Evropské odbory požadují lepší mzdy pro lepší Evropu!

Pojedeme na Eurodemonstraci. Co na to naši čtenáři z jiných bezpečnostních sborů a odborových organizací ? Ostatně soudím, že hasiči patří do první ...

Pojedeme na Eurodemonstraci. Co na to naši čtenáři z jiných bezpečnostních sborů a odborových organizací ? Ostatně soudím, že hasiči patří do první (vyšší) skupiny zvláštního (rizikového) příplatku.

Vladimír Mühlfeit.

V Lublani se 5. dubna bude demonstrovat i za nás
Evropská odborová konfederace (EOK) svolává na 5. dubna do Lublaně ve Slovinsku velkou demonstraci za spravedlivé odměňování. Demonstrace bude probíhat v době, kdy se bude konat schůzka evropských ministrů financí a Evropské centrální banky.
Demonstrace bude jedním z vrcholů dlouhodobé kampaně evropských odborů. Proč tato kampaň? Protože reálné mzdy v Evropě stále klesají, zatímco zisky velkých společností rostou. Přímým důsledkem tohoto vývoje je snížená kupní síla obyvatel a rostoucí sociální nerovnost napříč celou Evropou.
Evropští zaměstnanci jsou stále kvalifikovanější a také produktivita jejich práce stále roste. Výtěžek z této produktivity jde ale stále více pouze na konto velkých obchodních společností. Od roku 1997 se podíl zisku z hrubého domácího produktu (HDP) zvýšil o více než 3 %. V absolutních cifrách to znamená přerozdělení zisku ve prospěch společností ve výši 2500€ na jednoho zaměstnance hospodářské eurozóny.
V roce 2005 20 % příslušníků nejvyšší příjmové skupiny vydělávalo pětkrát víc než 20 % zaměstnanců s nejnižším příjmem. V roce 2000 byl tento rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími vyjádřen násobkem 3,5.
Zatímco mzdy velké většiny zaměstnanců stagnují, 20 nejvíce placených vrcholných představitelů evropských skupin vydělává v průměru 8,5 milionů euro ročně, tj. 300x víc než průměrný evropský zaměstnanec.
Skupinu zaměstnanců, kteří jsou nejvíce postiženi nerovnoměrným rozdělováním, jsou ženy, mladí zaměstnanci a v řadě západoevropských zemí také migrující zaměstnanci. Ti sice vydělávají víc, než by si vydělali doma, ale zdaleka nedosahují stejných mezd jako jejich kolegové v hostitelské zemi. V Evropě stále přetrvává zhruba 15% rozdíl mezi odměnou za práci mužů a žen, v některých zemích je tento rozdíl ještě větší.
V Evropě je na 30 milionů lidí (každý sedmý), kteří pracují za nízké mzdy. Mnozí z nich dokonce spadají do pásma oficiálně uznané chudoby. A tento jev „pracujících chudých“ je stále rozšířenější. Dnes je v Evropě dokonce více „pracujících chudých“ (18,9 milionu) než chudých bez práce 6,9 milionu).
Současným trendem omezování veřejných rozpočtů trpí především zaměstnanci veřejných služeb. Tlak na snižování mezd a počtu pracovních míst je tu ještě daleko větší než v soukromém sektoru.
Tlak na snižování mezd ohrožuje dynamiku domácí poptávky a tím i další hospodářský růst včetně vytváření dalších pracovních míst. A to je přesně to, k čemu teď v Evropě dochází. Kvůli nízké poptávce evropské firmy nevyužívají svých zisků na produktivní investice, ale k finančním spekulacím.
Roste počet atypických pracovních míst – na částečný úvazek, na dobu určitou, smlouvy na externí spolupráci nebo smlouvy o výkonu činnosti tam, kde by byla vhodnější běžná pracovní smlouva atp. Tyto smlouvy spolu s nerovnoměrným rozdělováním zisků snižují motivaci zaměstnanců k loajalitě, inovacím a vyšší produktivitě na pracovišti.
A pro toto všechno vede EOK kampaň s následujícími požadavky:
- Zvýšení reálných mezd, aby se zvýšila kupní síla
- Důstojné minimální mzdy, aby se odstranila bída
- Silnější kolektivní vyjednávání včetně vyjednávání na evropské úrovni
- Spravedlivé mzdy pro zaměstnance veřejného sektoru
- Výzvy ke snižování mezd od Evropské centrální banky se musejí týkat také nejvyšších představitelů
- Kontrola nad nejvyššími příjmy
Podle materiálů EOK a EPSU zpracovala PhDr. Jana VESELÁ
vesela.jana@cmkos.cz