Čekání na služební zákon další v pořadí
Dne 26. 10. 2005 proběhlo ve Sněmovně Parlamentu České republiky třetí čtení vládního návrhu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků ...
Dne 26. 10. 2005 proběhlo ve Sněmovně Parlamentu České republiky třetí čtení vládního návrhu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V jeho rámci byly přijaty některé pozměňovací návrhy, které lze hodnotit pozitivně, některé dobré naopak přijaty nebyly. Celkový výsledek je však bohužel zklamáním, protože účinnost zákona byla posunuta znovu o rok, tedy k 1. 1. 2007. Tento stav nemohu považovat za vítězství, ani částečné. Jedná se pouze o posun do trochu menší nejistoty. Ta spočívá v tom, že do konce roku 2006 bude účinný dosavadní zákon č. 186/1992 Sb. a poté nabude (snad) účinnosti zákon nový. Je přinejmenším zvláštní, jak dlouhá může být v našich podmínkách doba mezi platností a účinností zákona.
Bohužel v médiích postrádám komplexnější informace k tomuto, pro bezpečnostní sbory zásadnímu, právnímu předpisu. Ten je veřejnosti předestírán prioritně jako záležitost finanční - kolik dostanou policisté přidáno na platech, jak vysokou rentu budou pobírat a jak tučné odchodné obdrží. Jako příklady se přitom používají různé „průměrné“ výdělky, kterými je výrazně ovlivňováno mínění ostatních občanů. Podstata zákona zůstává na pokraji zájmu. Policie (a samozřejmě mám na mysli i ostatní bezpečnostní sbory – Hasičský záchranný sbor, Vězeňskou službu, Celní správu a zpravodajské služby) se potýká s řadou vnitřních problémů. Je nutná generační obměna, zkvalitnění práce a celkové oživení systému. Nový služební zákon má (spíše měl) toto umožnit tím, že by odešli příslušníci, kteří jsou na horizontu svých sil (myšleno bez různých přívlastků). Samozřejmě s důstojným sociálním zajištěním, tak jak je to běžné v ostatních evropských zemích. Tím by se uvolnil prostor pro služebně střední generaci, která má dostatek zkušeností a vzdělání. Nemá však možnost dosáhnout určitého posunu směrem „nahoru“. Musím se proto ptát, zda tato generace bude mít trpělivost ještě rok čekat.
Další rizikovou skupinou jsou policisté, kteří slouží 10 – 15 let a kteří představovali v letošním roce penzum odchodů do „civilu“. Důvodem u nich většinou byly obavy o ztrátu nároků na odchodné a výsluhu. Je třeba vysvětlit, že podle stávajícího zákona na ní mají nárok již po deseti letech služby ve výši 20% hrubé mzdy, kdežto nový zákon tuto hranici při zachování procent zvyšuje na 15 let. Zmínění policisté se tak obávali, že díky novému zákonu „nedosáhnou“ na výsluhu ve stejné výši, na jakou by měli nárok nyní. Nedomnívám se ale, že by tito kolegové přišli k policii jenom proto, aby odešli po dosažení uvedených nároků. Za celou svou služební kariéru jsem se setkal s minimem takových případů, byť takové možnosti nevylučuji. Na druhou stranu se ani takovému rozhodnutí nemůžeme divit, vždyť na kterém místě jsou v dnešní společnosti peníze? Nejen obava o výsluhu, ale především trvalá právní nejistota je doslova otravuje a podsouvá jim řešení, která by jinak neučinili. Svůj podíl na odchodech má i špatná komunikace uvnitř resortu. Policistům byl jen málokdo schopen nebo ochoten vysvětlit, co pro ně nový zákon bude znamenat. Nejde jen o okamžitý finanční efekt, ale o sociální a profesní jistoty, zajištění stability služebního poměru, kariérní řád. Díky tomu docházelo k šíření fám a „zaručených“ zpráv, kterým mnozí podléhali. Právě v komunikaci uvnitř i vně existují v policii velké rezervy, které nové vedení policie vnímá a předpokládám, že chce situaci zlepšit.
Rozhodnutí o odložení účinnosti zákona ale nemá podle mne jen negativní stránky. Policisté by si mohli a měli uvědomit, že pokud chtějí dosáhnout náležitého ohodnocení a odpovídajícího postavení ve společnosti, musí se o ně zasadit především sami. Na místě je i daleko užší spolupráce s příslušníky ostatních bezpečnostních sborů. Odpovědnost a boj za svá práva nelze přenést na někoho jiného a čekat na výsledek. Mnozí podceňují úlohu odborových organizací v bezpečnostních sborech, které jsou ale právě díky specifickému postavení těchto složek nezbytné. Úkolem odborů není rozvracet služební činnost, ale přispět k jejímu zlepšení a ke slušnému sociálnímu a společenskému postavení příslušníků. A jak snad dnes všichni vidí, pole působnosti je velmi široké.
Milan Štěpánek, předseda Nezávislého odborového svazu Policie České rep
Naši partneři
