Delší zkušební doba i více služebního volna. Vláda schválila novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů modernizuje zákon, který se týká všech sedmi bezpečnostních sborů. Kromě posílení práv příslušníků odstraňuje také některé mezery v zákoně související s výsluhovým příspěvkem při spáchání úmyslného trestného činu. Vláda dnes, 30. října 2024, schválila návrh změny zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jde o technickou novelu, která zákon reviduje, modernizuje, odstraňuje legislativní mezery i zohledňuje poznatky z praxe. Změny se už od roku 2022 projednávaly v pracovní skupině složené ze zástupců všech sedmi bezpečnostních sborů a pěti největších odborových organizací. Významná část změn vychází právě z požadavků bezpečnostních sborů, účinnost návrhu se předpokládá od 1. ledna 2026. Mezi nejvýraznější změny patří prodloužení zkušební doby z šesti měsíců na jeden rok, s cílem zjednodušit propuštění nováčků, kteří nezvládnou úvodní kurzy základní odborné přípravy. Změna reaguje na skutečnost, že po přijetí do služebního poměru procházejí příslušníci obdobím odborné přípravy, jejíž délka například u policie je 12 měsíců, a podstatně tak přesahuje délku zkušební doby. Právní úprava výsluhového příspěvku včetně jeho výpočtu zůstává stejná. Dochází však k důležitému odstranění mezery v zákoně, kvůli které příslušníkovi dosud nezaniknul nárok na výsluhu, i když se během služebního poměru dopustil úmyslného trestného činu, ale jeho služební poměr skončil z jiného důvodu. Nová úprava brání vzniku nároku nejen v situaci, kdy je odsouzení za trestný čin důvodem skončení služebního poměru, ale ve všech případech, kdy se příslušník v době trvání služebného poměru dopustí úmyslného trestného činu, ať už jeho služební poměr skončil jakkoliv. Změna ustanovení o výsluhách se ale nijak nedotýká dosažených nároku příslušníků, kteří řádně vykonávali službu. „Příslušnice i příslušníci si zaslouží, aby byl zákon o bezpečnostních sborech modernizován a aby byl spravedlivý. Zavádíme proto například možnost, aby příslušníci nemuseli odejít ze služby v 65 letech nebo rozšiřujeme nároky na služební volno,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Vzhledem ke zvyšující se střední délce života, věku odchodu do důchodu, demografickému vývoji i personální situaci v bezpečnostních sborech se zavede možnost posunutí odchodu do důchodu u velmi zkušených a obtížně nahraditelných příslušníků z dnešní hranice 65 let, která byla nastavena před 20 lety, až na 70 let. Samozřejmě s jejich souhlasem a za splnění všech podmínek na výkon služby. Navrhovaná možnost je přitom koncipována jako výjimečná a individuální. Novela také posiluje práva příslušníků, např. rozšiřuje nárok příslušníků na služební volno v souvislosti s uzavřením manželství nebo registrovaného partnerství a s pohřbem rodinného příslušníka, které se sjednocují s nároky zaměstnanců v pracovním poměru. Právo na neplacenou překážku ve službě bez ztráty služebního místa by v prvních třech letech dítěte měli mít nejen příslušnice, ale nově také příslušníci bezpečnostních sborů. Novela také nahrazuje celou část zákona o služebním poměru příslušníků, která upravuje problematiku řízení ve věci služebního poměru. Díky ní by se mělo řízení zjednodušit, zrychlit a tím by měla být odstraněna zbytečná administrativní zátěž. Zapracovány jsou i požadavky příslušných směrnic Evropské unie, zejména v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Adam Rözler odbor komunikace Ministerstva vnitra