Nemocenská od 1.1.2010

 Nové redukční hranice u náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti od 1.1.2010Podle odst. 2 § 192 zákoníku práce se pro účely náhrady ...

Nové redukční hranice u náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti od 1.1.2010

Podle odst. 2 § 192 zákoníku práce se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.

Pro rok 2010 platí pro nemocenské tyto redukční hranice:
I. ….. 791 Kč,
II. ….1186 Kč,
III. 2 371 Kč.
Pro účely výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti platí tyto redukční hranice :
791 x 0,175 = 138,43 Kč,
1 186 x 0,175 = 207,55 Kč,
2 371 x 0,175 = 414,93 Kč.
S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku podle postupu platného pro redukci denního vyměřovacího základu u nemocenského:
do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
138,43 x 90 % = 124,59 Kč
(207,55 – 138,43) x 60 % = 41,47 Kč
(414,93 – 207,55) x 30 % = 62,21 Kč
Maximální redukovaný průměrný výdělek činí …….124,59 + 41,47 + 62,21 = 228,27 Kč.
Protože zákon nestanoví způsob zaokrouhlování dílčích výsledků, lze postupovat i takto:
138,43 x 90 % = 124,587 Kč
(207,55 –138,43) x 60 % = 41,472Kč
(414,93 – 207,55) x 30 % = 62,214 Kč
124,587 + 41,472 + 62,214 = 228,273 Kč
Náhrada mzdy při DPN náleží ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, tj. maximálně 228,27 x 60 % = 136,96 Kč za hodinu. Stejný výsledek dostaneme i v případě, když použijeme dílčí výsledky s vyšším počtem desetinných míst…… 228,273 x 60% = 136,964 Kč, po zaokrouhlení 136,96 Kč.
Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, tj. maximálně 136,96 Kč za hodinu ( a to již od 9.10.2009 – viz. zákon 326/2009 Sb.) . Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP) nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s §192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.
Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn ( již od 9. 10. 2009 – viz zákon č. 326/2009 Sb.).

Příklad:
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 376,46 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranici.
Redukce se provede takto:
Částka do 138,43 Kč se započte ve výši 90 %, tj. 124,59 Kč. Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %, tj. (207,55 – 138,43) x 60 % = 41,47 Kč
(Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30 %, tj.(376,46 – 207,55) x 30 % = 50,67 Kč
Redukovaný průměrný výdělek činí
124,59 + 41,47 + 50,67 = 216,73 Kč.
Náhrada mzdy při DPN ve výši 60%
216,73 x 60 % = 130,04 Kč za hodinu.
V případě, že by DPN trvala 24 kalendářních dnů, pak zaměstnanec obdrží náhradu za pracovní dny, které spadnou do období prvních 14 dnů DPN s výjimkou karenční doby.
Předpokládejme, že zaměstnanec neodpracoval v těchto 14 kalendářních dnech 10 směn po 8 hodinách, přičemž za první tři pracovní dny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn mu náhrada nenálež, bude výše náhrady mzdy činit (10 – 3) x 8 x 130,04 Kč = 7 282,24 Kč, po zaokrouhlení 7 282 Kč nebo 7 283 Kč.
Od 15. kalendářního dne mu bude náležet nemocenské, které bude vyplácet OSSZ.

Pokud však zaměstnavatel poskytne náhradu i za první tři pracovní dny nebo nad výši stanovenou v § 192 ZP, maximálně však do výše průměrného hodinového výdělku, podléhá výše náhrady poskytnutá nad zákonem stanovenou mez odvodu daně i pojistného.
Náhrada mzdy se nezahrnuje do průměrného výdělku. To platí obecně, ať se jedná o náhradu mzdy za dovolenou nebo náhradu mzdy při jiných překážkách v práci. Do průměrného výdělku nevstupuje i počet hodin vázajících se na dobu těchto překážek v práci.
Též i náhrada mzdy při DPN nemůže být zahrnována do průměrného výdělku, a to ze dvou důvodů:
jedná o náhradu mzdy a jako taková nemůže být započtena do průměrného výdělku,
náhrada mzdy při DPN je substitucí nemocenského při DPN po dobu prvních 14 dnů.
Pokud se týká nadstandardního plnění při DPN, jedná se o jistý "doplatek", který je uplatňován v souladu s odst. 3 § 192 ZP - „dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená náhrada mzdy nebo platu i za první tři dny DPN nebo nad zákonnou výši nesmí převýšit průměrný výdělek“. S ohledem na použitou terminologii je "doplatek" náhradou mzdy nebo platu, a proto nemůže být zahrnován do průměrného výdělku. Další důvod, proč nelze zahrnovat tento titul do průměrného výdělku, je ten, že se tento "doplatek" plně váže na období DPN, tedy kdy zaměstnanec nepracuje.

Změny v poskytování náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti podle zákona č. 326/2009 Sb.

Zákonem č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, byl částí třetí změněn § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dále bylo změněno dalších sedm zákonů, které upravují zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů, ústavních činitelů, soudců, poslanců, uvolněných členů zastupitelstev obcí, krajů a hlavního města Prahy v počátečním období dočasné pracovní neschopnosti.

1. V § 192 ZP se stanoví další podmínka ve vztahu ke karenční době, která má odstranit současné disproporce v karenční době u zaměstnanců, kteří pracují ve směnách delších než 8 hodin.
Nově tedy platí, že náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN“) se neposkytne v období prvních 14 kalendářních dnů za dobu prvních tří pracovních dnů, nejvýše však za 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.

Příklad č. 1:
Zaměstnanec pracuje v třísměnném provozu ( 37,5 hodiny týdně) rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby se směnami v délce 12 hodin. V rámci harmonogramu směn má plánovány směny :
Pondělí… 12 hodin, středa …. 12 hodin, sobota …..12 hodin,
v dalším týdnu úterý …12 hodin, čtvrtek …12 hodin, neděle 12 hodin.
Zaměstnanec onemocněl v pondělí ráno před nástupem na směnu. Počátek pracovní neschopnosti vzniká tímto dnem a v rámci karenční doby ( před úpravou § 192 ZP) neobdrží náhradu mzdy za dny : pondělí, středa, sobota – celkem za 36 hodin.
Po úpravě § 192 ZP neobdrží náhradu mzdy jen za pondělí a středu (celkem za 24 hodin). Za sobotu již náhrada mzdy při DPN poskytnuta bude.

Příklad č. 2:
Zaměstnanec pracuje v rámci rovnoměrně rozvržené pracovní doby s rozsahem 40 hodin týdně takto:
Pondělí až čtvrtek jsou směny v délce 9 hodin, v pátek činí délka směny 4 hodiny. Zaměstnanec onemocní v neděli. Karenční dobou jsou dny pondělí, úterý a středa. Před úpravou § 192 ZP za tyto dny neobdrží náhradu mzdy – celkem tedy za 27 hodin se náhrada neposkytne. Po úpravě § 192 ZP neobdrží náhradu jen za 24 neodpracovaných hodin v rámci těchto 3 karenčních dnů (pondělí …9 hodin, úterý ….9 hodin, středa …..6 hodin).

Příklad č. 3:
Zaměstnanec má se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 28 hodin týdně. Pracovní doba je rozložena rovnoměrně na 4 dny v týdnu od pondělí do čtvrtka v rozsahu 7 hodin denně. Zaměstnanec onemocní v neděli. Karenční dobu reprezentují směny : pondělí - 7 hodin, úterý - 7 hodin, středa - 7 hodin (celkem 21 hod). Tento postup bude zachován i po účinnosti zákona č. 326/2009 Sb., neboť karenční doba nepřesáhla 24 hodin.

2. Při vzniku dočasné pracovní neschopnosti z důvodu karantény náleží nově v období prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy nebo platu ve výši 60% průměrného výdělku za první 3 pracovní dny karantény. Znamená to, že právní úpravou dochází ke sjednocení sazby výše náhrady mzdy nebo platu na 60% průměrného výdělku (rozumí se redukovaný průměrný výdělek).

3. V přechodných ustanoveních (viz. článek VI zákona 326/2009 Sb.) je uvedeno, že nárok na náhradu mzdy nebo platu podle nové právní úpravy se uplatní i v případech, kdy karenční doba neskončila ke dni 30.6.2009 – viz. dále!

4. Zákon č. 326/2009 Sb. nabývá účinnosti dnem 1.července 2009 s výjimkou:
- části první čl. I bodů 1 až 5 (vybrané změny zákona o daních z příjmů) a části první čl. II bodu l (vybrané změny zákona o daních z příjmů), které nabývají účinnosti dnem vyhlášení – tedy dnem 24.9.2009,
- části druhé ( změna zákona o zaměstnanosti), která nabývá účinnosti dnem 1. 11.2009.
Protože zákon byl vrácen Poslanecké sněmovně ČR, která veto prezidenta přehlasovala, došlo z důvodu legislativních procedur k situaci, kdy ustanovení o nabytí účinnosti uvedeného zákona k 1. červenci 2009 předchází dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, je nutné v takovém případě postupovat podle § 3 odst. 3 věty první zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, podle kterého nabývají právní předpisy účinnosti 15. dnem po vyhlášení, pokud není stanovena pozdější účinnost. S ohledem na to, že zákon č. 326/2009 Sb. byl vyhlášen ve sbírce zákonů dne 24. 9.2009, nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů , tj. dnem 9. října 2009 s výjimkou změn týkajících se zákona o daních z příjmů a zákona o zaměstnanosti, jak uvedeno výše.

Z uvedeného textu vyplývá, že zaměstnavatel je povinen od 9. října 2009 zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v souladu se zákonem 326/2009 Sb.
V souvislosti s účinností zákona č. 326/2009 Sb. je nutné posuzovat i data uvedená v článku VI zákona, což ve skutečnosti znamená, že pokud doba prvních 3 dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které náhrada mzdy nebo platu nepřísluší, neuplynula do dne 8. října 2009, postupuje se při uplatnění práva na náhradu mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce ve znění účinném od 9. 10.2009.
Příklad č. 4:
Zaměstnanec měl DPN od 6.10.2009 do 31.10.2009. V rámci rozvrhu směn měl plánovány směny takto : 6.10.2009 – směna v rozsahu 12 hodin
7.10.2009 - volno
8.10.2009 - směna v rozsahu 12 hodin
9.10.2009 – směna v rozsahu 12 hodin
10.10.2009 – volno
11.10.2009 – volno
12.10.2009 – směna v rozsahu 12 hodin, atd.
Zaměstnavatel neposkytne náhradu mzdy v karenční době v celkovém rozsahu 24 hodin, tedy jen za dny 6.10.2009 a 8.10.2009.
Příklad č. 5:
Dočasná pracovní neschopnost vznikla dne 5.10.2009 a trvá do 30.11.2009. Směny v harmonogramu byly takto:
5.10.2009 - směna 12 hodin
6.10.2009 - směna 12 hodin
7.10.2009 - volno
8.10.2009 - směna 12 hodin, atd.
Protože karenční doba skončila ke dni 8.10.2009, neposkytne zaměstnavatel náhradu mzdy za 3 karenční dny v rozsahu 36 hodin.
Příklad č. 6:
Dočasná pracovní neschopnost vznikla dne 4.10..2009. Tento den zaměstnanec odpracoval ze své směny 5 hodin. Směny v harmonogramu byly takto:
4.10. 2009 …… směna 12 hodin - z toho odpracoval 5 hodin
5.10.2009 …….směna 12 hodin
6.10.2009 – volno
7.10.2009 – volno
8.10.2009 – volno
9.10.2009 – směna 12 hodin
Zaměstnavatel neposkytne náhradu mzdy za 3 karenční dny v rozsahu 24 hodin, tedy :
za 4.10.2009 - v rozsahu 7 hodin
za 5.10.2009 - v rozsahu 12 hodin
za 9.10.2009 - v rozsahu 5 hodin.

Příklad č. 7:
Zaměstnanec měl nařízenou karanténu od 15.10. 2009 do 14.11.2009. Zaměstnavatel mu v rámci karenční doby poskytne náhradu mzdy ve výši 60% průměrného redukovaného výdělku stejně jako za další pracovní dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti z titulu karantény.