Moravská hasičská jednota a OSH
Moravská hasičská jednotamá tradičně zájem o spolupráci s profesionálními hasiči a neomezuje se jen na oficiální jednání s jejich služebním ...
Moravská hasičská jednotamá tradičně zájem o spolupráci s profesionálními hasiči a neomezuje se jen na oficiální jednání s jejich služebním vedením. Její zástupci projevili zájem i o naši činnost, protože i v jejich řadách jsou i hasiči z povolání a naši členové. Ti se prostřednictvím MHJ ptali i na věci, které si mohli vyhledat na našem webu, nebo přečíst v poště pro ZO, nebo o které si mohli kdykoliv napsat, nebo zavolat přímo nám. Lépe ale ptát se i takto oklikou, než vůbec, protože nejhorší je neinfomovanost. Z několikahodinové diskuse s nimi jsme sepsali to nejzajímavější a zveřejňujeme samozřejmě s jejich souhlasem jejich otázky a naše odpovědi :
1) Jaké postoje má OSH k reformě veřejných financí ? To vyplývá z makroekonomických rozborů a stanovisek ČMKOS, pro která jsme hlasovali. Vládní návrh přináší nepoměr mezi ztrátou příjmů státního rozpočtu, způsobenou navrhovaným dalším snižováním daní a navrhovaným krácením výdajů. Zákonitě budou následovat další škrtací balíčky a postiženy budou především nízkopříjmové skupiny obyvatel, přestože na snížení daní i člověk s nízkým platem ušetří. Až totiž na něj dolehne následné zdražení základních životních potřeb od potravin, přes energie, až po platby v lékárně, zjistí, že opticky trochu ušetřil, ale fakticky byl ochuzen. Při přerozdělování veřejných financí se oslabí princip solidarity, na kterém 60 let stála Evropa. „Drobnější“ dopady se našich členů týkají bezprostředněji: nebudou-li se sice snižovat početní stavy hasičů, ale po několik let bude nárůst objemu mzdových prostředků pouze 1,5%, je při odhadu inflace 4 % jasné, že je připravován trend snižování reálné mzdy příslušníků o 2,5% ročně. Více na www.cmkos.cz a www.osh.cz .
2) Jaký je názor OSH na současný stav IZS ? Přijetí zákona o IZS v r.2000 bylo průlomové, ale co se týká HZS ČR, veřejnost náš Sbor vnímala jako páteřní složku systému již dávno před tím, minimálně od povodní 97. Možná i proto, že v ČR není jiná složka, která by reagovala do 2 minut od ohlášení události. Naplňování zákona v praxi ani při složitých zásazích, prováděných více než dvěma složkami IZS, nečiní podle našich informací zásadnější problémy. Problémem, který by přinesl snížení bezpečnostních standardů pro občany, se může stát šetření státu na kterékoliv složce IZS, event. snaha o privatizaci těchto složek, nebo jejich částí. Příklad snížení standardů: v rámci stagnace počtu tzv. výjezdových míst v HZS ČR došlo v tichosti ke změně vyhlášky MV o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany a zmírnily se nároky na plošné pokrytí požárními jednotkami. Pro 1.600 obcí se tím o 5 minut prodloužily dojezdové časy. Právo na ochranu života a majetku před mimořádnými událostmi tak bylo oslabeno.
3) Jak vnímá OSH postavení HZS ČR v řídícím a koordinačním systému IZS a lze diskutovat o tom, že by IZS byl institucionalizován ? Určitým způsobem vůdčí postavení HZS bylo kromě již každodenní praxí vybudované pozice i vtěleno do zákona a zákon v praxi funguje. Institucionalizace IZS by byla chybou. Přinesla by ztěžkopádnění systému, nárůst aparátu a nároků na státní rozpočet. Diskutovat lze spíše o tom, zda z některých resortů, zastřešujících složky IZS, některou složku vč. kompetencí nevyjmout, samozřejmě s kompletní delimitací personálu, prostředků na investice, provoz, atd. a nezřídit po vzoru některých zemí „průřezový“ resort, ministerstvo pro mimořádné situace.To však může být nyní skutečně „pouze“ předmětem odborných diskusí, protože změny kompetenčního zákona by nebyla současná divadelní politická scéna schopna. Trend narůstání rozsáhlejších a stále mnohotvárnějších rizik, od rizika přírodních katastrof, přes ekologické katastrofy, až po riziko teroristických útoků však nakonec politiky k úvahám o „povýšení“ páteřních složek IZS na úroveň orgánu příměji řízeného vládou zákonitě jednou přivede.
4) Co je nejvíce kritizováno OSH směrem k zaměstnanosti profesionálních hasičů a jejich sociálního zabezpečení a v čem by očekávali podporu? Uvnitř HZS ČR je kritizováno, že budování ředitelství HZS krajů se dělo v podstatě na úkor početních stavů pro výjezd. Ty celkově stagnovaly, protože delimitace lidí z územních odborů na krajská ředitelství nestačila a s lidmi, delimitovanými z civilní ochrany a okresních úřadů přešly na Sbor i nové kompetence, takže také nebylo možno mluvit o nějakém početním posílení. Navýšení početních stavů Sboru vládou by byl nyní zázrak. Navíc, pokud by nová tabulková místa vláda striktně neurčila pro výjezd, možná by GŘ napínalo strunu dále. Myslím tím snahy dislokovat nová místa do obsluhy tísňové linky 112, vzdělávacích zařízení a pod. „nevýrobních“ činností, jako se již stalo např. když vládou neprošlo samostatné navýšení „stodvanáctky“. Početní stavy pro výjezd jsou ale na kritické hranici a neřešení povede vzhledem k růstu nároků na kvantitu i kvalitu zásahů k častějším přesčasům, nebo k oživení nedávných úvah o zavírání požárních stanic. Přesčasy by znamenaly další přetěžování lidí i další propad jejich hodinového služebního příjmu, protože úprava (ne)odměňování příslušníků za přesčasy je podle našeho názoru v rozporu s čl.28 listiny základních práv a svobod, zásadou spravedlivého odměňování. Vytváří předpoklady pro situaci, kdy dva příslušníci na stejné funkci mohou mít diametrálně odlišný hodinový služební příjem. Jeden totiž odslouží za rok navíc 150 hodin, tedy odpracuje skoro 13 měsíců, ale nedostane za ten 13. měsíc fakticky nic, protože v jeho služebním příjmu je již přihlédnuto k případné práci přesčas. Druhý žádný přesčas sloužit nebude, odpracuje tedy skutečně jen 12 měsíců a roční služební příjem bude mít stejný, protože i u něj již je přihlédnuto k případné práci přesčas. Víme, kdo je autorem této konstrukce, nicméně se domníváme, že hlavní příčina této legislativní perly je skryta v Policii ČR. Ta na rozdíl od HZS ČR, přes údajný trend narůstající důvěry občanů, dlouhodobě nemá naplněny plánované početní stavy, což při přerozdělování mzdových prostředků zřejmě vyhovovalo těm, kteří přerozdělují. Gró pro občana nejvíce viditelné činnosti (doprava, pořádek), ale i jiné služby, např. ochranná služba, byť za cenu pětinásobného množství nařizování přesčasové služby než u HZS ČR, totiž „lidé dole“ utáhli i při těch nenaplněných početních stavech. Ale zpět k HZS: kdyby občané věděli, co obnáší např. tzv. programové financování, vážili by si akceschopnosti hasičů ještě víc, protože nejvíce překážek musíme překonávat uvnitř Sboru a resortu nekonečným bojem proti byrokracii. Přirozená potřeba flexibility Sboru, vyplývající ze samotné podstaty hasičské činnosti, totiž naráží na mnohdy až nesmyslná pravidla hospodaření. Nižší velitelé proto někdy s hořkou nadsázkou říkají, že už Sboru nevládnou vyšší velitelé, ale ekonomové a účetní. Sociální zabezpečení příslušníků HZS ČR se podařilo po 10 letém úsilí začleněním hasičů do režimu služebního poměru dotlačit plně na úroveň policie. Generální ředitelství Sboru by o to bez trvalé iniciativy OSH v první polovině 90. let příliš neusilovalo a bez našeho tlaku a lobování ve 2. polovině 90. let by to samo neprosadilo. Platí i opačně, bez dobré spolupráce s GŘ na konci 90. let bychom s myšlenkou služebního poměru pro hasiče šli zejména na vnitru proti všem a podle toho bychom dopadli. Podporu bychom dnes přivítali obecně při obhajování výsluhových institutů pro příslušníky, kteří zpravidla ze zdravotních důvodů musí ze služebního poměru odcházet dříve, než v důchodovém věku. Nelze totiž při neustálém rozviřování veřejných diskusí o služebním poměru vyloučit opakování restriktivních návrhů, jdoucích ještě níže pod evropskou úroveň, než jsou nastaveny již dnes, viz např. v minulosti návrhy pana poslance Severy. Proto vidíme určité riziko i v návrhu pana poslance Bublana a dalších na zrušení „neplacených“ přesčasů hned v 1. čtení. To nám sice na jedné straně může konvenovat, ale pokud by se tento tisk „zvrhl“ ve standardní legislativní postup, lze se důvodně obávat, že budou navrhovány ještě tvrdší úpravy výsluhových náležitostí příslušníků v porovnání s Evropou, než přineslo dosavadních 10 (!) novel zákona o služebním poměru, přijatých před jeho účinností (!). Protože riziko ztrát převažuje nad možným ziskem, navrhli jsme již v březnu dohodu všech odborových subjektů, že letos nebudou iniciovat novelu služebního zákona. Že jsme na tom v porovnání s Evropou ve výsluhách už nyní o dost hůře, se můžete podrobněji dočíst na www.osh.cz v článku z 29.5.2007. Další zhoršení výsluh by asi přivodilo skutečnou destabilizaci zejména v policii, v jejíchž řadách by na konci r. 2007 možná zůstali pouze mladí, fyzicky zdatní „supermani“ bez odborných zkušeností, ale to by vám fundovaněji vysvětlil předseda policejních odborů JUDr. Štěpánek, kterému nechci lézt do zelí. Na 2. pololetí r. 2007 nelze vyloučit ani potřebu speciální podpory hasičům, příslušníkům HZS ČR, pro něž se snažíme dosáhnout změny prováděcího pokynu generálního ředitele HZS ČR, kterým bylo prakticky 99% výjezdových hasičů zařazeno do druhé, nižší skupiny zvláštního („rizikového“) příplatku. To považujeme za výsměch hasičům a vyvrcholení dlouhodobého hanebného nastavování zvláštního (rizikového) příplatku v HZS ČR. Nedojde-li ke změně přístupu generálního ředitelství, event. i resortu k této problematice, nelze vyloučit možná ještě letos i jiné formy odborového působení v dané věci, než dosud.
5) Jaké cesty vidí OSH ke zlepšení materiálního zajištění HZS a SDH ? V této oblasti oceňujeme snahu GŘ, resortu MV, i občanských sdružení, sdružujících dobrovolné hasiče o dosažení systému pravidelného ročního obměňování základní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí ve výši 200 mil. Kč a poskytování 100 mil. Kč neinvestičních dotací na věcné výdaje jednotek SDH obcí. Vybojovat peníze jistě nebylo jednoduché. Vzhledem k zastaralosti požární techniky jde však skutečně „pouze“ o krok správným směrem, který by bylo žádoucí systémově doplnit např.nějakou obdobou fondu zábrany škod, viz několik neúspěšných pokusů o novelizaci zákona o pojišťovnictví založením povinnosti komerčních pojišťoven odvádět určité peníze do takového fondu. Před dalším pokusem by to ale chtělo vytvořit skutečně silnou lobby profesionálních i dobrovolných hasičů, kynologů, horské služby, obecních i krajských zastupitelů atd., zkrátka všech, kterým by takový fond mohl pomáhat v jejich zapojení do IZS.
6) Co chcete změnit na služebním zákonu? To by bylo na dlouhé povídání, ale do komise pro přípravu novely chceme vnést tyto priority : zrušit fiktivní roční paušál za přesčasy, zpřesnit podmínky pro přiznávání zvláštního (rizikového) příplatku, zrušit vojenskou část názvů a vojenské označení služebních hodností, přehodnotit kariérní řád, obnovit některé směnové příplatky, nebo zvýšit kompenzační paušál za jejich zrušení.
7) Táhnete jako odboráři za jeden provaz? Uvnitř našeho svazu ano, i když existují snahy ani ne tak resortu, jako spíše vedení Sboru a některých krajských ředitelů nás rozdělit, typicky např. řečmi o tom, že bojujeme jenom za mokré hasiče. Mezisvazově se dá říci, že v podstatě taky ano, protože naše cíle jsou z 90% shodné. Výraz „v podstatě“ znamená, že tři svazy, sdružené v ČMKOS, které příslušníky reálně zastupují, mají rezervu ve vzájemné koordinaci. Iniciativu na poli koordinace vyvíjíme zpravidla jako první my. Je zde ovšem ještě jeden odborový subjekt, stojící mimo odborové struktury, který si sjednocovací roli vtělil do názvu, Unie bezpečnostních složek. Bohužel zatím působí spíše opačně a soustřeďuje se na většinou dost nevybíravé a často i nepravdivé výpady proti odborovému svazu policie, ve kterém zřejmě vidí konkurenty a ne kolegy. V únoru Unie uspořádala demonstraci, kterou jsme jim pomohli zajistit zejména finančně, i když nás postavili až před hotovou věc. Zřejmě díky této akci s nimi začalo komunikovat také vnitro, i policejní prezidium. Předseda Unie se poté prvně zúčastnil i jednání odborových svazů s ministrem vnitra. Bohužel jeho první jednání bylo zároveň posledním, když nedávno vyhlásil, že dále jednat nemá cenu a že Unie bude opět demonstrovat. Také s vedením tří odborových svazů jednalo vedení Unie u kulatého stolu pouze 1x, v březnu a stalo se tak z naší iniciativy. Záměr podruhé demonstrovat opět až ex post oznámil předseda Unie otevřeným dopisem dvěma ze tří zmíněných svazů, třetí dokonce úplně ignorovali. Unie se tak sama dostává do pozice nikoliv koordinátora, nýbrž bojovníka proti všem. Všech 5 policistů, kteří jsou zřejmě zatím jedinými členy Unie, by si mělo uvědomit, že již z názvu „Unie“ vyplývá určitý závazek lidi spojovat a ne rozdělovat. Obávám se, že pod pojmem odbory si představují pouze boj a že si neuvědomují v celé šíři odpovědnost, kterou na sebe ustavením odborové organizace berou. Pokud bych měl situaci uvnitř policie hodnotit podle webových diskusí anonymních příznivců Unie, musel bych se obávat, že se tam začíná rozhořívat válka všech proti všem. Výkonný výbor Unie by si měl především položit otázku, komu to prospěje.
Vladimír Mühlfeit
Naši partneři
