Novela důchodového zákona je schválena
Zákon č.306/2008 ze dne 21.8.2008, kterým se mění zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění ...
Zákon č.306/2008 ze dne 21.8.2008, kterým se mění zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů byl zveřejněn ve Sbírce zákonů, ročník 2008, částka 99
Počátkem srpna 2008 podepsal prezident novelu zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některých dalších zákonů, kterou předtím schválila 25.6.2008 PSP ČR a 17. 7. 2008 Senát ČR. Tímto aktem tak došlo k definitivnímu schválení této kontroverzní novely, kterou ČMKOS zásadně odmítla a proti níž byla zaměřena i demonstrace organizovaná ČMKOS před Úřadem vlády ČR pod heslem „Proti penzím in memoriam a chudobě ve stáří“ dne 28.5.2008 a jíž se, vedle dalšího okruhu problémů, týkala i celokonfederační výstražná stávka, která se uskutečnila dne 24.6.2008.
Při projednávání novely zákona v PSP ČR byly uplatněny prostřednictvím poslanců některých parlamentních stran pozměňovací návrhy zpracované ČMKOS. Ty měly zmírnit vládou navržené restriktivní parametrické změny. V Senátu ČR je také prezentoval Milan Štěch, předseda ČMKOS. Současně zopakoval odmítavé stanovisko ČMKOS k této restriktivní novele a podrobil kritice navrhované parametrické změny s uvedením důvodů, proč by neměly být přijaty. Vzhledem k současnému politickému složení PSP ČR a Senátu ČR se však pozměňovací návrhy nepodařilo prosadit.
V PSP ČR vyslovilo souhlas s vládním návrhem z přítomných 186 poslanců 95, proti návrhu hlasovalo 91 poslanců. Novela zákona, která upravuje tak významnou oblast jako je důchodové pojištění a jejíž přijetí ovlivní život a úroveň zabezpečení ve stáří a při invaliditě celých budoucích generací, tak byla schválena těsnou většinou. To je dokladem toho, že nebyla přijata na základě celospolečenského konsensu, k jehož hledání a nalezení ČMKOS vládu a koalici opakovaně vyzývala. Přijetí návrhu zákona podpořili v PSP pouze poslanci koaličních stran, vč. všech přítomných zástupců KDU-ČSL a Strany zelených. Všichni přítomní poslanci opozice, tj. ČSSD a KSČM, hlasovali v PSP proti přijetí návrhu zákona. V Senátu tomu bylo obdobně, když žádný ze senátorů opozice vládní návrh zákona nepodpořil.
Znamená to:
1. Další postupné zvyšování důchodového věku na
a) 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, které vychovaly 1 dítě,
b) 64 let pro ženy, které vychovaly 2 děti,
c) 63 let pro ženy, které vychovaly 3 děti, a
d) 62 let pro ženy, které vychovaly aspoň 4 děti
(podle současné právní úpravy měl důchodový věk po 31.12.2012 činit u mužů a bezdětných žen 63 let, u žen s 1 dítětem 62 let, s 2 dětmi 61 let, 3 nebo 4 dětmi 60 let a s alespoň 5 dětmi 59 let).
Důchodového věku 65 let by dosáhli v roce 2030 poprvé muži a bezdětné ženy narozené v roce 1965, a v roce 2031 ženy narozené v roce 1966, které vychovaly 1 dítě.
2. Prodloužení potřebné doby pojištění z 25 na 35 roků, vč. zápočtu náhradních dob
Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod se má postupně zvyšovat. Získání „pouze“ 25 let má postačovat pojištěnci, který dosáhne důchodový věk před rokem 2010. Ale ten, kdo dovrší důchodový věk v roce 2010, již musí získat nejméně 26 let doby pojištění a ten, kdo např. v roce 2015, 31 let doby pojištění. Aspoň 35 let doby pojištění pak musí získat pojištěnec, který dosáhne důchodového věku po roce 2018.
Pojištěnci, který by nezískal tuto dobu pojištění, vznikne na starobní důchod nárok také tehdy, jestliže získá aspoň 30 let doby pojištění, ale bez zápočtu náhradních dob.
3. Prodloužení potřebné doby pojištění z 15 na 20 let
Podle stávající právní úpravy vznikne nárok na starobní důchod také tomu, kdo získal aspoň 15 let doby pojištění a dosáhl věku 65 let. Tato potřebná doba pojištění se má prodloužit na 20 let a věková hranice 65 let na věk o 5 let vyšší, než je důchodový věk muže stejného data narození. Znamená to např., že bude-li důchodový věk muže stejného data narození 65 let, vznikne nárok na starobní důchod při získání aspoň 20 let doby pojištění až dosažením 70 let věku.
4. Hodnocení náhradních dob pro nárok na důchod pouze 80 %
S výjimkou doby péče o dítě do 4 let věku a o bezmocnou nebo závislou osobu a doby výkonu základní vojenské služby se mají náhradní doby pojištění pro nárok na důchod hodnotit pouze 80 % (na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy se hodnotí plně, tj. 100 %). Tento způsob hodnocení náhradních dob ve snížené výměře se má týkat případů, kdy nárok na důchod vznikne po roce 2018.
5.Nehodnocení doby studia pro důchod
Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole získaná po roce 2009 se nemá jako náhradní doba pojištění pro důchod hodnotit. Jako dobu účasti na důchodovém pojištění bude možné tuto dobu studia hodnotit pouze prostřednictvím institutu „dobrovolného důchodového pojištění“, které si pojištěnec bude muset zaplatit (doba studia získaná před 1.1.1996 po skončení povinné školní docházky před dovršením 18 let věku by se měla nadále hodnotit plně, tj. 100 %, a doba studia získaná po 18 roce věku před účinností novely, tj. před 1.1.2010, 80 %, a to prvních 6 let tohoto studia).
6. Umožnění dřívějšího odchodu do důchodu a zvýšení sankcí za tento odchod
Má být umožněno pojištěnci, který dosáhl alespoň 60 let věku a jehož důchodový věk činí alespoň 63 let, přiznání trvale kráceného předčasného starobního důchodu již od 60 let (tzn. při důchodovém věku 63 let o 3 roky dříve, 64 let o 4 roky dříve a 65 let o 5 roků dříve).
Současně se však mají zvýšit sankce za předčasný odchod do důchodu. Procentní výměra předčasného starobního důchodu se má snižovat za každých i započatých 90 kalendářních dnů od jeho přiznání do dosažení důchodového věku o 0,9 % za prvních 720 kalendářních dnů (2 roky) a o 1,5 % za období od 721. kalendářního dne (od 3. roku). Při odchodu do starobního důchodu o 5 let dříve se tak sníží procentní výměra předčasného starobního důchodu pojištěnci téměř o 27 % výpočtového základu.
7. Nový typ invalidního důchodu
Částečné a plné invalidní důchody mají být nahrazeny jedním typem invalidního důchodu, který má být členěn podle poklesu pracovní schopnosti do tří stupňů. Vzhledem k připomínkám ČMKOS a organizací zdravotně znevýhodněných občanů byla do zákona pojata ochranná lhůta. V tom smyslu, že výše plného invalidního důchodu přiznaného před 1.1.2010 bude moci být snížena až od třinácté důchodové splátky a výše částečného invalidního důchodu přiznaného před 1.1.2010 musí být zachována.
8. Změna invalidního důchodu na starobní v 65 letech
Nově má nárok na invalidní důchod také zaniknout dnem, kterým poživatel invalidního důchodu dosáhl 65 let. Tímto dnem mu vznikne nárok na starobní důchod.
9. Zvýšení věkové hranice pro „trvalý“ nárok na vdovský a vdovecký důchod
Věková hranice 55 let (vdovy) a 58 let (vdovci) pro „trvalý“ nárok na vdovský nebo vdovecký důchod se má zvýšit na „věk o 4 roky nižší, než je důchodový věk pro muže stejného data narození“. Znamená to např., že bude-li důchodový věk muže stejného data narození 65 let, vznikne vdově nebo vdovci „trvalý“ nárok na vdovský nebo vdovecký důchod až při dovršení 61 let.
10. Výdělečná činnost při pobírání poloviny starobního důchodu
Má být umožněno, vedle již existující možnosti souběhu výdělečné činnosti s pobíráním starobního důchodu, po vzniku nároku na starobní důchod vykonávat výdělečnou činnost a vedle toho pobírat jen 1/2 starobního důchodu. S tím, že za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti se zvýší procentní výměra starobního důchodu o 1,5 % výpočtového základu.
11. Přepočet starobního důchodu za další výdělečnou činnost
Pokud jde o souběh výdělečné činnosti s pobíráním starobního důchodu (v plné, nikoliv poloviční výši) po vzniku nároku na starobní důchod, jak je již dnes upraven zákonem, má být umožněn po uplynutí 2 let výdělečné činnosti nebo po jejím skončení přepočet výše starobního důchodu. A to tak, že za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti se zvýší procentní výměra starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Také se ruší podmínka sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle na dobu 1 roku.
Poznámka: vedle těchto možností výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod zůstává zachována možnost být po vzniku nároku na starobní důchod výdělečně činný bez pobírání starobního nebo plného invalidního důchodu a zvyšovat si tak procentní výměru důchodu za každých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu.
Ing. Nagaj.Při projednávání novely zákona v PSP ČR byly uplatněny prostřednictvím poslanců některých parlamentních stran pozměňovací návrhy zpracované ČMKOS. Ty měly zmírnit vládou navržené restriktivní parametrické změny. V Senátu ČR je také prezentoval Milan Štěch, předseda ČMKOS. Současně zopakoval odmítavé stanovisko ČMKOS k této restriktivní novele a podrobil kritice navrhované parametrické změny s uvedením důvodů, proč by neměly být přijaty. Vzhledem k současnému politickému složení PSP ČR a Senátu ČR se však pozměňovací návrhy nepodařilo prosadit.
V PSP ČR vyslovilo souhlas s vládním návrhem z přítomných 186 poslanců 95, proti návrhu hlasovalo 91 poslanců. Novela zákona, která upravuje tak významnou oblast jako je důchodové pojištění a jejíž přijetí ovlivní život a úroveň zabezpečení ve stáří a při invaliditě celých budoucích generací, tak byla schválena těsnou většinou. To je dokladem toho, že nebyla přijata na základě celospolečenského konsensu, k jehož hledání a nalezení ČMKOS vládu a koalici opakovaně vyzývala. Přijetí návrhu zákona podpořili v PSP pouze poslanci koaličních stran, vč. všech přítomných zástupců KDU-ČSL a Strany zelených. Všichni přítomní poslanci opozice, tj. ČSSD a KSČM, hlasovali v PSP proti přijetí návrhu zákona. V Senátu tomu bylo obdobně, když žádný ze senátorů opozice vládní návrh zákona nepodpořil.
Znamená to:
1. Další postupné zvyšování důchodového věku na
a) 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, které vychovaly 1 dítě,
b) 64 let pro ženy, které vychovaly 2 děti,
c) 63 let pro ženy, které vychovaly 3 děti, a
d) 62 let pro ženy, které vychovaly aspoň 4 děti
(podle současné právní úpravy měl důchodový věk po 31.12.2012 činit u mužů a bezdětných žen 63 let, u žen s 1 dítětem 62 let, s 2 dětmi 61 let, 3 nebo 4 dětmi 60 let a s alespoň 5 dětmi 59 let).
Důchodového věku 65 let by dosáhli v roce 2030 poprvé muži a bezdětné ženy narozené v roce 1965, a v roce 2031 ženy narozené v roce 1966, které vychovaly 1 dítě.
2. Prodloužení potřebné doby pojištění z 25 na 35 roků, vč. zápočtu náhradních dob
Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod se má postupně zvyšovat. Získání „pouze“ 25 let má postačovat pojištěnci, který dosáhne důchodový věk před rokem 2010. Ale ten, kdo dovrší důchodový věk v roce 2010, již musí získat nejméně 26 let doby pojištění a ten, kdo např. v roce 2015, 31 let doby pojištění. Aspoň 35 let doby pojištění pak musí získat pojištěnec, který dosáhne důchodového věku po roce 2018.
Pojištěnci, který by nezískal tuto dobu pojištění, vznikne na starobní důchod nárok také tehdy, jestliže získá aspoň 30 let doby pojištění, ale bez zápočtu náhradních dob.
3. Prodloužení potřebné doby pojištění z 15 na 20 let
Podle stávající právní úpravy vznikne nárok na starobní důchod také tomu, kdo získal aspoň 15 let doby pojištění a dosáhl věku 65 let. Tato potřebná doba pojištění se má prodloužit na 20 let a věková hranice 65 let na věk o 5 let vyšší, než je důchodový věk muže stejného data narození. Znamená to např., že bude-li důchodový věk muže stejného data narození 65 let, vznikne nárok na starobní důchod při získání aspoň 20 let doby pojištění až dosažením 70 let věku.
4. Hodnocení náhradních dob pro nárok na důchod pouze 80 %
S výjimkou doby péče o dítě do 4 let věku a o bezmocnou nebo závislou osobu a doby výkonu základní vojenské služby se mají náhradní doby pojištění pro nárok na důchod hodnotit pouze 80 % (na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy se hodnotí plně, tj. 100 %). Tento způsob hodnocení náhradních dob ve snížené výměře se má týkat případů, kdy nárok na důchod vznikne po roce 2018.
5.Nehodnocení doby studia pro důchod
Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole získaná po roce 2009 se nemá jako náhradní doba pojištění pro důchod hodnotit. Jako dobu účasti na důchodovém pojištění bude možné tuto dobu studia hodnotit pouze prostřednictvím institutu „dobrovolného důchodového pojištění“, které si pojištěnec bude muset zaplatit (doba studia získaná před 1.1.1996 po skončení povinné školní docházky před dovršením 18 let věku by se měla nadále hodnotit plně, tj. 100 %, a doba studia získaná po 18 roce věku před účinností novely, tj. před 1.1.2010, 80 %, a to prvních 6 let tohoto studia).
6. Umožnění dřívějšího odchodu do důchodu a zvýšení sankcí za tento odchod
Má být umožněno pojištěnci, který dosáhl alespoň 60 let věku a jehož důchodový věk činí alespoň 63 let, přiznání trvale kráceného předčasného starobního důchodu již od 60 let (tzn. při důchodovém věku 63 let o 3 roky dříve, 64 let o 4 roky dříve a 65 let o 5 roků dříve).
Současně se však mají zvýšit sankce za předčasný odchod do důchodu. Procentní výměra předčasného starobního důchodu se má snižovat za každých i započatých 90 kalendářních dnů od jeho přiznání do dosažení důchodového věku o 0,9 % za prvních 720 kalendářních dnů (2 roky) a o 1,5 % za období od 721. kalendářního dne (od 3. roku). Při odchodu do starobního důchodu o 5 let dříve se tak sníží procentní výměra předčasného starobního důchodu pojištěnci téměř o 27 % výpočtového základu.
7. Nový typ invalidního důchodu
Částečné a plné invalidní důchody mají být nahrazeny jedním typem invalidního důchodu, který má být členěn podle poklesu pracovní schopnosti do tří stupňů. Vzhledem k připomínkám ČMKOS a organizací zdravotně znevýhodněných občanů byla do zákona pojata ochranná lhůta. V tom smyslu, že výše plného invalidního důchodu přiznaného před 1.1.2010 bude moci být snížena až od třinácté důchodové splátky a výše částečného invalidního důchodu přiznaného před 1.1.2010 musí být zachována.
8. Změna invalidního důchodu na starobní v 65 letech
Nově má nárok na invalidní důchod také zaniknout dnem, kterým poživatel invalidního důchodu dosáhl 65 let. Tímto dnem mu vznikne nárok na starobní důchod.
9. Zvýšení věkové hranice pro „trvalý“ nárok na vdovský a vdovecký důchod
Věková hranice 55 let (vdovy) a 58 let (vdovci) pro „trvalý“ nárok na vdovský nebo vdovecký důchod se má zvýšit na „věk o 4 roky nižší, než je důchodový věk pro muže stejného data narození“. Znamená to např., že bude-li důchodový věk muže stejného data narození 65 let, vznikne vdově nebo vdovci „trvalý“ nárok na vdovský nebo vdovecký důchod až při dovršení 61 let.
10. Výdělečná činnost při pobírání poloviny starobního důchodu
Má být umožněno, vedle již existující možnosti souběhu výdělečné činnosti s pobíráním starobního důchodu, po vzniku nároku na starobní důchod vykonávat výdělečnou činnost a vedle toho pobírat jen 1/2 starobního důchodu. S tím, že za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti se zvýší procentní výměra starobního důchodu o 1,5 % výpočtového základu.
11. Přepočet starobního důchodu za další výdělečnou činnost
Pokud jde o souběh výdělečné činnosti s pobíráním starobního důchodu (v plné, nikoliv poloviční výši) po vzniku nároku na starobní důchod, jak je již dnes upraven zákonem, má být umožněn po uplynutí 2 let výdělečné činnosti nebo po jejím skončení přepočet výše starobního důchodu. A to tak, že za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti se zvýší procentní výměra starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Také se ruší podmínka sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle na dobu 1 roku.
Poznámka: vedle těchto možností výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod zůstává zachována možnost být po vzniku nároku na starobní důchod výdělečně činný bez pobírání starobního nebo plného invalidního důchodu a zvyšovat si tak procentní výměru důchodu za každých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu.
Naši partneři
