu delší než jeden měsíc např. z vážných rodinných důvodů).
K bodům 3 a 4
Návrh reaguje na skutečnost, že od 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který definuje jiným způsobem jednotlivé stupně vzdělávání. Cílem návrhu v tomto bodě je nastolit terminologickou jednotnost příslušných ustanovení zákona a školského zákona.
K bodům 5 a 6
Návrh reaguje na skutečnost, že v současné době nelze u některých kategorií příslušníků, u nichž by to bylo přínosem, stanovit vyšší požadavky na zdravotní, fyzickou či osobnostní způsobilost, přičemž tyto zvýšené nároky nelze chápat jako další odborný požadavek ve smyslu odstavce 5. V praxi se může jednat např. o zvýšené zdravotní, fyzické či osobnostní nároky na příslušníky Policie České republiky vykonávající službu v zásahových jednotkách či na příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky vykonávající náročnou činnost v lezeckých skupinách nebo činnost leteckých záchranářů. Návrh proto doplňuje, že příslušník musí pro služební místo, na které je ustanoven, vedle stupně vzdělání a oboru nebo zaměření vzdělání splňovat též jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven. Termín „jiný zvláštní požadavek“ je potom jednoznačně definován v novém odstavci 6. V důsledku této změny se dosavadní odstavec 6 nově označuje jako odstavec 7.
K bodům 7 a 8
V ustanovení § 25 odst. 1 písm. c) reaguje návrh na řadu praktických poznatků, podle kterých ztráta zdravotní, fyzické či osobnostní způsobilosti nemusí nezbytně vyvolávat potřebu ukončení služebního poměru příslušníka. Návrh proto zavádí možnost převést takto nezpůsobilého příslušníka na jiné, jeho způsobilosti přiměřené služební místo. Na tento návrh pak navazuje úprava § 32, který řeší situaci, kdy daný příslušník je nezpůsobilý ze zdravotního, fyzického či osobnostního hlediska zastávat dané služební místo (současně se však nejedná o dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost ani o osobnostní nezpůsobilost k výkonu služby, tedy případy, na které pamatuje § 42 odst. 1 zákona upravující propuštění ze služebního poměru), avšak příslušníka není možné zařadit na místo pro něj vhodné např. proto, že žádné takové služební místo není v daném okamžiku neobsazené. V takovém případě by měl být příslušník zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené a důvod pro jeho propuštění by nastal až po uplynutí 3 měsíců od okamžiku zařazení do této zálohy, podobně jako u příslušníků, kterým zanikla platnost pro seznamování se s utajovanými skutečnostmi.
K bodu 9
Návrh vychází z myšlenky obecného zákazu jiné výdělečné činnosti, který je doplněn taxativním výčtem činností povolených. Mezi povolenými činnostmi jsou v prvé řadě činnosti, jejichž výkon občanům zaručuje ústava a listina základních práv a svobod (činnost vědecká, pedagogická, publicistická, literární, umělecká, či správa vlastního majetku). Dále pak činnosti, u kterých jejich společenský přínos jednoznačně dominuje nad případnými obtížemi a nebezpečími spojenými s výkonem těchto činností ze strany příslušníků, potažmo činnosti, které mohou nepřímým způsobem zvyšovat kredit příslušníků bezpečnostních sborů v očích veřejnosti (činnost přísedícího u soudu, činnost zastupitele, vedoucího a jiného pracovníka táborů pro děti a mládež, činnost znalce a tlumočníka, činnost v poradních orgánech vlády, činnost sportovní, humanitární nebo charitativní). V neposlední řadě je zde uvedena výdělečná činnost prováděná na základě dohody o provedení práce a v omezeném (předem známém) rozsahu 100 hodin ročně též na základě dohody o pracovní činnosti, neboť u tohoto typu výdělečné činnosti nelze z důvodu jejího omezeného rozsahu předpokládat ohrožení schopnosti příslušníka řádně plnit služební povinnosti. Ani tato činnost v omezeném rozsahu však nesmí v praxi navodit střet zájmů.
K bodu 10
Návrh se snaží upřesnit stávající znění § 53 odst. 4 zákona. Určuje, že služba příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, u kterých na výkon služby v trvání 16 hodin bezprostředně navazuje služební pohotovost v délce 8 hodin, má charakter nepřetržitého režimu služby.
K bodu 11
Návrh sjednocuje rozsah služby přesčas u všech kategorií příslušníků na 150 hodin ročně. Dochází tak k odstranění nepoměru mezi rozsahem služby přesčas u příslušníků v dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém režimu služby (300 hodin ročně) a příslušníků ostatních (150 hodin ročně). Na toto ustanovení pak reaguje úprava § 114 a § 125.
K bodu 12 a 13
Návrh vychází z obecného zadání, kterým je snížení finanční náročnosti systému. Návrh tak v prvé řadě zabraňuje skokovému růstu tarifů v roce 2007, kdy by se jinak do služebního příjmu příslušníků promítlo skokové zvýšení tarifních mezd v celé nepodnikatelské sféře v roce 2005.
Stupnice základních tarifů pro rok 2006, jak ji určuje příloha č. 2 zákona, přitom vychází z předpokládaného růstu objemu mzdových prostředků o 4,5% ročně. V návrhu přitom zůstává zakotven progresivní růst mezi jednotlivými tarifními třídami. Tato konstrukce musí být nutně zachována zejména proto, že při velmi omezených fiskálních mantinelech se jedná o jeden z posledních atributů kariérního řádu. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že v současném 16ti třídním systému představuje nejvyšší (tj. šestnáctá) platová třída téměř 3,5 násobek platové třídy nejnižší, zatímco v předkládaném návrhu činí tento rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší platovou třídou pouze 2,7 násobek a ve vládním návrhu dokonce jen 2,2 násobek. K zachování progresivního růstu musí dojít i za cenu toho, že u některých nových příslušníků (zejména v nižších tarifních třídách) může dojít k mírnému poklesu tarifní mzdy. V žádném případě však nemusí dojít k propadu celkového služebního příjmu takovéhoto příslušníka, neboť výši celkového služebního příjmu lze regulovat i pomocí nadtarifních složek. Není přitom možno připustit situaci navozenou zavedením 16ti třídního platového systému a nesystémovým 20% zvýšením tarifů v roce 2005, směřujícím nejen k totální nivelizaci platů, ale také k faktickému odbourání jakýchkoliv nadtarifních (tj. motivačních) složek služebních příjmů.
Návrh dále zavádí zjednodušení spočívající ve spojení koeficientu násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře za rok 2003 se zvýšením základního tarifu o 40%. Při tomto zjednodušení došlo rovněž ke změně koeficientu 1 na koeficient 0,9 a to zejména z důvodů fiskálních.
Stupnice základních tarifů pro rok 2007 určená v příloze č. 3 zákona představuje oproti roku 2006 zvýšení o 4,5 %, což je číslo totožné s valorizačním nárůstem předpokládaným vládou.
Počínaje rokem 2008 dochází k navázání tarifního platu příslušníků na průměrnou mzdu fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosaženou za předminulý kalendářní rok a k zavedení koeficientu 1,15. Jedná se o koeficient reagující na vývoj průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře v letech 2003 – 2005 a předpokládá dodržení vládního závazku 4,5% růstu hladiny služebních příjmů i v letech následujících. Tímto ustanovením dochází k zakotvení platového automatu, který je jedním ze základních principů kariérního systému. Tento princip je nutné zachovat zejména z důvodu zabránění případné politizace bezpečnostních sborů.
Z důvodů fiskálních dochází rovněž k odstranění percentuelního navýšení základních tarifů u některých kategorií příslušníků, tedy u příslušníků vykonávajících směnnou službu, příslušníků zařazených v organizační části, která řídí bezpečnostní sbor, a příslušníků zpravodajských služeb (zákon dosud předpokládal desetiprocentní zvýšení jejich základních tarifů oproti základním tarifům ostatních příslušníků). U příslušníků vykonávajících směnnou službu se tak děje zejména proto, že stávající znění zákona chápalo tento typ navýšení jako kompenzaci za omezení těchto příslušníků, spočívající v zákonem předpokládané možnosti odsloužit 300 hodin neplacených přesčasů ročně (na rozdíl od ostatních příslušníků, u kterých zákon stanovil limit pouze 150 hodin ročně). Protože došlo ke sjednocení limitu přesčasů u všech kategorií příslušníků, příplatek k základnímu tarifu u směnových příslušníků se stal kontraproduktivním. V případě příslušníků zařazených v organizační části, která řídí bezpečnostní sbor, a příslušníků zpravodajských služeb dochází k odstranění toho navýšení (vedle důvodů fiskálních) rovněž s poukazem na snahu o zavedení systému rovného odměňování všech příslušníků, tak aby žádná kategorie příslušníků nebyla bezdůvodně zvýhodňována pouze na základě např. místa výkonu práce či rozvržení pracovní doby .
Návrh respektuje všechny základní pilíře, na kterých je služební zákon vystavěn, tedy:
a) kariérní princip – tj. služební příjem příslušníků je stanoven tak, aby příslušníky motivoval ke zvyšování kvalifikace a k budování kariéry v rámci bezpečnostního sboru
b) práva a povinnosti, včetně způsobu odměňování, jsou určeny zákonem, nikoliv vládním nařízením
c) právní jistota příslušníků – tj. příslušníci bezpečnostních sborů v každém okamžiku vědí, jaký služební příjem budou za svoji činnost u bezpečnostního sboru dostávat, a to nejen v současnosti, ale i v budoucnu
d) vyváženost povinností a nároků, které jsou na příslušníky kladeny, a práv a výhod, které jsou na druhé straně příslušníkům poskytovány.
K bodům 14 a 15
Návrh je obecně veden snahou o posílení nadtarifních (nenárokových) složek služebního příjmu. Jedním z cílů návrhu je rovněž změna poměru mezi nárokovými a nenárokovými složkami služebního příjmu ve prospěch složek uvedených na druhém místě. Zvýšení procentní výměry osobního příplatku ze základního tarifu příslušníka směřuje k naplnění tohoto cíle.
K bodu 16
Návrh reaguje na změny § 54 a § 114. Návrh přitom jednoznačně upřednostňuje čerpání náhradního volna před poskytování služebního příjmu za službu přesčas. K čerpání náhradního volna bude moci dojít v době 6 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas.
K bodu 17
Návrh předpokládá nerovnoměrné zvyšování výměry výsluhového příspěvku. Východiskem je 20 % za 15 let služby – za 16. a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se výměra výsluhového příspěvku zvyšuje o 3 %, za 21. a každý další ukončený rok o 2 % a za 26. a každý další ukončený rok o 1 %. Maximální výměry výsluhového příspěvku je tak dosaženo po 30 letech. Tato varianta vychází ze stávajícího textu zákona, ve srovnání s tímto textem se však jedná o variantu úspornější. Návrhem dochází k výraznějšímu motivování příslušníků k setrvání ve služebním poměru v letech, kdy je příslušník nejvýkonnější a kdy se předpokládá jeho možné uplatnění na trhu práce (35 let věku). Naopak po více než 30 letech služby (tj. nad 50 let věku) už výsluhové nároky stoupat nebudou vůbec a budou tak motivovat příslušníka spíše k odchodu ze služebního poměru. V případě potřeby dosažení dalších úspor prostředků vyplácených na výluhové náležitosti je možné diskutovat o případném snížení percentuelní výměry výluhového příspěvku, v žádném případě však nelze uvažovat o zavedení maximální výše výluhového příspěvku ve formě pevného stropu (který by navodil výraznou nerovnost ve vyplácení výsluhových náležitostí příslušníkům v různých služebních hodnostech).
K bodům 18 až 21
Návrh vychází ze změn navržených v bodech 3 a 4. Jedná se tedy o reakci na skutečnost, že od 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který definuje jiným způsobem jednotlivé stupně vzdělávání.
K bodům 22 a 23
Jedná se o důsledek změny navržené v bodech 12 a 13, kdy návrh předpokládá existenci stupnice základních tarifů na rok 2006 a stupnici základních tarifů na rok 2007.
Naši partneři
